‚ANO je ve střetu zájmu pořád. Ať Faltýnek pokutu zaplatí sám‘
22 MILIONŮ ZA Faltýnkův střet zájmů
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Jan Zatorsky
Opozičním i koaličním stranám se nelíbí, že občané České republiky doplácejí na čerpání dotací Agrofertu. Česku totiž hrozí od Evropské komise pokuta ve výši 22 milionů, a to kvůli předsedovi poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi. Ten byl v době čerpání dotace ve střetu zájmů – seděl zároveň v předsednictvu Agrofertu a zároveň v dozorčí radě instituce, která o rozdělování dotací rozhodovala.
„Na tomto případu se znovu ukazuji praktické důsledky dlouhodobého střetu zájmu představitelů ANO, tentokrát by za to měli zaplatit čeští občané 22 milionu. To je nepřijatelné. Vládní koalice si v tom musí udělat pořádek, na ekonomické zájmy Agrofertu nemůže doplácet Česká republika,“ uvedl pro server Echo24 předseda ODS Petr Fiala.
Vrecionová: Ať částku zaplatí sám
Podle některých by měl pokutu zaplatit sám Faltýnek. „Odmítám, aby za šlendrián Jaroslava Faltýnka a Andreje Babiše platili čeští občané. Pokud je pravdivá informace, že kvůli střetu zájmů Jaroslava Faltýnka při přerozdělování dotací bude muset Česká republika zaplatit EU 22 milionů Kč, je na Jaroslavu Faltýnkovi, aby přiznal svou odpovědnost a vyřešil tuto situaci tím, že částku zaplatí on sám. Forem, jak přispět do národního rozpočtu, je celá řada. Pokud takovouto částkou nedisponuje, jistě mu ji rád věnuje Andrej Babiš. Třeba z výnosu jeho nedaněných dluhopisů,“ uvedla expertka ODS pro oblast zemědělství Veroniky Vrecionová.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
O dlouhodobém střetu zájmu, který ze svých kapes platí daňoví poplatníci, hovoří i předseda druhé pravicové opoziční strany TOP 09 Miroslav Kalousek. „Dovoluji si připomenout, že ten názor říkáme už tři roky. Tady je permanentní střet zájmů, který okrádá daňové poplatníky ve prospěch oligopolu Agrofert. A tohle je jeden z mnoha příkladů,“ uvedl pro server Echo24 Kalousek.
Pochybné rozdělování zemědělských dotací v ČR odhalila Evropská komise. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert. Předpisy porušil právě Faltýnek (ANO), který byl v té době člen jeho představenstva. Ten totiž zároveň dohlížel na rozdělování dotací jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu SZIF. Tím se podle verdiktu Komise, který má server Echo24 k dispozici, dopustil střetu zájmů. Ve verdiktu také stojí, že česká strana má ještě právo vyvolat smírčí řízení.
Faltýnek ale odmítá, že by byl ve střetu zájmů. „Já si myslím, že to je absolutní nesmysl. Protože dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu SZIF vůbec nemá vliv na přidělování dotací. Protože dotace z EU, které jdou do ČR, úřadují úředníci nikoliv dozorčí rada,“ uvedl Faltýnek pro Českou televizi. Podle Faltýnka se bude ČR bránit pravděpodobně soudní cestou.
Co na to koaliční partneři?
Podle Kalouska ale není vina jen na straně bývalých představitelů Agrofertu. „Ale těžko za to vinit pány Faltýnka a Babiše. Ti se perou za své. Odpovědnost nesou i koaliční partneři ČSSD a KDU-ČSL, kteří to umožnili, i když je jim to úplně stejně jasné jako vám,“ dodal Kalousek. Faltýnek skončil v Agrofertu v prosinci, ministr financí Andrej Babiš dal kvůli zákonu o střetu zájmů svůj Agrofert na začátku února do svěřenského fondu.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se ale zatím k celé záležitosti nevyjádřil. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek pouze napsal serveru Echo24, že je to nepříjemné.
Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) vzkázal Faltýnkovi, že od něj očekává návrh řešení. „Chci vědět, co s tím bude dělat. Tohle prostě nemůžeme nechat jen tak být. Pokud Evropská komise odhalila pochybné rozdělování zemědělských dotací a pokud de facto konstatovala, že svým jednáním v podstatě poškodil Českou republiku, tak očekávám, že pan Faltýnek přijde s návrhem řešení, k čemuž ho veřejně vyzývám,“ uvedl v tiskové zprávě Chvojka. Celá záležitost podle ministra jen dokazuje, že bylo správné a potřebné přijmout zákon o střetu zájmů.
Na sociální síti Facebook se do Babiše i Faltýnka pustil také bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). „Co by šlo opravit či postavit za 22 milionů Kč z peněz daňových poplatníků? Např. pro IZS by to bylo 22 dopravních vozidel pro dobrovolné hasiče nebo 10 sanitek nebo 4 hasičské cisterny nebo přes 400 AED (automatických defibrilátorů). Možná by tuhle pokutu za ČR měl zaplatit ten, koho se problém týká – příjemce dotací…,“ napsal Hašek. Bývalý hejtman tím narážel na reklamu na elektronickou evidenci tržeb (EET) z dílny resortu financí, která popisovala, co vše by mohli daňoví poplatníci z peněz vybraných evidencí získat.
Pokuta za nesprávné čerpání se vypočítává z vyčerpaného obnosu. Nepořádek se týkal jedné miliardy a 532 milionů pro Agrofert, tedy částky, kterou holding ve vlastnictví Andreje Babiše inkasoval v letech 2014 a 2015 za obdělávanou půdu i za podporu investic z Programu rozvoje venkova. Za kuriozitu lze považovat skutečnost, že se do výčtu nesprávně čerpaných dotací dostaly ještě dvě okrajové položky. Jiný člen dozorčí rady Petr Kudela (KDU-ČSL) inkasoval 190 tisíc korun přímých plateb za obdělávanou půdu a další kolega Ladislav Velebný (ČSSD) je zastupitelem obce Dolní Moravice, na jejíž rozvoj schválil 333 tisíce.
Čechům teoreticky hrozilo, že budou muset vrátit celou jedenapůlmiliardovou částku. Komisař Phil Hogan byl k Čechům nečekaně mírný a fakticky si vyžádal jen symbolickou dvacetimilionovou korekci, kterou nicméně zaplatí daňoví poplatníci. Vstřícnost Bruselu může mít politický kontext. V minulém rozpočtovém období 2007–2013 byli Češi za nesprávné čerpání dotací trestáni miliardovými pokutami.
