Na proškrtaný rozpočet doplatí sport i armáda. Sníží se i objem peněz na platy úředníků

Nižším schodkem po Babišově vládě plní kabinet Petra Fialy slib, přesto k další větším škrtům bude muset v budoucnu dojít. V současné situaci totiž pomáhá ministru financí Zbyňku Stanjurovi vysoká inflace, která by se dle odhadů měla držet v průměru po celý letošní rok ve výši 8,5 procenta. Vysoké zrychlování spotřebitelských cen totiž pomáhá i státu při výběru některých daní. Škrty zatím odneslo například ministerstvo obrany, které v letošním roce nekoupí nová bojová vozidla pěchoty. Zároveň se proti vládě zvedá vlna kritiky od zdravotníků, kteří kritizují snížení částky příspěvků za státní pojištěnce. Ty se přitom vrací na předcovidovou úroveň.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v minulosti odmítl přijmout rozpočet navržený exšéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO) a rozhodl se poslat stát v letošním roce do rozpočtového provizoria. Někdejší ministryně totiž navrhla státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda rozpočet přepracovala a navrhla snížení o zhruba 100 miliard na 280 miliardový schodek. Úspory by tak dle ministerstva financí měly dosáhnout 76,6 miliardy korun.

Současné škrty se nejvíce projevují zejména na ministerstvu dopravy, ministerstvu průmyslu nebo ministerstvu zdravotnictví. Právě ve zdravotnictví panuje nervozita kolem nenavýšení plateb za státní pojištěnce. Ty však podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) budou mít nulový dopad na platy zdravotníků nebo dostupnost péče.

Podle ekonoma Petra Bartoně ze společnosti Natland byl právě tento zásah nutný k návratu do normálu po koronavirové krizi. „ To je poměrně arbitrární částka, kterou si stanovuje podle sebe vláda, a covidové zvýšení je tak legislativně jednodušší odvolat, v rámci cesty k normálu. Není to tak, že zrovna stále potřebné zdravotnictví je nyní trestáno. Dokázalo vyžít i před covidem, mělo by i po něm, nota bene když velká část covidových nákladů byla kompenzována jinými programy. Rezervy zdravotních pojišťoven jsou stále dostatečné,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj by vládě měla pomoci i vysoká inflace, která se však na letošní rok nedá velmi dobře odhadovat. Inflace totiž zvyšuje automaticky některé výdaje, jako valorizaci důchodů. „Ale v úhrnu vyšší inflace snižuje rozpočtový schodek, protože podle pouze zhruba polovina inflačních příjmů půjde na inflační výdaje. Druhá polovina může jít na snižování deficitu – aniž by se nutně musela zvyšovat daňová sazba zásadních daní,“ řekl dále Bartoň.

Ve výsledku tak půjde jen o čistě účetní snižování deficitu. Nižší deficit tak odnesou věřitelé státu, kteří mu půjčili za nízký předcovidový úrok. „Nyní jim bude stát půjčku vracet znehodnocenými penězi. Neočekávaná inflace vždy pomáhá zadluženým, a okrádá věřitele,“ dodal Bartoň.

Kromě zdravotnictví se musela uskromnit všechna ministerstva. To je i příklad resortu obrany Jany Černochové (ODS), která letos nenakoupí nová bojová vozidla pěchoty. Podle ní za to může nepřipravenost minulé vlády a slibuje, že o peníze na tuto akvizici resort nepřijde. Vláda totiž schválila usnesení, aby ministr financí s nákupem této armádní techniky počítal na příští rok.

O peníze přijde také Národní sportovní agentura, kterou založila bývalá Babišova vláda. Té bylo odškrtnuto 1,3 miliardy korun, které se měly týkat investičních dotačních výzev. Kromě toho také dochází k osekání neobsazených míst ve státní správě, jako tomu je u příkladu ministerstva vnitra. „Museli jsme uhasit požár rozpoutaný minulou vládou. Její rozpočet byl nezodpovědný, populistický a rozdával peníze, které stát nemá. Šetřit musíme, ale šetříme hlavně na provozu, ne na lidech,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ten také uvedl, že nedojde ke krácení peněz na platy policistů a hasičů. Snižuje se však objem peněz na platy úředníku na ministerstvu. Celkem na provozu ministerstva tak bude ušetřeno 600 milionů korun.