Vláda opustila lidská práva kvůli obchodu, zaznělo od Charty 77
Výročí Charty 77
NOVÉ
V pražské Lucerně se v sobotu u příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77 sešli signatáři a další disidenti, kteří sehráli klíčovou roli při její organizaci. Na konferenci nazvané Charta vlastníma očima, která předchází večerní oslavě, zazněly nejen vzpomínky na okolnosti vzniku a fungování této opoziční iniciativy, ale i kritika současné české vlády, že se odklání od aktivní ochrany lidských práv v zahraničí.
Odklon kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) od prosazování lidskoprávní agendy kritizoval v úvodu dnešní konference filozof a bývalý poslanec i senátor Daniel Kroupa. Na český stát podle něj přešlo dědictví, podle kterého dlouhodobě obhajoval lidská práva. „Teprve u poslední vlády jsme svědky toho, že stát z důvodu obchodních zájmů se tohoto dědictví zřekl,“ uvedl.
Kroupa připomněl, že Charta 77 a disent by nemohly existovat bez podpory ve svobodném zahraničí, kde se zajímali o dění v Československu. „Jestli z toho vyplynul nějaký závazek, je to pokračovat ve stejném duchu vůči všem případům neuznávání lidských práv ve světě,“ řekl. Společnost by měla tlačit na to, aby se Česko do role aktivního účastníka boje o lidská práva vrátilo, uvedl.
Moderátorka konference Petruška Šustrová rozdělila její program na čtyři části. Týkají se zdrojů Charty 77, samizdatu nebo vztahu chartistů se zahraničím. Poslední panel se jmenuje „Charta a dějiny“. S průběhem konference je moderátorka spokojená. „Je tu plno, lidé musejí hledat místa, když přijdou. Je to hrozně příjemné, alespoň pro mě,“ řekla.
Charta 77 může být podle jejích signatářů inspirací i po 40 letech. Ukázala totiž, že i ve zdánlivě bezvýchodné situaci je možné se spojit a formulovat názor, řekla na dnešní konferenci socioložka Jiřina Šiklová. Další signatáři iniciativu považují za stále aktuální například kvůli cynickému lhaní v politice či za inspiraci pro další generace, pokud ucítí, že přichází o své svobody.
Filozof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol například míní, že Charta byla důležitá v letech 1989 a 1990, protože osobnosti kolem ní měly u veřejnosti legitimitu a lidé jim důvěřovali. Fakt, že z okruhu Charty pocházela řada veřejně činných osobností, vyzdvihl i právník a politik Petr Pithart. „Jestli chce někdo něčeho v politice dosáhnout, tak ještě důležitější než jeho postoje a mediální schopnosti je to, že má čistý štít,“ řekl.
Podle novináře a politika Jana Rumla může Charta svým morálním poselstvím inspirovat i dnešní mladé lidi, kteří tak mohou přijít s nějakým typem odporu proti ztrátě demokracie v této zemi. Český a švédský jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch zase považuje za hlavní poselství iniciativy to, že podtrhla důležitost občanské společnosti. „To je ten největší odkaz,“ řekl.
Vyvrcholením programu dnešního setkání chartistů a disidentů bude vzpomínkový večer v Mramorovém sále pražské Lucerny. Vystoupí na něm například písničkáři Dáša Vokatá nebo Jaroslav Hutka, projevy pronesou bývalí mluvčí Charty 77 Dana Němcová, Tomáš Hradílek nebo Alexandr Vondra. Recitovat se budou básně Ivana Martina Jirouse.
Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o lidská práva, začala se utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Její iniciátoři se poprvé sešli 10. prosince 1976, prvními mluvčími byli bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k ní přihlásilo přes 1 800 lidí.
