Nespolehlivých plátců DPH raketově přibývá. „Nálepku“ ale dostávají i slušné firmy
BOJ S PODVODNÍKY NEBO ŠIKANA PODNIKATELŮ?
NOVÉ
1
Institut nespolehlivého plátce DPH je nálepka, kterou si nepřeje žádný podnikatel. Stává se tím totiž pro ostatní podnikatele určitým rizikem. Počet firem či živnostníků, kteří ale tuto nálepku dostanou, je měsíc od měsíce vyšší. Zatímco v roce 2014 se počítaly v řádech stovek, letos v září jejich už více než deset tisíc. Podle odborníků na DPH je přitom čím dál snazší se na seznam dostat, a tak se nespolehlivými plátci můžou stát i slušné firmy.
„Od roku 2013, kdy byl zaveden institut nespolehlivého plátce, dochází k růstu jejich počtu. Zvyšování tohoto počtu souvisí zejména s úspěšným rozkrýváním řetězových podvodů na DPH,“ zdůvodnila pro Echo24 meziroční nárůst Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Podle ní díky tomuto institutu dochází k narovnávání podnikatelského prostředí, kdy poctiví plátci včas detekuji „nesolidní“ obchodní partnery a mají možnost vyhnout se obchodování s nimi a eliminovat tak riziko, že se zapojí do podvodných řetězců.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle expertů na DPH se ale na seznamu nespolehlivých plátců nemusí vždy nutně objevit jen „nesolidní“ podnikatel nebo podvodník. „Pravda je, že se plátce může stát nespolehlivým i za relativně mírné prohřešky,“ uvedla pro deník Echo24 odbornice na DPH Olga Holubová.
Příkladem může být zlínská podnikatelka Stanislava Marková, o které server informoval zde. Z té chtěl finanční úřad udělat nespolehlivou plátkyni proto, že včas nepotvrdila správnost kontrolního hlášení a dostala za to pokutu. „Prohřešek“ paní Markové byl čistě formální a úřad nakonec řízení proti zlínské podnikatelce zastavil. V rámci kontrolního hlášení přitom padaly nesmyslně vysoké pokuty i za minimální chyby.
Nezaplatí vám dodavatel a jste v průšvihu
Počet nespolehlivých plátců DPH ke konci září stoupl meziročně o 66 procent na 10 219. V předchozích letech byl nárůst ještě dramatičtější, například v červnu 2015 podle údajů poradenské společnosti Bisnode bylo na seznamu jen 630 subjektů a v listopadu 2014 to bylo jen 149.
Současné vedení GFŘ v čele s ředitelem Martinem Janečkem má přitom filozofii, že každá firma je podezřelá. „Úředníci dělají nespolehlivého plátce z každého, kdo dluží po tři měsíce více jak 500 tisíc korun. To se může stát každé i slušné firmě, když vám odběratel nezaplatí. Takže i firma, která platit chce, ale nemá na to, tam spadne. Přitom původně byl tento limit deset miliónů korun,“ vysvětlil pro server Echo24 daňový poradce Tomáš Goláň. Podle něj je skok z deseti na půl milionu korun velmi razantní.
Finanční správa k této změně přistoupila v roce 2014. „Snížení této částky bylo učiněno na základě vyhodnocení chování rizikových subjektů zapojených do podvodů na DPH,“ uvedla Petlachová. Podle Goláně ale nedává opatření v případě eliminace podvodů na DPH smysl. „Sofistikovaní podvodníci pracují tak, aby nedlužili nic a aby neměli nadměrné odpočty, takže opatření zase spadne jenom na poplatníky, kteří měli smůlu,“ dodal Goláň.
(Ne)oblíbená virtuální sídla
Statistika společnosti Bisnode ukazuje ještě další zajímavou věc, a to že je pro podnikatele velmi nebezpečné sídlit na virtuální adrese. Kolem 40 procent nespolehlivých plátců má totiž registrovanou adresu právě na virtuálním sídle. Finanční správa na takové firmy automaticky pohlíží s podezřením. „Každý čtvrtý nespolehlivý plátce DPH má adresu registrovanou na virtuálním sídle a téměř každý druhý má v obchodním rejstříku zapsanou pražskou adresu,“ píše v tiskové zprávě analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Virtuální sídla v Česku nemají obecně dobrou pověst. Jsou ale dnes využívána v praxi běžně. Některé firmy třeba chtějí mít lukrativní adresu, ale kanceláře sídlí jinde. I proto je pravděpodobně nejvíc nespolehlivých plátců právě z Prahy. Pokud podnikatel nemá například vlastní nemovitost a je v pronájmu, majitel mu ani nemusí dovolit firmu přihlásit. A u některých typů podnikání ani není nutné někde „fyzicky sídlit“.
„V neposlední řadě správce daně často označuje za nespolehlivé plátce ty subjekty, které „nesdělily správci daně skutečné sídlo.“ Jedná se o situaci, kdy se správci daně nelíbí adresa vašeho sídla třeba v officehouse nebo v bytě a tak vás prostě vyzve, abyste mu sdělili skutečné sídlo. Ale vy žádné jiné nemáte, protože vlastní podnikání je pro vás cestování po celé republice, kdy jste s obchodními partnery v neustálém osobním kontaktu, takže nepotřebujete kancelář ani provozovnu a stačí vám doma večer udělat faktury,“ vysvětluje Goláň.
Dle správce daně ale takové sídlo nemusí být dostatečné a z podnikatele se tak může stát nespolehlivý plátce, jak ukazuje i statistika. „Jak máte ale podnikat, když jste v pronajatém bytě, kde vám nikdo nedovolí mít sídlo, nemáte na pronájem kanceláře, takže si zřídíte sídlo v budově, kde mají sídlo firem tisíce. V takovém případě vám ale hrozí, že z vás udělají nespolehlivého plátce a vlastně běžně se to stává,“ dodal Goláň.
