Krvácející oběť železné opony míří do Prahy. KSČM se čertí

Když koncem května čeští umělci ze skupiny Pode Bal odhalili v Bruselu sousoší inspirované tématem železné opony a smrtí mladého člověka, sklidili kritiku některých levicových europoslanců. Ti požadovali, aby bylo dílo okamžitě odstraněno. Teď se na instalaci budou moci podívat i lidé v Česku, od čtvrtka 16. července ji až do konce září vystaví Museum Kampa. A jak deníku ECHO24.cz řekl europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09), který muzeum spravuje, s kritikou se počítá i tentokrát. Někteří komunističtí poslanci se už ostatně ozývají.

Kontroverzní podoba sochy, která zachycuje krvácející postavu Hartmuta Tautze a přihlížející pohraniční hlídku, v květnu vzbudila poprask v Evropském parlamentu. Část poslanců se tehdy rozdělila na dva tábory. Dohadovali se, zda dílo urychleně odstranit, nebo ho naopak před parlamentem ponechat jako připomínku minulého režimu a tématu železné opony. Kritiku vzbudilo především zobrazení stříkající krve a přihlížejících zvířat, která mají tváře Karla Marxe, Vladimira Putina či Noama Chomského. Má jít o připomínku, že komunistické myšlenky mají stále své příznivce.

Sedm krát sedm metrů velké sousoší zobrazuje osmnáctiletého Tautze, který v roce 1986 zemřel poté, co na něj pohraniční stráž poslala cvičené psy, když se snažil emigrovat do Rakouska. Psi mladíka potrhali, ale pohraničníci ho místo pomoci vyslýchali. Tautz zemřel druhý den v důsledku obrovské ztráty krve. Za jeho smrt nebyl nikdo obviněn a potrestán.

„Celá ta debata v Bruselu kolem sousoší mi připadala absurdní. Přesně jak říkají autoři díla, připomínala Kafkův Zámek. Nechtěla ho část levicových poslanců, ale postupem času už vůbec nebylo jasné, kdo všechno proti té soše vystupoval. Padala tam celá řada zástupných argumentů a ty kritiky vůbec nezajímalo, že plastika popisuje minulost, realitu a konkrétní tragédii jednoho mladého člověka,“ popisuje atmosféru z před pár měsíců Jiří Pospíšil.

Museum Kampa zahájí výstavu ve čtvrtek 16. července v 18 hodin. O sousoší mělo zájem hlavně z důvodu, že popisuje konkrétní zločin komunistického režimu. Podle Pospíšila by expresivní dílo mělo být vystaveno právě v Česku, které se jako postkomunistická země dodnes zcela nevyrovnalo se svou minulostí.

Čtěte také: Jako z Kafkova Zámku. Co zažili čeští umělci v Bruselu

Ostatně někteří komunisté se proti dílu vyslovují už několik dní před samotnou výstavou. A dokazují tak, že i u nás půjde o živé téma. Například poslankyně KSČM Marta Semelová je přesvědčená, že by se socha vůbec neměla vystavovat. „Já s tím nesouhlasím a neuznávám to. Něco takového nepatří k předvádění. Je třeba o tom mluvit objektivně, ne jen z jedné stránky. To platí pro celou dobu před rokem 1989. A nejen pro umělecká díla, ale třeba i pro učebnice,“ prohlašuje poslankyně.

S určitou kritikou počítá i samotné muzeum. Nicméně kritika podle něj k angažovanému umění patří. „Já s kritikou samozřejmě počítám. Ale ve svobodné společnosti si každý může vystavovat to, co chce. Stejně jako každý může kritizovat. To dílo nás hluboce zasáhlo a důležité je, že ta socha není lživá. Že popisuje příběh mladíka, kterého nechali roztrhat na hranicích. Tyto věci si musíme připomínat. A kritika k tomu patří,“ uzavírá Pospíšil.

Čtěte také: Česká krvácející socha v Bruselu dráždí levici