Potřebuje jen větší péči, povzbuzují lidé matku postiženého dítěte
Neodhalený Downům syndrom
- ,
Případ dítěte s Downovým syndromem, které po narození jeho matka odložila do ústavu, vyvolal početné, mnohdy rozporuplné reakce. Kromě odsuzujících poznámek, deník ECHO24.cz obdržel i povzbuzující vzkazy. Pomocnou ruku nabídla rodině řada žen, které si prošly podobným traumatem. Odborníci náročnost péče o dítě s daným postižením demytizují, podle nich jde o normální dítě se specifickými požadavky.
„Dozvěděla jsem se o případu mladé ženy, která porodila miminko s Downovým syndromem a dítě je nyní v ústavu. Je nějaká možnost mu pomoci? Sama jsem matkou tří dětí a měla jsem u jednoho dítěte podezření na tuto diagnózu. Myslím, že je potřeba takovému dítěti věnovat ještě vetší péči než zdravému,“ napsala čtenářka kladenské nemocnici, která vzkaz deníku ECHO24.cz předala.
Další žena oslovila přímo deník ECHO24.cz s tím, že by ráda postižené rodině pomohla. Ocitla se totiž v obdobné situaci – porodila dítě s Downovým syndromem, které odložila nejdříve do ústavu, po dvou letech si ho ale vzala zpět do své péče.
„Nikdo neví lépe, co ta rodina nyní prožívá nežli já a můj muž. Mohla bych jim naši dceru ukázat a odpovědět na spoustu otázek. Dnes je z dcery šikovná šestiletá holčička, která sportuje – plave, lyžuje, chodí na balet a je integrována do běžné mateřské školky. Třeba by pak to malé mělo šanci na lepší život,“ popsala.
Vzkazy reagují na případ devětadvacetileté ženy z Kladenska, o kterém referoval deník ECHO24.cz. V březnu se jí narodilo dítě s Downovým syndromem, testy nemoc ale neodhalily předem. Matka trauma neunesla a dítě odložila do ústavu. Zda dítě půjde k adopci, zatím není jasné, žena o tom nechce mluvit. Kladenská nemocnice, kde absolvovala vyšetření, pochybení odmítá a vinu svaluje na pacientku.
Více zde: Testy Downův syndrom neodhalily. Dítě skončilo v ústavu
Děti s Downovým syndromem mají pomalejší duševní vývoj, vyžadují speciální výchovu a více času. V názoru na náročnost péče však odborníci nejsou jednotní, záleží také na stupni postižení dítěte a fyzických predispozicích. Shodují se ale, že lidé trpící Downovým syndromem mohou při správné výchově posléze žít samostatně.
Podle odborníků je dítě s Downovým syndromem normální
Rodiče, kterým se narodí dítě s Downovým syndromem, se často obracejí na sociální centra, která se na práci s postiženými dětmi specializují. Motivuje je k tomu prý počáteční šok a obavy o budoucnost rodiny, která se ocitne v krizi.
„Potřebují podporu ze strany někoho, kdo se pro ně v neznámé problematice orientuje. Je tu potřeba dozvědět se co nejvíce a nic nezanedbat,“ řekla serveru Alena Kunová z organizace Diakonie Českobratrské církve evangelické, která se zaměřuje na péči o mentálně postižené děti v raném věku.
„Na to reaguje raná péče nabídkou provázení a podpory tím, že děťátko neproblematizuje, zmiňuje jeho ‚běžné‘ kvality. Ne vše je ‚speciální‘. Je to dítě svých rodičů s individuálními vlastnostmi, charakteristikami,“ pokračovala sociální pracovnice.
Rodiče by měli podle Kunové k nemocným potomkům přistupovat na základě jejich specifických potřeb. Často se jedná o slabost svalů, kdy děti potřebují podporu fyzického vývoje, aby se mohly otáčet, sedět a hrát si. Část postižených má také opožděnou řeč – mluví málo nebo nemluví vůbec, zároveň ale nemají problém s porozuměním.
Vhodné je trénovat schopnosti a dovednosti dětí skrze nejrůznější hry, neměly by se ale přetěžovat. „Aby se dítě naučilo běžným věcem, je třeba, aby ho rodiče milovali a žili s ním normální rodinný život. Netrénovali ho, nepřetěžovali a byli citliví k jeho signálům,“ dodala Kunová.
Podle statistik Národního zdravotnického informačního systému se v České republice ročně narodí kolem 40 dětí s Downovým syndromem. Ve většině případů se postižení diagnostikuje až po porodu, základní testování v těhotenství je totiž spolehlivé maximálně na 95%.