Život jako 20. století v kostce. Terezín, StB, klášter. Zemřela řeholnice

Ve věku 95 let zemřela v pondělí v Krakově česká řeholnice, příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Byla náboženskou aktivistkou, nebála se církev kritizovat, věznili ji nacisté i komunisté. V roce 2010 dostala Řád Tomáše Garrigua Masaryka a Cenu Václava Bendy, v roce 2011 obdržela Cenu Paměti národa. O jejím úmrtí v úterý informovala Jana Háková ze společnosti Post Bellum, která Ceny Paměti národa udílí a která byla s řeholnicí v kontaktu.

„Neuvěřitelně statečná řeholnice, politická vězeňkyně nacistů i komunistů, která přežila Terezín, vyšetřovnu StB a kriminál. Legraci si dělala z udavačů všeho druhu. Vše, co prožila, jí přivedlo do ticha modlitby v klášteře bosých karmelitánek v Krakově. Je to jeden z nejúžasnějších příběhů,“ uvedl v úterý na sociální síti Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum

Anna Magdalena Schwarzová se narodila 14. března 1921 v Praze. Jako dospívající dívka konvertovala ke katolicismu a po gymnáziu se v roce 1939 přihlásila do kláštera. Nepřijali ji a jako žena židovského původu byla v roce 1941 spolu s rodiči deportována do Terezína. Anna s matkou přežily, otce a další příbuzné nacisté zavraždili v Osvětimi.

V roce 1948 byla přijata do karmelitánského kláštera, po únorovém převratu ji ale jako novicku poslali „do civilu“ a vyhodili ze studií. Patřila tehdy ke křesťanskému společenství Rodina, duchovní i soukromý život trávila s přáteli. V únoru 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání údajné protistátní činnosti, o rok později byla odsouzena k 11 letům vězení za velezradu. Byla vězněna v Ruzyni a v Pardubicích až do amnestie v roce 1960.

V 60. letech pracovala jako dělnice, po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter.

Chartu 77 nepodepsala, s chartisty se ovšem stýkala, úzce se spojila s disentem, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Byla opakovaně zatýkána a sledována, policie u ní prováděla domovní prohlídky, sebrala jí pas, odposlouchávala telefon. Na přelomu 70. a 80. let začala Anna Magdalena Schwarzová jezdit do Polska a jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval karmelitánský klášter. V roce 1985 jí úřady povolily vystěhování, v klauzurním řádu bosých karmelitánek v Krakově žila do své smrti.

Čtěte také: Poláci v ulicích. Demonstruje se pro i proti vládě

‚Pozitivní momenty z naší historie se uctívají, negativní vytěsňujeme‘