Chybí data o zbytečných odposleších. Opomenutí, nebo záměr?

Dva a půl měsíce. Tolik času dostaly ministerstva vnitra a spravedlnosti na to, aby sněmovní komisi pro kontrolu použití odposlechů poskytly údaje o tom, kolik lidí bylo v roce 2013 bezdůvodně odposloucháváno. Měsíc před vypršením lhůty je jasno: ministerstvo spravedlnosti poslancům údaje neposkytne. Soudy a státní zastupitelství totiž nezvládnou fyzicky projít tisíce spisů. Poslanci tak nemají šanci zkontrolovat, zda trestní orgány nezanedbávají svou zákonnou povinnost.

Pro vysvětlení: Povinnost informovat po pravomocném skončení řízení odposlouchávané lidi o nařízeném odposlechu stanovuje orgánům činným v trestním řízení trestní řád. V podstatě jde o odposlechy, které se ukázaly jako bezdůvodné. Odposlouchávaný se poté může obrátit s žalobou na soud. Sněmovní komise ale před několika měsíci zjistila, že neexistuje žádná evidence toho, zda policie, žalobci či soudy tuto svou povinnost plní.

Politici proto chtěli po resortech spravedlnosti a vnitra zpětně dohledat, kolik lidí mělo být loni o nasazeném odposlechu informováno, v kolika případech se to skutečně stalo, v kolika ne a proč. Vnitro už zaúkolovalo krajská ředitelství policie a spisy se probírá. Problém ale nastal u ministerstva spravedlnosti.

Spravedlnost: „Údaje nelze vygenerovat ze současných statistických databází automaticky, ale musely by být získány fyzickým procházením tisíců spisů, což by pro soudy a státní zastupitelství nepochybně představovalo extrémní pracovní zátěž.“

„Paní ministryně mi asi před 14 dny poslala poměrně dosti arogantní dopis, ve kterém mi sděluje, že požadované údaje nejsou k dispozici. Přeloženo do českého jazyka mi tím říká, že mi nic nedá,“ rozčiluje se šéf komise pro kontrolu použití odposlechů Daniel Korte (TOP 09). Helenu Válkovou (za ANO) už kvůli tomu dokonce interpeloval. „Upozornil jsem ji, že je ze zákona povinna odpovědět do 30 dnů. Myslím ale, že nám ty údaje neposkytne, protože nás ignoruje. Sněmovně tím brání plnit její kontrolní funkci,“ dodává.

Evidenci zařídíme

Že poslanci požadované údaje za loňský rok nedostanou, ve čtvrtek definitivně potvrdilo deníku ECHO24.cz samo ministerstvo spravedlnosti. Nejde prý ale o žádný rozmar. Justice prostě nestíhá.

„Potíž spočívá v tom, že statistiky, které komise požaduje, se dosud samostatně nevedly, tedy údaje nelze vygenerovat ze současných statistických databází automaticky, ale musely by být získány fyzickým procházením tisíců spisů, což by pro soudy a státní zastupitelství nepochybně představovalo extrémní pracovní zátěž,“ vysvětluje šéf tiskového odboru ministerstva Miroslav Konvalina.

A jak je možné, že vnitro požadované statistiky dodá? Má s tím méně práce. Většinu řízení totiž pravomocně končí státní zastupitelství nebo soud, ne policie. Spravedlnost slibuje, že přenastaví dosavadní systém monitorování tak, aby statistiky mohla začít evidovat. Resort už pracuje na změně návodů k vyplňování statistik pro soudy a státní zastupitelství i na úpravě informačních systémů.

„Nová evidence by měla být připravena do konce tohoto roku, takže první statistické výstupy bude možné poskytnout v roce 2015,“ doplňuje Konvalina a přidává: „Povinnost informovat o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je dána ze zákona a příslušné státní orgány jsou s ní nepochybně obeznámeny. Pokud dosud neexistovala odpovídající evidence, nelze z toho automaticky dovozovat, že by policejní orgány, státní zastupitelství a soudy neplnily zákonem dané povinnosti.“ Pochybení konkrétních jedinců prý ale přesto vyloučit nelze.

9 000 odposlechů ročně

Korte se s vysvětlením ministerstva nehodlá smířit a celou věcí se tak zřejmě bude na své červnové schůzi zabývat sněmovna.

Podle poslance je možné, že si trestní orgány ulehčují život a odposlouchávané neinformují. V zákoně je totiž výjimka, podle níž se informační povinnost nevztahuje třeba na případy, v nichž by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod. A právě tady je háček. „Na této výjimce je krásné, že se do ní vejde úplně všechno. Jde se za ní pěkně schovat,“ přibližuje Korte.

Za celou dobu, kdy mají orgány povinnost informovat o bezdůvodných odposleších, což jsou zhruba čtyři roky, přišlo podle Korteho na odposlouchávání asi jen 15 stížností. „To je podle mě nepříjemný doklad toho, že je ta povinnost obcházena. Zatím nemám v ruce přesná čísla, ale v minulém roce uskutečnily orgány asi 9 000 odposlechů. Nevím, kolik jich bylo zbytečných, ale pokud by o svém odposlouchávání byli informováni všichni, u nichž je tato povinnost, čekal bych daleko více stížností,“ vysvětlil.

Deník ECHO24.cz a server Česká justice upozornil Korte ještě na jednu věc, o níž mluví jako o díře v zákoně. Orgány činné v trestním řízení totiž mají povinnost informovat odposlouchávané jen u skončených řízení „Tam, kde třeba nakonec nebylo řízení vůbec zahájeno, nemohlo být ani skončeno. A odposlouchávaný se tak nemusel nic dozvědět.“