Chystá se konec uhlí. Elektřina bude z jádra a biomasy

Ještě před koncem roku bude dodávat proud do sítě nový uhelný blok v Ledvicích o výkonu 660 megawattů. Je to největší stavba svého druhu v České republice, může však být také poslední. Na vládu míří nová energetická koncepce, podle které se s novými spalovnami hnědého uhlí v budoucnu už nepočítá. Vláda rozhodne podle plánu do konce roku.

Deník ECHO24.cz má k dispozici současnou verzi energetické koncepce, která vzbudila silnou kritiku firem z oboru těžby a spalování hnědého uhlí. Také proto má jednání o koncepci zpoždění a ministr průmyslu Jan Mládek ji zatím neposlal na vládu. Přesný termín pro schválení prý neexistuje.

„Aktualizace státní energetické koncepce je stále v mezirezortním připomínkovém řízení a vládě může být předložena k projednání až po jeho skončení,“ uvedl Igor Walter z Mládkova ministerstva.

Uhelné společnosti se musí podle koncepce smířit s útlumem svého odvětví. Ještě v roce získali tuzemští energetici z hnědého uhlí 564 tisíc terrajoulů, v roce 2040 to už má být pouze čtvrtina. Celková spotřeba energie by se přitom neměla snižovat, proto má být hnědé uhlí nahrazeno především jádrem, zčásti spalováním biomasy, plynu a komunálního odpadu.

Zhruba stejný propad čeká hnědé uhlí při výrobě elektřiny. Ze 43 tisíc gigawatthodin v roce 2010 poklesne produkce hnědouhelných elektráren na 13 milionů gigagawatthodin v roce 2040. Uhlí dnes zajišťuje necelou polovinu výroby elektřiny, v roce 2040 to bude už jen 17 procent.

Čtěte také: Ministr Mládek udrží Čechům nejdražší elektřinu za každou cenu 

Polovinu zdrojů pro elektrárny má v tom roce zabezpečit jádro, necelou čtvrtinu obnovitelné zdroje. Čtvrtinu elektřiny z obnovitelných zdrojů zajistí vždy spalování biomasy, bioplynu a fotovoltaické elektrárny, o zbytek se rozdělí větrné a vodní zdroje.

Aby se toho dosáhlo, bude stát podporovat především elektrárny na biomasu. Během příštího čtvrtstoletí se také zdvojnásobí dodávky elektřiny ze slunce. To však půjde podle koncepce bez státní podpory, protože ceny fotovoltaických článků poklesnou po roce 2020 tak, aby se je vyplatilo koupit i bez dotací.

O něco méně poklesne podíl uhlí na dodávkách tepla. V roce 2040 zajistí teplárny na uhlí skoro třetinu potřebných zdrojů, zhruba stejnou část trhu pokryje plyn, který tak zůstane na současné úrovni, čtvrtinu zajistí „obnovitelné a druhotné zdroje energie“. Druhotnými zdroji energie koncepce myslí spalování komunálního odpadu.

Záchrana v atomu

Energetická koncepce tak reaguje na skutečnost, že postupně dobíhá životnost tepelných elektráren postavených v druhé polovině minulého století. Tehdy postavené bloky mají životnost padesát let, která se může prodloužit modernizací o další čtvrtstoletí. Nejhlubší propad uhelných elektráren proto experti ministerstva průmyslu očekávají okolo roku 2020, kdy se zavřou nejstarší provozy. Po roce 2035 doběhne životnost modernizovaných elektráren Prunéřov a Tušimice, přes rok 2040 přežije pouze nový blok v Ledvicích.

Útlum je nutný i z toho důvodu, že ministerstvo průmyslu nepočítá s prolomením územních limitů na dole ČSA v okrese Most.  

Koncepce připouští, že v blízké době může Česko přijít o energetickou soběstačnost, i kdyby spotřeba energie nerostla. Nahradit výpadek uhlí mohou podle plánu pouze nové atomové zdroje o celkovém výkonu nejméně 4000 megawattů, tedy na úrovní současného výkonu elektráren v Dukovanech a Temelíně. Postavit první nový jaderný blok o výkonu 1200 megawatthodin se však podaří nejdříve v roce 2033, další dva do roku 2037. K prvnímu výpadku uhelných elektráren tedy dojde o deset let dříve, než se podaří získat nový atomový zdroj.

Dalším rizikem budou třicátá léta, kdy má skončit životnost dukovanské elektrárny. V případě, že se nepodaří dokončit čtyři potřebné bloky, nebude čím nehradit ani čtyři atomové reaktory v Dukovanech, které mají být odstaveny v letech 2035-2037. Pokud se však nové atomové zdroje v Temelíně a Dukovanech postaví, Česko podle plánu znovu dosáhne ztracenou soběstačnost.  

Čtěte také: Máme zájem dostavět Temelín, zní z Číny