Se Zemanem nechtěl mít nic společného. Teď od něj starosta Vídně dostane řád

Řád Bílého lva letos od prezidenta Miloše Zemana obdrží vídeňský starosta Michael Häupl, kterého Zeman ocení za zlepšování a upevňování česko-rakouských vztahů. Oba muže přitom loni rozděloval postoj k rakouským prezidentským volbám a Häupl v minulosti Zemana kritizoval, že by s ním „nerad měl cokoliv společného“.

„Jsem velmi hrdý, když se podívám na řadu oceněných přede mnou. Je to pro mě velká čest,“ řekl dnes v Praze Häupl novinářům. S českým prezidentem se setkal naposled loni v prosinci. Tehdy je rozděloval postoj k rakouským prezidentským volbám, když každý podporoval jiného kandidáta. Häupl Zemana ale kritizoval už před 15 lety ještě jako premiéra právě za výroky o sudetských Němcích. Zeman o nich mluvil jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně. Häupl pak o Zemanovi řekl, že by „s tímto pánem měl nerad cokoliv společného“. V sobotu večer z jeho rukou převezme nejvyšší české státní vyznamenání. Už dřív dostal třeba italské či polské řády. V Česku loni v prosinci obdržel pamětní medaili Josefa Hlávky, již nejstarší česká nadace uděluje významným osobnostem vědy a umění.

S navazováním kontaktů s českou stranou začal osmašedesátiletý Häupl už jako student. Jako představitel Vídně pak uzavíral smlouvy s Prahou, Brnem a dalšími městy. „Nedokážu svůj osobní a profesní život jasně oddělit. Politice se věnuji 35 let. Čistá hranice tu není,“ dodal rakouský sociální demokrat.

Čtěte také: Vyznamenání od Zemana dostane Nohavica či Sáblíková. Ceremoniál na Vítkově se urychlí

Syn Věry Špinarové odmítl převzít od Zemana státní vyznamenání

Rakousko-české společnosti Häupl předsedá od podzimu 2009. Jako vídeňský starosta je současně hejtmanem rakouské metropole jako jedné ze spolkových rakouských zemí. Magistrát a zemskou vládu vede nepřetržitě od roku 1994. Do rakouské sociální demokracie (SPÖ) vstoupil v roce 1978, předtím od roku 1975 vedl sociálnědemokratický studentský spolek.

Vztahy obou zemí hodnotí jako velmi dobré. Dokládá to i častými jednáními ministrů obou států o spolupráci v dopravě či jinde. Míní, že by Rakušané a Češi měli diskutovat i o kontroverzních věcech nepříjemných oběma stranám. Patří sem postoj k jaderné energetice a obnovitelným zdrojům či k poválečným Benešovým dekretům a následnému odsunu Němců.

„Pád EU by byla absolutní katastrofa“

„Jsou části historie, které jsou Rakousku i Česku nepříjemné. Je potřeba o nich vést debatu, zda se nenajde shoda. Mnozí mladí nemají už tušení, kdo byl vlastně (prezident Edvard) Beneš,“ uvedl Häupl. Už dřív řekl, že „vztahy mezi Rakušany a Čechy jsou tak ambivalentní, jak jsou si lidé v obou zemích podobní“.

Podobnost vidí i mezi Prahou a Vídní a to nejen ve společné historii z dob mocnářství a v architektuře, ale i ve vnímání obyvatel a jejich postoji k životu. Na českém hlavním městě jej nejvíc okouzluje, jak se mu podařilo po pádu železné opony obnovit historické památky, hlavně ty secesní. Ve Vídni se prý zdaleka tak nedochovaly.

Podle Häupla by se obě metropole neměly od společné minulosti odpoutávat ani ve 21. století. Zdůraznil, že Prahu si za sídelní město vybrali někteří rakouští císaři. Některé snahy o vystoupení Česka z EU komentovat nechtěl. Evropské uskupení považuje za „největší mírový projekt, jaký kdy existoval“ a kdyby padl, viděl by to jako „absolutní katastrofu“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.