Lidé zapálili svíčky za Palacha. V Praze i rodných Všetatech
VÝROČÍ OBĚTI
Lidé v neděli v Praze vzpomínali na Jana Palacha se svíčkami, které si zapálili v jeho rodném domě ve Všetatech. U fontány před Národním muzeem, kde se student v roce 1969 upálil, se jich večer sešlo několik desítek. Výročí Palachova činu letos připomíná i pomník u Rudolfina, vzpomínalo se také ve Všetatech, kde má z Palachova rodného domu vzniknout muzeum.
Student filozofické fakulty Palach se necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Svým činem chtěl vyburcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím vývojem.
„Zažehli jsme v sobotu u rodného domu Jana Palacha ve Všetatech ‚světlo naděje‘. Můžete si od nás připálit svíčky a spolu s námi uctít jeho památku,“ řekl na úvod pietního aktu Petr Marek z pořádající iniciativy Bezkomunistů.cz. Zazněla také slova dopisu, který Palach zanechal na místě, kde se zapálil, a státní hymna.
Od 18. ledna drželi v roce 1969 studenti za odkaz Jana Palacha hladovku přímo ve fontáně, o týden později je odtud SNB vyhnala. Symbolicky na ně navazují i studenti současní. „Začali jsme 16. ledna a budeme pokračovat až do výročí Palachova pohřbu 25. ledna,“ řekl student Dušan Šulc. Dobrovolníků se podle něj přihlásilo dvacet, dokonce víc než bylo třeba pro naplnění plánovaných dní hladovky.
„Odkaz Jana Palacha se nenaplnil v lednu 1969, ale začal se naplňovat v lednu 1989. Palachův týden byl tím impulsem, kterým se začal rozkládat komunistický režim,“ dodal Petr Marek. On i několik dalších shromážděných se ho před 27 lety zúčastnili. I přes úřední zákaz se tehdy sešlo na Václavském náměstí několik tisíc lidí. Veřejná bezpečnost a milice dav rozehnaly za použití vodních děl a slzného plynu.
Letošní připomínkou výročí Palachova sebeupálení je také návrat pomníku od amerického sochaře a architekta českého původu Johna Hejduka do Prahy. Původní dřevěná varianta plastik připomínající kromě Palacha i jeho trpící matku byla instalovaná na Pražském hradě, jejich nové kovové varianty byly v sobotu slavnostně odhaleny nedaleko Rudolfina.
Hejduka k vytvoření soch inspirovala báseň amerického spisovatele Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha. Napsal ji v roce 1969 na základě novinové zprávy o Palachově činu. Pamětní deska s básní v českém i anglickém jazyce instalaci dvou přibližně šestimetrových skulptur doplňuje. Trpící matku symbolizuje tmavší z obou věží, jejího syna-světlonoše reprezentuje druhá světlejší. Z hranatých podstavců obou plastik vycházejí plameny.