Pomůže změna vzdělání vyřešit nedostatek sester?

Formální snížení úrovně vzdělávání sester by mohlo fungovat za předpokladu, že bude kvalitní tak, jak bylo dříve na zdravotnických školách. Pokud zůstane ve fázi, v jaké je nyní – tedy, že po 4 letech zdravotní školy nechce zdravotní asistenty nikdo zaměstnávat a nemají žádné kompetence, tak jim jeden rok navíc na vyšší odborné škole ve vzdělání moc nepomůže.

Navíc to bude triplicita oproti současnému duplicitnímu stavu, kdy sestra vzniká až po maturitě a studuje celý obor buď na VOŠ a je z ní diplomovaná specialistka anebo na vysoké škole, kdy je z ní Bc (bakalářka). Přitom výsledná kvalifikace je u obou současných studijních plánů stejná.

Pokud nyní změna projde, vznikne nejen triplicita ve vzdělávání, ale ze všech tří programů vzejde zase stejná sestra. Sestra se stejnými profesními kompetencemi. Přijde mi to absurdní. Místo zjednodušování se studium bude dále znepřehledňovat. Kontrola jednotlivých vzdělávacích programů a kontrola kvality absolventů bude velmi složitá.

Změna má studium urychlit a pomoci nemocnicím získat vice sester. Podle současných závěrů Ministerstva zdravotnictví je sester v ambulantních provozech dostatek a chybí hlavně v provozech trojsměnných. Tam tento problém ale lze řešit jedině výraznou diferenciaci normální mzdy a mzdy za noční práci a směnný provoz, protože tyto režimy práce jsou pracovně i pro soukromý život velmi náročné.

Když jsem pracoval jako ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové, tyto dvě sféry jsme finančně diferencovali zřetelně více, než jak to vyžadují mzdové předpisy. A pomáhalo to.

Leoš Heger, místopředseda TOP 09 a exministr zdravotnictví