Jiný Írán? Zaorálek s podnikateli sondoval ‚veliké příležitosti‘
Přelomová návštěva
Ve stínu cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny se uskutečnila česká oficiální návštěva v další problematické zemi – Íránu. Zavítal tam Lubomír Zaorálek jako vůbec první ministr zahraničí od vzniku samostatné ČR. A zatímco ještě před pár lety létala mezi Teheránem a Prahou ostrá slova, snižovalo se diplomatické zastoupení a praktikovalo se „tiché embargo“, během Zaorálkova pobytu v Íránu zaznívaly jen vzletné věty.
Návštěva šéfa české diplomacie v Teheránu přišla krátce poté, co se – přinejmenším momentálně – zakopala pomyslná válečná sekera mezi Západem a Íránem. A to uzavřením dohody, která by měla otupit íránské jaderné ambice, respektive ambice vojenského charakteru (byť kritici dohody o tom pochybují).
Jiskření ale v uplynulých letech probíhalo i přímo na lince Praha-Teherán. Íránskému teokratickému režimu bylo proti srsti vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda zahájené v roce 1998 natolik, že kvůli tomu odvolal z české metropole svého velvyslance (Praha reagovala podobným krokem, dodnes ambasády řídí níže postavení diplomaté).
Írán také rozzlobilo, že česká strana v roce 2000 – po americkém naléhání –odstoupila od záměru dodávat zařízení pro jadernou elektrárnu v Búšehru, právě kvůli obavám ze zneužití nukleárních technologií pro vojenské účely. A pak tu byly různé slovní přestřelky, jako kritika, která do Prahy přišla z Teheránu v roce 2006 po přetištění karikatur proroka Muhammada v některých českých novinách. Ještě dříve také nelibě v Teheránu sledovali, jak se někdejší prezident Václav Havel zastával íránských disidentů.
Za tím vším byl ale Zaorálkovým pobytem otočen list. „Je to nový začátek vztahů… Doufáme, že díky posílení ekonomických vztahů se zjednoduší i vztahy na politické rovině,“ pochvaloval si jeho íránský protějšek Mohammad Džavád Zaríf, s nímž se český ministr v neděli sešel. A optimismem nešetřil ani sám Zaorálek: „Írán nabízí veliké příležitosti. Mohlo by se zdát, že je nabízí všem…ale Česká republika je skutečně země, která díky tomu, co už tady v minulosti dokázala, je přece jen vnímána v něčem lépe,“ prohlašoval šéf české diplomacie v sobotu před novináři. A dodával: „Oproti ostatním zemím máme velice dobrou značku.“
Narážel tak nepřímo na fakt, že v Teheránu si v uplynulých týdnech podávali dveře politici a podnikatelé z řady západních zemí – od Francouzů přes Němce až po Italy. Ostatně i se Zaorálkem do Teheránu přicestovali zástupci padesátky českých firem.
Náznaky tání v česko-íránských vztazích ovšem přicházely už dříve. Občas do Prahy zavítaly delegace íránských poslanců (například v roce 2007) a i sám Havel zval někdejšího íránského prezidenta Chátamího, který byl považován za reformátora, na Forum 2000.
Čtěte také: Evropa nadbíhá Íránu. S obchody i šátkem na hlavě
Zlom ale nastal až nyní se Zaorálkovou návštěvou v Teheránu. Na problematická témata přinejmenším ve veřejných vystoupeních nedošlo. A spíše pozitivně byla teď hodnocena i dříve často kritizovaná role Teheránu v občanskou válkou zmítané Sýrii.
„Není žádné jednoduché, zázračné řešení… je třeba vytvořit předpoklady, aby politické řešení mohlo vzniknout,“ prohlašoval Zaorálek na tiskové konferenci v Teheránu. „Do této chvíle se například v Sýrii ukazuje, že všechny pokusy byly víceméně neúspěšné. Je třeba v něčem i přehodnotit dosavadní přístup a hledat takový přístup, abychom zahrnuli do toho řešení i ty, bez kterých se zřejmě to řešení najít nedá,“ dodal český ministr a zdůraznil, že právě Írán má hrát významnou roli.
„S vyloučením těch, kdo se chovají jako zločinci, je třeba sjednotit politické síly a vytvořit podmínky pro to, aby se státy obnovily na základě řádných voleb,“ doplnil Zaorálek na dotaz íránského novináře. Cesta do Íránu je podle Zaorálka krokem k tomu, aby se Česká republika zapojila do aliance států, které v konfliktních zemích pomohou obnovit normální život.