Džihádisté lákají, bojuje za ně už 25 tisíc cizinců ze 100 zemí
VAROVNÁ ZPRÁVA OSN
NOVÉ
V řadách radikálních ozbrojených skupin jako jsou Islámský stát či různé odnože Al-Káidy je možné najít zahraniční bojovníky z více než poloviny zemí světa. Vyplývá to z nové zprávy OSN, podle níž se zástupy cizinců mezi džihádisty rapidně rozšiřují – jen od poloviny minulého roku počet zahraničních bojovníků narostl o 71 procent.
Zprávu určenou Radě bezpečnosti OSN vypracoval panel expertů, kteří se zabývají dopadem sankcí proti Al-Káidě. Podle britské BBC, která o zprávě informovala, pochází „vysoký počet“ cizinců v řadách džihádistických skupin ze zemí jako jsou Tunisko, Maroko, Francie či Rusko. Mezi státy, odkud je stále více zahraničních bojovníků, jsou pak zmíněny Maledivy, Trinidad a Tobago, ale třeba také Finsko. Celkově se odhaduje, že Islámský stát, Al-Káidu a další militantní islamistické skupiny „vyztužují“ džihádisté z více než stovky zemí.
Neméně varovný je ovšem celkový počet zahraničních bojovníků – přes 25 tisíc. Cizinci si nejčastěji jako cíl vedení „svaté války“ vybírají oblasti Sýrie a Iráku, kde jich podle odhadu OSN působí více než 20 tisíc. Výjimku netvoří ale ani příval zahraničních sil do oblastí zemí jako jsou Libye nebo Pákistán. Stále častěji míří tyto džihádisté také do afrických zemí, kde mají silné pozice islámské milice jako somálský Al-Šabáb nebo nigerijský Boko Haram.
Pro představu: celkový kontingent cizinců bojujících v řadách džihádistických skupin je větší, než počet mužů a žen ve zbrani v české armádě (těch je necelých 21 tisíc, plus dalších zhruba sedm a půl tisíce civilistů).
Jak k alarmující zprávě světové organizace uvádí agentura AP, ještě před nějakými deseti lety přitom v řadách džihádistických organizací bojovalo „pouze“ několik tisíc cizinců. A nejde jen o to, že zahraniční bojovníci posilují řady militantních islamistů, kteří ohrožují stabilitu zemí, kde vedou svůj boj. Tento problém je totiž obousměrný. Experti OSN upozorňují, že pokud by se například Islámský stát v oblasti Iráku a Sýrie podařilo zničit, vedlo by to k následnému nechtěnému rozptylu dobře vycvičených extremistů po celé Zemi – ať už by se vraceli do svých domovských států, anebo by se přesunuli na jiná bojiště.
