„Dáme na obranu víc!“ Strany reagují na strach z uprchlíků a teroristů
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Jan Zatorsky
Většina stran, které chtějí uspět v podzimních sněmovních volbách, slibuje více peněz do armádního rozpočtu. S výjimkou ČSSD strany říkají, že obranné výdaje dostanou na úroveň dvou procent HDP. To je přitom hranice, kterou se zavázaly plnit všechny členské státy NATO, tedy i Česká republika, už před lety. Strany tak slibují podle expertů na obranu něco, co mají stejně plnit. V současné době je ale otázka bezpečnosti žhavé téma a to kvůli řadě teroristických útoků i uprchlické krizi.
„Předběžná dohoda byla, že se do roku 2020 dostaneme na 1,4 procenta. Tomu odpovídá i koncepce výstavby Armády ČR, která byla schválena v prosinci roku 2015 a na to jsou i předběžně domluvené zakázky. Tu koncepci schválila vláda a že se budou zvyšovat výdaje na obranu schválily také všechny parlamentní strany kromě komunistů,“ uvedl pro server Echo24 bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Koaliční strany (hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL) v roce 2014 uzavřely smlouvu o zajištění obrany ČR. V ní se dohodly, že výdaje na obranu se dostanou na 1,4 procenta HDP do roku 2020. Předsedové všech stran zastoupených v parlamentu s výjimkou šéfa komunistů Vojtěcha Filipa navíc podepsali deklaraci, že růst podporují a že je prioritní.
Podle směrnice, kterou se zavázaly dodržovat všechny státy NATO, by přitom Česko mělo dávat na obranu státu dvě procenta HDP. Tuzemské výdaje na ni se přitom pohybují jen kolem jednoho procenta. Nejsme ale jediní, kterým se závazek nedaří dodržovat, z 28 členských států Aliance dávají dvě procenta HDP na obranu jen USA, Británie, Řecko, Estonsko a Polsko.
Zatímco bezpečnostní situace v Evropě byla dlouhodobě relativně klidná, v posledních letech přibývá teroristických útoků a kvůli konfliktu na Blízkém východě navíc začalo do Evropy proudit množství uprchlíků a ekonomických migrantů. To v řadě lidí vyvolává strach o bezpečnost země. Strany tak očividně sází na to, že voliči více peněz na bezpečnost ocení.
Slíbíme, co stejně musíme
Strany tak nyní do předvolebních programů shodně zařadily právě to, že se jim podaří výdaje na obranu země zvýšit na požadovaná dvě procenta. Liší se akorát v tom, do kdy by toho chtěly dosáhnout. Zatímco TOP 09 nebo STAN hovoří o roku 2021, lidovci mají termín rok 2024, ODS pak hovoří o šesti letech, ANO to plánuje také do roku 2024. ČSSD pak chce obranné výdaje navýšit na 1,4 procenta HDP bez uvedení termínu.
Odborníci na bezpečnost se přitom shodují, že by strany měly zvyšování výdajů na obranu nejen slibovat, ale především dodržet. „Já si myslím, že to je správně, že jsou akcentována ta dvě procenta. ČSSD je neakcentuje asi proto, že chce vydávat peníze na různé sociální dávky. Takže jí asi na obraně příliš nezáleží. Jinak je správné, že všichni hovoří o směřování ke dvěma procentům,“ uvedl deníku Echo24 bezpečnostní expert František Šulc.
Upozornil ale, že se jedná o záležitost, která přesahuje jedno volební období. „To, co si v programech stran ale nepřečteme, je, jak tyto sliby přetavit v činy a zdali je to významné i pro jejich voliče. Ti by měli tlačit na to, aby toto strany dodržely,“ dodal Šulc. Plán by měl být dodržován i poté, co se vládnoucí strany vymění, a výdaje by měly růst kontinuálně, nikoli skokově.
Orientace na toto téma by přitom mohla souviset i s tím, že v čele USA stanul Donald Trump. Ten totiž ještě před svým vítězstvím v prezidentské volbě avizoval, že bude trvat na tom, aby státy NATO závazky plnily, protože jinak by se mohly dočkat toho, že jim v případě potřeby nepřijde na pomoc.
To si myslí i Visingr. „Evropa se začíná probouzet. Trump musel zařvat a zadupat. Američané začínají vnímat střední Evropu jako důležitou, hlavně tedy Polsko, které závazky plní, takže bychom se měli chovat stejně. Musíme se výrazně zlepšit, máme velké rezervy a musíme na tom pracovat,“ dodal.
