Hravý dům na jedné noze. Český architekt vzbuzuje rozruch

Poslední realizace architekta Jana Šépky ještě není zkolaudována, a už vzbuzuje patřičný rozruch. Odborná porota ji jako jednu z pěti českých staveb nominovala do prestižní evropské soutěže Mies van der Rohe Award. Hravý dům stojící na jedné noze lze snad považovat za příslib lepších časů, kdy se česká architektura vzpamatovala z finanční krize a přestává uspokojovat pouze základní nároky investorů.

Dům stojí v pražských Kyjích na severním svažitém pozemku s šesti vzrostlými stromy, odkud je pěkný výhled do údolí potoka Rokytka. Investorka, která parcelu dostala od rodičů, je kamarádkou Jana Šépky a stavbu domu plánovala několik let.

„Známe se dlouho a věděl jsem, že bude chtít něco neobyčejného,“ říká architekt a dodává, že při navrhování měl volnou ruku, ale musel se vejít do celkem omezeného rozpočtu. Svažitost pozemku, přítomnost vzrostlých stromů a snaha o úsporné řešení dala v pojetí Jana Šépky vzniknout stavbě originálního tvaru. Více fotografií ve fotogalerii nahoře.

Architekt měl totiž zkušenost se svou starší realizací vystavěnou rovněž ve svahu. Jedná se o vilu Hermína v Černíně, kde právě zakládání stavby včetně hydroizolací bylo finančně velmi náročné. V případě Domu v sadu proto ve spolupráci se statikem navrhl řešení, kdy dům je dřevostavbou se železobetonovým založením, které je v prudkém svahu minimalizováno pouze na betonovou nohu o průměru 80 cm.

Staticky spolupůsobí a zavětrování konstrukce tvoří přístupová ocelová lávka. Dřevěná konstrukce byla kompletně připravena v počítači, pomocí softwaru Sema, kterého využívají tesaři, a trámky i kovové spojovací prvky byly přesně vyřezány na 3D frézce. Na stavbě se pak už konstrukce během dvou měsíců jen vyskládala jako stavebnice.

Nepravidelný tvar stavby je rozložen do rovinných trojúhelníkových ploch, které zajišťují statickou tuhost dřevěné konstrukce a zároveň umožnily i vložení březových překližkových desek. V interiéru je dřevěná konstrukce přiznána, z venkovní strany je stavba zateplena polyuretanem s vrchním ochranným nástřikem proti vodě. Stejně racionální důvod, jaký měl architekt pro použití betonové nohy, měl i pro zvláštní tvar objektu připomínající hrušku.

Stavby Jana Šépky vzbuzují emoce. Odborná veřejnost je velebí, účastníci internetových diskuzí zesměšňují. Jak na stavby reaguje bezprostřední okolí?

Více čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.