Le Penová považuje země Visegrádu za své spojence

Vůdkyně francouzských nacionalistů Marine Le Penová, která usiluje o zrušení evropského integračního procesu a o obnovení politických a ekonomických bariér, se prý necítí ve svém boji v mezinárodní politice osamocena. Jako spojence vnímá příštího prezidenta USA Donalda Trumpa, britskou premiérku Theresu Mayovou, populistického kandidáta na rakouského prezidenta Norberta Hofera i země visegrádské čtyřky Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

V nedělním pořadu Dimanche en politique (Neděle v politice) televize France 3 Le Penová prohlásila, že se cítí bezpečněji s Trumpem než s jeho poraženou soupeřkou Hillary Clintonovou. Trump prý chce skoncovat s politikou systematického vměšování USA jako světového četníka. Podpořila jeho odmítnutí dohody o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP), kterou označila za zcela devastující pro francouzské hospodářství.

„Dlouho mi říkali, že jsem na mezinárodní scéně v izolaci. Můžu vám říci, že s Trumpem zvoleným ve Spojených státech, s Theresou Mayovou zvolenou v Británii a uskutečňující velké množství návrhů, které obhajuji mnoho let, s ruským prezidentem, s možná příštím rakouským prezidentem, s visegrádskou skupinou se vůbec necítím v izolaci,“ řekla Le Penová. Podle ní je nyní ve stále větší izolaci německá kancléřka Angela Merkelová a všichni, kdo ji obhajují.

Se zmíněnými politiky a zeměmi se Le Penová ztotožňuje například v protiimigrační rétorice. Trump v předvolební kampani sliboval omezení přílivu muslimů, Mayová trvá na omezení systému volného pohybu osob mezi Británií a EU poté, co unii opustí, a země visegrádské skupiny bojují proti systému přerozdělování uprchlíků v rámci EU.

Le Penová hodlá v příštím roce kandidovat na francouzskou prezidentku. Dlouhodobé průzkumy veřejného mínění jí dávají naději na to, že se lehce probojuje do druhého kola voleb. A francouzští politici začali mluvit s obavami o tom, že by se jí mohlo podařit stát se hlavou státu.

Visegrádské země plánují středisko pro zvládání migrace

Země se Visegrádské čtyřky přitom v pondělí oznámily, že vytvoří krizové středisko pro zvládání migrace, které má sloužit hlavně ke koordinaci a výměně informací. Řekl to maďarský ministr vnitra po schůzce se svými kolegy z V4 ve Varšavě. Středisko bude mít sídlo v Polsku, které nyní celé skupině předsedá, uvedl podle agentury MTI Sándor Pintér.

Středisko by podle polského ministra vnitra Mariusze Blaszczaka mělo koordinovat opatření členských států V4 při pomoci uprchlíkům v krizových oblastech. Poslouží také jako platforma pro sdílení informací o opatřeních jednotlivých států při zvládání migrační krize a pro koordinaci vynakládání prostředků na daná opatření, dodala MTI.

„Usilujeme o to, aby naše společné stanovisko, nesouhlasící se systémem přerozdělování uprchlíků, akceptovali naši partneři z EU. Soudíme, že tento systém je prostě neefektivní,“ uvedl Blaszczak podle webu polského rozhlasu. Připomněl, že ze 160 000 uprchlíků, kteří měli být přerozděleni podle kvót, se dosud podařilo umístit v jiných členských státech jen něco přes šest tisícovek. „Je to systém, který láká další migrační vlny do Evropy a tedy migrační krizi neřeší, ale zhoršuje,“ dodal.

V4 podle polského ministra klade důraz především na utěsnění vnějších hranic EU. „Příkladem může být postoj našich přátel z Maďarska, kteří jako první utěsnili maďarské hranice, představující vnější hranici unie, přičemž čelili útokům ze strany dalších partnerů. Bylo to ale (od Budapešti) naprosto oprávněné počínání, opírající se o unijní pravidla,“ řekl Blaszczak.

Uvedl rovněž, že společné prohlášení ze schůzky V4 se vyslovuje pro pomoc uprchlíkům „v místech, kde skutečně jsou uprchlíky, a tedy mimo EU – v táborech v Libanonu a Jordánsku“. Varšavské schůzky se zúčastnily rovněž delegace Belgie, Bulharska, Chorvatska, Rakouska a Slovinska. Za Česko se podle polských médií zúčastnil náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.

Čtěte také: Komise dál tlačí na Česko, aby přijalo migranty

Zeman i proti Kiskovi: Visegrád je moudřejší než zbytek EU