‚Nevyřešená židovská otázka.‘ Bartoš odsouzen za antisemitské výroky

Předseda ultrapravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš a jeho spolustraník Ladislav Zemánek jsou vinni v případě jejich loňských výroků nad hrobem Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Tento týden o tom nepravomocně rozhodla jihlavská soudkyně Tereza Jedličková formou takzvaného trestního příkazu, informoval portál iDnes.cz.

Jaký trest přesně oba dostali, to zatím soudkyně nezveřejnila. Víc informací prý poskytne, až bude rozhodnutí doručeno všem zúčastněným. Adam B. Bartoš je podle webu překvapen, jak rychle padlo rozhodnutí, když obžaloba byla podána minulý týden. Chce, aby nakonec bylo hlavní líčení před soudem. Proto proti trestnímu příkazu podá odpor.

Celá akce se odehrála před rokem, kdy Bartoš a Zemánek v Polné navštívili hrob Anežky Hrůzové i místo, kde byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Na místě pak zanechali ceduli s její fotografií, k níž mimo jiné napsali: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“

Čtěte také: Bartoš navrhuje ‚koncentrovat‘ uprchlíky v Terezíně

‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové

Policie obvinila Adama B. Bartoše za protižidovský text

Za tento text na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, který je v Brně radním za politické hnutí Žít Brno. Policejní komisař následně za pomoci odborníka na extremismus dospěl k závěru, že oba radikálové při návštěvě Polné podněcovali k nenávisti vůči Židům a hanobili je.

Anežku Hrůzovou zavraždili v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako „hilsneriáda“, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, později první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.