Máte poslední šanci. Přidejte nám, vyzývají učitelé i akademici vládu
Více peněz učitelům
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Učitelé i akademici plánují na 1. září protestní akce za vyšší platy. Pokud je vláda nevyslyší, může dojít i k posunu či přerušení výuky. Univerzity by také mohly přestat přijímat studenty úplně. Hlavním důvodem protestů je totiž dlouhodobá podfinancovanost sektoru a plané sliby politiků. Odbory chtějí, aby učitelé dostali přidáno alespoň o 15 procent a výdaje na školství se zvýšily o 4,5 miliardy.
„Jsme rádi, že jsme se k něčemu takovému mohli připojit. Již dlouho dobu upozorňujeme na to, jak je vysoké školství výrazně podfinancované. Podle posledních statistik OECD jde v zemích EU na vzdělání z veřejných zdrojů průměrně 4,7 procent HDP, u nás je to jen něco málo nad 3 procenta. Na vysokoškolské vzdělávání se v současné době investuje 20 miliard ročně, což je při současném HDP méně než půl procenta. Přitom v zemích EU jde z veřejných zdrojů na terciární vzdělávání 1,3% HDP,“ zdůvodnil pro Echo24 místopředseda Rady vysokých škol Tomáš Opatrný, proč je podle něj třeba, aby se učitelé i akademici ozvali. Ačkoliv vláda zvýšení částky pro vysoké školy zhruba o 4,5 miliardy na jaře schválila, do návrhu rozpočtu se to zatím nepromítlo.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Vláda podle odborů zatím učinila jen málo opatření, ačkoliv z úst ministrů často zaznívá, že školství je prioritou. „Platová situace pedagogických pracovníků v regionálního školství a akademických pracovníků vysokých škol zůstává nadále neúnosná a vede k úpadku celé společnosti,“ uvedly organizace ve společném prohlášení. Přetrvávání tohoto stavu podle nich ohrožuje úroveň vzdělávání, a tím i budoucí prosperitu společnosti.
Vláda má poslední šanci
Do protestů se zapojí kromě odborů, Rady vysokých škol a České konference rektorů také Unie školských asociací ČR a Asociace ředitelů gymnázií. „Jde nám o zlepšení financování regionálního i vysokého školství. Rozpočet sice nějaké navýšení obsahuje, ale je podle nás nedostatečný. Ani současní ministři financí a školství Ivan Pilný a Stanislav Štech, ani ti minulí Andrej Babiš a Kateřina Valachová nás neodmítli s požadavkem, že bychom chtěli dosáhnout 130 procent v roce 2020,“ řekl pro Echo24 předseda školských odborů František Dobšík a dodal, že dnes je Česko na 103 procentech.
Spokojení by byli pokud by ještě v tomto roce došlo k patnáctiprocentnímu navýšení platů, jinak se podle nich nepodaří mzdy do roku 2020 navýšit dostatečně. Politici ale mluví o osmi až 11 procentech.
„Mnozí akademici odchází na střední školy, protože tam dostanou víc. Chceme, aby se to povolání stalo v budoucnu atraktivnější a nechceme to jednorázově, protože si uvědomujeme, že 50 až 60 miliard nám asi jen tak nikdo nepřidá. Postupnými kroky se tam ale chceme dostat,“ dodal Dobšík s tím, že protesty cílí především na současnou vládu. „Všichni nám teď před volbami budou slibovat a my chceme, aby se sliby začaly realizovat. Tato vláda má poslední šanci.“
Protestní akce by se měla konat 1. září v Betlémské kapli.V první fázi by mělo podle organizátorů jít spíše o symbolické setkání všech dotčených stran. Objevují se však i hlasy, že by měly být uspořádány větší demonstrace. „Nechtěl bych předjímat, ale zaznívají i úvahy, že pokud budou vysoké školy nucené sahat do svých rezerv, tak abychom mohli zajistit dostatečné vzdělávání, tak nám nezbude nic jiného, než třeba přestat přijímat studenty nebo jich přijímat méně,“ hovoří o dalších formách protestu Tomáš Opatrný.
Ve hře je i posun semestru
O tom, že krajní řešení je na stole, hovořil již dříve i rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima. „Jedním z krajních řešení je i razantní vyjádření protestu. Ve své podstatě by šlo o odložení začátku semestru. Fakulty by se neotevřely, neučili bychom. Jediný problém tohoto kroku je, že občané to ve větší míře zase tolik nepocítí. Pocítí to dvě stě tisíc vysokoškoláků, případně jejich blízké okolí,“ uvedl Zima.
Podle Dobšíka je však třeba počkat, jak dopadnou vyjednávání a kolik peněz nakonec akademici i učitelé z rozpočtu dostanou. „Nemůžeme organizovat stávku, pokud se vyjednává, to by nebylo fér. Je to až krajní prostředek. Nyní chceme hlavně veřejnost upozornit na to, že sliby nejsou plněny,“ dodal pro Echo24 šéf školských odborů František Dobšík.
Situace je podle něj kritická hlavně v regionálním školství, kde se začíná projevovat nedostatkem učitelů. Jejich nízké platy kritizují odborníci dlouhodobě. Minulý rok si pedagogové průměrně vydělali 30.065 korun, z toho zhruba 30 procent tvořily odměny, příplatky a náhrady.
O peníze bojují i vysoké školy, jejichž rozpočet několik posledních let stagnoval. Ministerstvo financí zatím ve svém návrhu počítá s jeho růstem o 100 milionů korun, ačkoli bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) slíbila zvýšení o zhruba pět miliard korun. Její nástupce Stanislav Štech (za ČSSD) věří, že se mu povede peníze pro vysoké školy vyjednat.
