Moskva chce převychovávat děti. A bude přitvrzovat
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Část mladých lidí utíká kremelské propagandě díky moderním technologiím. Kreml na oplátku nasazuje osvědčené metody z minulého století: veřejné mínění mladších generací se snaží „zodpovědně“ podchytit již u těch nejmenších. Jak naznačují sociologické průzkumy, mladí Rusové se i díky alternativním informacím ze sítí dostávají v určité míře do konfliktu s pohledem, jak vidí události kolem „speciální vojenské operace“ generace jejich rodičů.
Zatímco u starších generací Rusů boduje státní propaganda skrze televizní vysílání, u mladších lidí může narážet na problém modernějších technologií. Dostat se k nim tak snaží i zejména pomocí školského systému, k němuž se má nyní přidat další „výchovný“ prvek, který má u dětí pěstovat i lásku k vlasti a připravit je na plnohodnotný život ve společnosti.
Jak už se ukazovalo v dřívějších průzkumech ruského nezávislého centra Levada, jejichž výsledky je však zřejmě třeba brát v současnosti s rezervou, mezi mladšími a staršími generacemi Rusů panují rozdíly v důvěře v informační zdroje i interpretaci událostí spojených s válkou na Ukrajině. Hlavním zdrojem zpráv pro většinu ruských respondentů zůstává televize, jen pro třetinu sociální sítě či internet. Jak se posléze ukázalo například v otázce protiválečných protestů, ke kterým došlo v řadě ruských měst, projevuje se rozdíl v přístupu k získávání informací i v praxi.
Celkem 58 % respondentů Levadě sdělilo, že o protestech proti „speciální operaci“ slyšelo. „Nejinformovanější jsou nejmladší respondenti ve věku 18-24 let, z nich o protiválečných akcích slyšelo 72 %. U respondentů starších 55 let je situace opačná, jen něco málo přes polovinu o protestech slyšelo, ale 48 % o nich neví vůbec nic,“ uvedla Levada k tehdejšímu březnovému průzkumu s tím, že podle zdrojů se lišila i interpretace toho, proč lidé protestují.
Kreml se však na mladé lidi rozhodl nasadit i nástroje ze zcela jiného „ranku“, než poměrně snadno řešitelné blokování některých sociálních sítí. A v inspiraci sahá hluboko do minulosti. Na sté výročí založení pionýra v bolševickém Rusku předložili poslanci Státní dumy návrh na jeho návrat podpořený všemi parlamentními frakcemi. Organizace, která sloužila k indoktrinaci generací obyvatel na základě ideologie marxismu-leninismu a posléze fungovala i v dalších komunistických zemích včetně Československa, se má znovu otevřít dětem už od šesti let, ať už na základních, středních školách, učilištích či v rámci sportovních organizací.
Stejně jako trh nových aut prochází i trh ojetin v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou. Narušení dosavadního statu quo zahájila koronavirová pandemie v roce 2019, a když už se letos v únoru začalo trochu blýskat na lepší časy, vstoupila do hry ruská agrese na Ukrajině. Výroba nových aut se tudíž i nadále potýká s řadou komplikací, které vyúsťují jak ve zdražování, tak v dlouhé dodací lhůty. Řada lidí proto raději navštěvuje bazary a hledá vhodné auto tam, protože potřebuje svou mobilitu vyřešit co nejrychleji a peněz také nemá nazbyt.
Tržní mechanismy ale fungují neúprosně – zvýšená poptávka po ojetinách v kombinaci s jejich nedostatkem tlačí ceny vzhůru. Od roku 2019 se podle Petra Vaněčka, ředitele společnosti Aures Holdings, do které patří i síť bazarů AAA Auto, průměrná cena ojetého vozu zvýšila o 37 %. Jinými slovy: není výjimka, že ojeté auto koupené před dvěma lety byste dnes prodali přinejmenším za stejné peníze, ne-li dokonce dráž.
Faktorů, které situaci na bazarovém trhu ovlivňují, je však víc. Ztížené hospodářské podmínky nutí k úsporám i firmy, takže ty už také zvažují, zdali jako doposud mají obměňovat svůj vozový park každé tři čtyři roky, nebo životní cyklus stávajících aut cíleně protáhnou na delší období. Druhým významným vlivem jsou tlaky na elektrifikaci firemních flotil.
To je trend, který je sice dlouhodobě nevyhnutelný, nicméně řadě firem z důvodu jejich dosavadního režimu vytížení aut zcela nevyhovující – pořizovací cena elektromobilů je vysoká, predikce zbytkové hodnoty nejasná a dojezd pro určité firemní účely nedostatečný. S výše uvedeným sice možná nebudou souhlasit „navoněné“ firemní centrály v Praze, ale realita provozu firemních aut mimo hlavní město je mnohdy výrazně jiná. I to tedy vede firmy k tomu, že nechávají sloužit dosavadní vozy déle, dokud se situace víc nevyjasní.
Z trhu rychle mizí ojetá auta s českým původem
Tím se zpomaluje přísun žádaných zánovních ojetých aut, která po svém intenzivnějším firemním angažmá dokázala uspokojit privátní potřeby zejména mladých rodin. Dosavadní sen, objemný kombík nižší střední nebo střední třídy s úsporným turbodieselem a solidní výbavou, aby člověk na inzertních serverech či plochách bazarů pohledal. Jako šafránu je i rozumně ojetých vozů z populární kategorie SUV, i ta boduje u rodin na úkor skomírající kategorie MPV.
Podle společnosti Cebia, která se dlouhodobě věnuje detailním analýzám trhu ojetin, lze v současnosti vypozorovat hned několik trendů, které jsou na českém trhu patrné. Jedním z nejdůležitějších je, že z trhu velice rychle mizí ojetá auta s českým původem. V prvním kvartálu letošního roku došlo k meziročnímu snížení jejich podílu o 20 %. Tradičně přitom česká auta vykazovala většinový podíl na trhu, letos však tvořila „jen“ 40 % trhu.
Průměrná cena ojetiny se meziročně zvýšila o 16 % na 271 950 Kč
Zajímavé také je, že došlo k poklesu podílu nejprodávanějších modelů – třeba Škoda Octavia si sice udržela pozici nejoblíbenějšího ojetého vozu, ale její zastoupení se snížilo o čtvrtinu na 8,8 %, druhé místo drží Fabia, ale i její podíl klesl. Je tedy evidentní, že žádané vozy na trhu chybějí.
Další trendovou zajímavostí je výrazný meziroční propad podílu vozů po prvním majiteli. Zatímco loni ve stejném období vykazovaly podíl 56 %, letos jejich podíl klesl na 48 %, takže netvoří už ani polovinu nabídky. Jedním z důvodů je i větší podíl dovezených aut ze zahraničí.
Z pohledu cen i společnost Cebia potvrzuje trend zdražování. Průměrná cena ojetého vozu se meziročně zvýšila o 16 % na 271 950 Kč. Zdražování ale probíhalo během celého loňského roku, za poslední tři měsíce se cena zvýšila o 5 %. Za zdražováním samozřejmě stojí i tuzemská inflace, neboť prodávající chce při prodeji vozu získat zhruba stejnou hodnotu peněz jako před roztočením turbulentní inflační spirály.
Po letech klidu a jasného rozložení sil na českém automobilovém trhu se význam a tržní potenciál nových i ojetých vozů začíná měnit, a i když je těžká jakákoli predikce, jedno je jasné – levněji už nebude a kvalitní atraktivní auta se také neobjeví mávnutím kouzelného proutku.
Více o situaci v automobilovém průmyslu si můžete přečíst ve speciálu Auto, kterých vychází v aktuálním vydání Týdeníku Echo.
Hnutí „Velká přeměna“ je podle návrhu zákona „masovou neziskovou samosprávnou organizací, sledující cíle k prosazování realizace státní politiky v zájmu dětí a mládeže.“ Děti povedou tzv. mentoři, kterými však nemohou být zahraniční agenti ani osoby s nimi spojené. Zároveň má jít o organizaci nepolitickou, v které má však předsedu celostátního hnutí jmenovat a odvolávat sám ruský prezident. A jak uvedl ruský list Kommersant s odkazem na zdroj z prezidentské administrativy, v rámci aktivit organizace budou probíhat i diskuze, v nichž se budou dětem objasňovat politické záležitosti.
Na rozdíl od sovětských dob by účast v organizaci měla být dobrovolná. Podle Kommersantu se však počítá s tím, že se kvůli využití školního systému zapojí většina dětí. Podle známého pedagoga a ředitele jedné z moskevských škol Jevgenije Jamburga je však nepochopitelné, proč je třeba zakládat další dětské organizace, když už v Rusku jiné jsou. Zatímco navrhovatelé v tom vidí snahu zapojit mnohem více dětí, Jamburg se podle listu obává, že místo snahy učit kritické myšlení nastoupí ideologie. „Mám pocit, že s návrhem přišli nějací důchodci, kteří nikdy neviděli živé děti. Zní to jako ,zpátky do SSSR‘,“ řekl listu s tím, že k dnešním dětem žijícím internetem a sledujícím TikTok nelze přistupovat jako v minulém století.
Kreml však stihl přijít už i s rychlejší reakcí na situaci, kterou rozpoutal na Ukrajině. Jak už dříve informovala ruská média, ruské školy začaly po invazi zařazovat do výuky pro nejmenší děti a žáky speciální hodiny, při nichž dostali pedagogové za úkol vysvětlovat v pozitivním světle dopady sankcí a války na Ukrajině, tedy podávat jim například informace o úspěšném nahrazování produktů těmi domácími.
A jak se ukázalo, pro pedagogy může být na ruských školách značně ošemetné snažit se proti oficiálnímu narativu jakkoliv postavit. V dubnu například školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu.
