Konec svobody YouTube? Brusel zvažuje regulaci příspěvků
Krocení internetu
NOVÉ
1
Měly by se videoservery jako je YouTube a online televize typu Netflix, Voyo nebo Stream regulovat stejně, jako je tomu v případě tradičního televizního vysílání? Lidí se na to v nové kampani ptá Evropská komise, jejímž cílem je jak od odborníků, tak od laiků získat ohledně online videoslužeb zpětnou vazbu. V příštím roce bude totiž upravovat předpisy pro internetové vysílání a chce vědět, nakolik má zpřísnit. Změna pravidel se dotkne i Česka, které je bude muset zohlednit v zákoně o provozování vysílání.
„Pravidla pro televizní vysílání jsou nastavena mnohem přísněji, než pro služby na vyžádání jako je Netflix nebo HBO GO. U těch se totiž dosud předpokládalo, že má uživatel nad tím, co sleduje, mnohem větší kontrolu. V důsledku sbližování médií, kdy stále více lidí sleduje televizní vysílání přes internet, už to ale neplatí,“ uvedla Evropská komise k plánované úpravě Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD).
V případě online služeb dnes směrnice upravuje pouze podněcování nenávisti a zajišťuje obsah pro lidi se zdravotním postižením. Neřeší už ale ochranu nezletilých diváků, regulaci reklamy nebo propagaci původní evropské tvorby. A pro videoservery jako je YouTube nebo Vimeo, na kterých se objevuje nikoli provozovatelem webu, ale uživateli vytvářený obsah, pak ani žádné předpisy nejsou.
„Sledování videí online je jednou z prvních činností, kterou dělají malé děti. Ve Velké Británii je YouTube dokonce druhým nejoblíbenějším webem pro děti do 5 let,“ argumentuje EK. „Rapidně narůstá i počet lidí, kteří sledují televizní vysílání přes internet skrze chytré telefony, počítače, tablety. Počet internetových diváků byl v loni oproti těm televizním dvojnásobný,“ dodala.
Do diskuze se může zapojit každý
Evropská komise by to úpravou směrnice chtěla změnit, a vyhlásila proto veřejnou debatu, aby od uživatelů získala konkrétní zkušenosti a zpětnou vazbu. Své podněty mohou jak provozovatelé televizního vysílání, regulační orgány, odborníci i běžná veřejnost posílat skrze elektronický dotazník až do konce září. Po jejich vyhodnocení pak EK uváží, jestli v přípravě změň půjde liberálnější či přísnější cestou.
„Měly by se videoservery regulovat stejně jako televize? Poznáte product placement?“ ptá se mimo jiné v kampani uživatelů Evropská komise na sociálních sítích pod hashtagem AVMSD:
Public Consultation: have your say on EU audio-visual media rules http://t.co/ApNsGs5vMm #AVMSD #DigitalSingleMarket pic.twitter.com/YYpvPbFYQq
— Creative Europe (@europe_creative)
20. Červenec 2015
Současně se EK v dotazníku ptá i na posílení jednotného evropského digitálního trhu, svobody a plurality médií nebo přístupu k informacím. Kromě pevných dotazů ale mohou lidé EK zaslat i své vlastní podněty na zlepšení audiovizuálních služeb nebo vytvářet ankety.
Je regulace technicky proveditelná?
Otázkou však zůstává, jestli je vůbec regulace internetových portálů s obsahem od uživatelů, kdy nemá poskytovatel služby „redakční odpovědnost“, vůbec technicky možná. „Technicky by se šlo nejspíš stejnou cestou jako doposud, tj. pomocí podmínek užívání, disclaimerů a blokovacího systému, kdy se nežádoucí obsah nahlásí,“ vysvětlil Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí, který se zabývá ochranou dětí na internetu.
„V případě testování věku uživatelů by se dalo uvažovat i o možnosti založení účtu, kdy musí uživatel poslat kopii naskenované občanky nebo jiného průkazu a ručně validovat, že je osoba starší třeba 15 let,“ doplnil Kopecký.
O děti se mají starat rodiče
S návrhem Evropské komise zpřísnit pravidla pro online služby a videoservery nesouhlasí například evropské pirátské strany. „Některé pohnutky, které vedou ke snaze regulovat internet, mohou být validní, ale navrhované prostředky jsou a priori špatné. Argumentace bezpečím dětí je většinou populistická a zakrývá důvody zcela jiné. O bezpečnost dětí na internetu se mají primárně starat jejich rodiče, které také nepouští malé děti do velkoměstských silnic nepoučené anebo samotné,“ uvedl k tématu Ivan Bartoš, mluvčí České pirátské strany, s tím, že se do veřejné diskuze EK chtějí také zapojit.
„Regulace webu se děje automatizovanými algoritmy, například rozeznáním barvy lidského těla. To pak vede k cenzuře i například výtvarných děl, které zobrazují dětské andělíčky. Pokud má být něco z internetu odstraňováno, mělo by se to provádět individuálně, a postihováni by měli být ti, kteří nelegální obsah na internet nahrávají, nikoliv poskytovatel služeb,“ dodal Bartoš.
Změny se projeví i českém zákoně
Změny v předpisu EU bude muset posléze reflektovat i česká legislativa, odrazí se v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání. „Udělá se revize a zkonstatuje se, zda jsou v revidované evropské směrnici nové skutečnosti, které je třeba reflektovat v našem systému, a směrnice se poté zapracuje,“ řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. „Samozřejmě se ale může stát, že změny budou v našem právu už zakotveny,“ dodala.
Novela zákona o provozování vysílání se v současnosti už připravuje. Soustřeďuje se ale podle Cigánkové na zpřesnění stávající úpravy a odstranění nedostatků, které brání správné aplikaci. K rozsáhlejším změnám se ministerstvo případně chystá až po přijetí revidovaného znění Směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách.
Předpis AVMSD umožnil v roce 2007 příchod jednotného evropského trhu s audiovizuálními mediálními službami. Sjednotil pravidla v rámci jednotlivých členských států a usnadnil poskytování těchto služeb v celé EU. Současně stanovil i minimálních standardy televizního vysílání (například regulace reklamy nebo ochrana dětí a mládeže), což umožnilo volný pohyb televizních programů.
