Ubohost a apatie sovětských vojáků. Unikátní snímky z odchodu
25 let od odchodu sovětských vojsk
ROZSÁHLÁ FOTOGALERIE
Od odchodu posledních sovětských vojsk z tehdejšího Československa uplynulo 25 let. Sovětský svaz tak ukončil třiadvacet let trvající okupaci. Odchod vojáků na přelomu let 1990 a 1991 zdokumentovala fotografka Dana Kyndrová. Dobové snímky jsou k vidění v rámci výstavy S nimi a bez nich… v pražské Leica Gallery. Exhibice rozšířená o fotografie ze stejných míst s odstupem čtvrtstoletí potrvá do začátku září.
21. června 1991 odjel z našeho území poslední vojenský železniční transport, o šest dní později ho opustil i poslední sovětský voják. Výstava dokumentární fotografky Dany Kyndrové přibližuje zejména atmosféru, která panovala v sovětských kasárnách. Ta pro autorku představovala předzvěst rozpadu sovětského impéria, který mohla zvěčnit čočkou fotoaparátu.
„Ubohost a apatie řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis tak nejen symbolizuje začínající agónii totalitního systému, ale zároveň budí soucit s prostým člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her,“ stojí v popisu výstavy.
Ukončení tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území tehdejšího Československa se fotografka věnovala na přelomu devadesátých let několik měsíců. Jde o nejznámější projekt autorky. Druhá část výstavy představuje fotografie pořízené po čtvrtstoletí koncem roku 2015 na stejných místech především v oblasti Ralska a Milovic.
75 tisíc vojáků i raketová brigáda
Po vpádu spojeneckých vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do tehdejšího Československa došlo k podepsání smlouvy o dočasném pobytu Střední skupiny sovětských vojsk. Na našem území se tehdy usadilo zhruba 75 tisíc vojáků, vyzbrojených těžkou technikou i letectvem.
Během osmdesátých let v Československu podle historika Ivo Pejčocha sídlila také raketová brigáda se střelami středního doletu. Vojska si na našem území budovala celá sídliště, vlastní školy i obchody. V důsledku „bezohledného a protiprávního“ chování okupantů zemřely podle Pejčocha čtyři stovky lidí, nemluvě o ekonomických ztrátách, ekologických škodách a zasazení morální rány tehdejší společnosti.
