Pavle, vrať se! Pražané pochopili, že může být hůř
Praha na jaře resuscitovala vedení radnice, od té doby však chodí jen Jobovy zvěsti. Nejdříve vyškrtla Evropská komise desetikilometrový úsek pražského silničního okruhu poblíž Běchovic ze seznamu dálnic, které bude možné postavit bez nového hodnocení EIA. Včera radnice oznámila, že stavební úřad přerušil na osmnáct měsíců stavební řízení, které mělo schválit rovněž desetikilometrový úsek metra D z Pankráce do Písnice.
V obou případech to znamená totéž. Stavět se začne v blíže neurčeném termínu nejdříve okolo roku 2020 a na investici nebude možné použít peníze z evropského rozpočtu na léta 2014-2020. Protože oba projekty jsou předražené, vzniká tím další komplikace, jak sehnat na dálnici patnáct a na metro pětatřicet miliard.
Oba projekty jsou pro pražskou dopravu klíčové. Dokud nebude dálnice u Běchovic, bude jako vnější městský okruh sloužit přeplněná část dálnice D1 protínající Jižní Město a běžná městská komunikace přes Spořilov. Nové metro D může značně zlepšit dopravní situaci ve stotisícovém komplexu sídlišť Krč-Libuš-Lhotka-Modřany. Jde nejspíš o megalomanskou stavbu, kterou by dokázala nahradit varianta s využitím železnice a rychlých tramvajových tratí, ale něco se s částí města na jih od Pankráce už musí podniknout.
Vždy za to mohou ti druzí
V příštích deseti letech se ovšem v obou případech nic k lepšímu nezmění a nejen Pražany, ale také návštěvníky hlavního města musí napadnout, jak je to možné. Radní v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO) operativně našli viníky. V případě silničního okruhu za to může Evropská unie, která žádá nové hodnocení EIA o vlivu dálnice na životní prostředí, i když má staré k dispozici. Zbytečná byrokracie zabrání stavbě, která přitom mohla životní prostředí zlepšit desítkám tisíc občanů. U metra za všechno mohou vlastníci pozemků, kteří žádají příliš velké náhrady, a samozřejmě také stavební úřad trvající na předpisech, podle kterých nemohu začít stavět, když mi nepatří stavební pozemky.
Občana ovšem napadne, že viníkem může být také současná radnice, která není schopna předložit slušnou dokumentaci ke stavbám. Kdyby hodnocení EIA na část okruhu nebylo úplný paskvil, tak by se už nějaká cesta napříč byrokratickými předpisy prorazila. Ovšem ani ten nejvíc benevolentní úředník se nemůže tvářit, že je slepý, když dokument EIA žádné věcné hodnocení životního prostředí neobsahuje. Třeba se dálnice ve sporném koridoru prosazuje z toho důvodu, aby vlastníci pozemků vydělali na vysokých výkupních cenách. Přece se kvůli podpoře podezřelého projektu tomu nenechám zavřít.
Stavební úřad také neudělal nic jiného, než že požádal radnici, aby svou žádost ke stavbě metra doplnila. Až radní usoudili, že doplnění tak nekvalitního dokumentu bude trvat nejméně osmnáct měsíců. Proč jim nestačily dva roky na dohodu s majiteli pozemků nebo vyvlastnění, to je také záhada běžným rozumem nepochopitelná.
Zlaté časy primátora Béma
Mnohým Pražanům byl nesympatický primátor Pavel Bém (ODS) a značná část z nich je přesvědčena, že rozhodoval špatně a že nesprávně či neprůhledně využíval jejich peníze. Tato kritika má vskutku věcné důvody. Silniční tunel Blanka byl příliš drahý stejně jako prodloužení metra na trase A z Dejvic do Motola či na trase C z Holešovic do Letňan, ceny za výkup pozemků na jižní části pražského okruhu byly vskutku rekordní. Jenže postavil aspoň něco. Od současné reprezentace nemohou Pražané čekat v oboru velkých dopravních staveb vůbec nic.
O užitku dejvického i letňanského metra jde pochybovat, také Blanka je v rámci pražské dopravy spíše znouzectnost. Za nekvalitní dokumentaci běchovické části okruhu i nového metra nese Bémovo vedení také část viny. Jenže tváří v tvář konstatování současné reprezentace, že nic nebude, mimoděk napadne povzdech: „Pavle, vrať se!“
