Neveselá statistika. Letos zemřelo při ochraně přírody už více než 150 lidí
Smutná statistika
- red,
Rok 2017 si zřejmě vyslouží nelichotivý rekord. Letos zemřelo při konfliktech s těžařskými, dřevorubeckými či zemědělskými společnostmi a pytláckými gangy přes 150 ochránců přírody. Co do počtu obětí může jít o nejhorší rok vůbec, informuje britský server The Guardian s odkazem na statistiky organizace Global Witness.
Ochránci životního prostředí, ekologičtí aktivisté i strážci v chráněných rezervacích prožili krvavý rok. Ze statistik organizace Global Witness vyplývá, že letos při obraně přírody zemřelo 153 lidí. „Tato čísla pro rok 2017 ukazují, nakolik rizikové může být ochrana našeho životního prostředí před korporacemi a pytláky,“ dodává pracovník neziskové organizace Billy Kyte.
Na seznamu nejnebezpečnějších zemí pro ekologické aktivisty se objevily státy jako Brazílie, Kolumbie či Filipíny. Ve statistikách si „polepšil“ Honduras, který je obecně označován za nejnebezpečnější místo světa – v porovnání se 14 mrtvými z loňského roku letos zemřel jen jeden člověk. Většina úmrtí bývá spojována s těžařskými společnostmi – v souvislosti s nimi letos zemřelo 33 lidí.
Hned za nimi jsou pak spory o zemědělskou půdu. Letos kvůli zemřelo 28 lidí, tedy o pět více než vloni. Nejkrvavější případ pochází z Peru, kde při jedné z potyček bylo zastřeleno šest farmářů. Podobně smutná čísla mají boje proti kácení pralesů a pytlákům – během hlídkování chráněných oblastí dosud zemřelo více strážců než za celý minulý rok.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Kyte vyzdvihuje několik konkrétních případů, které rezonovaly i sociálními sítěmi. Filipínský bojovník za životní prostředí Ruben Arzaga byl minulý měsíc zastřelen poté, když se pokusil společně se svým týmem zatknout ilegální dřevorubce. Wayna Lottera, hlavu africké neziskové organizace proti pytlákům, zase zavraždil v Tanzanii jeden z organizovaných pytláckých gangů, když se vracel taxíkem zpět do hotelu.
Global Witness tvrdí, že se podmínky nezlepší, pokud se do celé věci nevloží vlády daných zemí či klíčové nadnárodní korporace. „Vlády by se měly zaměřit ochranu těchto obránců přírody, jinak násilnosti budou pokračovat nadále. A i investoři mají krev na svých rukou. Ti by neměli financovat projekty spojované s vykořisťováním,“ dodává.