Co se chystá na Ivo Rittiga?
Zástupci orgánů činných v trestním řízení nemívají rádi, když se publikují dokumenty z vyšetřování. Ve většině případů však není co tajit. Stejně to musejí ukázat obviněnému, aby bylo naplněno právo na obhajobu. Když navíc dokument projde novinami, může veřejnost posoudit, jak kvalitně orgánové pracují a zda si zaslouží důvěru a peníze daňových poplatníků.
Vezměme si případ Ivo Rittiga a pražského Dopravního podniku. Zaprvé je to kauza mediálně populární a jistě jí trestní orgány věnovaly nemalé úsilí. Zadruhé je usnesení o zahájení trestního stíhání veřejně dostupné (laskavý čtenář nechť chvíli googluje), takže si každý může na kvalitu obvinění udělat názor sám.
Má se Ivo Rittig čeho bát, nebo je to papírový tygr?
Usnesení o zahájení trestního stíhání je velmi formalizovaný dokument, kde se uvádí, za co je vlastně dotyčný stíhán. Právní kvalifikace se v průběhu dalšího řízení může měnit, ale skutek popsaný v dokumentu musí mít znaky nějakého trestného činu. Jinak je celé stíhání nezákonné, pochopitelně.
Ivo Rittig je stíhán pro údajnou legalizaci výnosů z trestné činnosti. Lidově řečeno praní špinavých peněz. Skutku se měl dopustit tím, že (velmi zjednodušeně) si nechával v letech 2008-2011 proplácet peníze od společnosti NEOGRAPH, ač věděl, že NEOGRAPH peníze získal od Dopravního podniku za předražené služby; navíc poté, co Dopravní podnik porušil pravidla pro zadávání veřejných zakázek.
Tento skutek ovšem nemůže být trestným činem. Někteří už možná tuší důvod, ale pro lepší názornost a větší přesnost si ocitujme z textu policejního usnesení.
Text usnesení
Část popisu stíhaného skutku, která se týká Ivo Rittiga, zní: „[nechávali převádět peníze ze společnosti NEOGRAPH,] přičemž obchodní společnost NEOGRAPH, a.s. [...] fakticky řídili [další obvinění] a Ivo Rittig, [...] ačkoli [další obvinění] a Ivo Rittig věděli, že [1] předmětné finanční prostředky pocházejí z plnění poskytnutého společnosti NEOGRAPH a.s. od společnosti DPP za předražené ceny dohodnuté mezi společností NEOGRAPH, a.s. a DPP mimo zadávací řízení, ačkoli pro aplikací výjimky [ze zákona o veřejných zakázkách] nebyly splněny podmínky, a že [2] smlouva mezi společností NEOGRAPH a.s. a Cokeville Assets Inc. ze dne 10.8.2007 a smlouva mezi Cokeville Assets Inc. a Ivo Rittigem ze dne 1. 8. 2006 sloužily k zastření pravého účelu převodu předmětných finančních prostředků spočívajícího v osobním obohacení nejméně společnosti Cokeville Assets Inc. a Ivo Rittiga“.
Věnujte prosím pozornost dvěma argumentům (jediným proti Ivo Rittigovi v popisu skutku), které jsem pro lepší orientaci očísloval v hranatých závorkách.
Bod č. 2 je zjevný nesmysl. K žádnému zastírání pravého účelu spočívajícího v osobním obohacení nemohlo dojít. Když podnikatel něco fakturuje, VŽDY tak činí pro své obohacení.
Když vám energetická společnost pošle účet za elektřinu, dělá to pro své obohacení. Když vám zámečník pošle účet za havarijní výjezd, také to dělá pro své obohacení. Když vám kadeřnice dá účet za ostříhání, i ona to dělá pro své obohacení. To nejde už z definice podnikání nijak zastírat, proboha!
Jestli má Ivo Rittig proti sobě protivníky schopné plodit takové perly, nemusí se u nezaujatého soudu ničeho bát.
Vážnější chybou obvinění je zbývající bod č. 1. Pokud podnikatel fakturuje svému klientovi předražené služby, nemůže tím spáchat žádný trestný čin, i kdyby tisíckrát o tom předražení věděl. Jednoduše se ho to netýká.
Žijeme snad už jistou dobu v kapitalismu. Pokud někdo zaplatí dodavateli za (prý) předražené služby, je to problém dodavatele nebo odběratele? Tady nám orgánové nenápadně oživují starý komunistický paragraf trestného činu spekulace, podle kterého prodejce nesměl vydělat na prodeji!
Odběratel si má sám hlídat, za kolik nakupuje a zda dodržuje pravidla pro veřejné zakázky. Proč za to trestat dodavatele? Dodavatel svoje povinnosti přece nezanedbal. Nikdo netvrdí, že je etické prodávat předražené služby – ale jak se to týká policie?!
Člověk, který vymyslel právní konstrukci z policejního usnesení, duchovně ustrnul v éře Krkonošských pohádek a zlého Trautenberka, kterému bylo třeba zabránit, aby na něčem nespravedlivě vydělával. Teď však mají Anče, Kuba a hajnej policejní razítko a rovnou chtějí zavírat do vězení.
Tak to rovnou zaveďme zpět socializmus a cenovou regulaci a obnovme paragraf spekulace, když budeme dodavatele zavírat do vězení za to, že prodává za „předražené ceny“! To je naprostá právní perverze a trestní právo je vysloveně zneužíváno.
Podezřívavý čtenář by mohl říci, že ve stíhaném skutku možná bylo nějaké spiknutí nebo korupce a že možná šlo o víc než jen nadsazenou cenu. Pak bych třeba obvinění chápal.
Ale popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání nic o korupci neříká. V něm se píše jen tolik, že „[nechávali převádět peníze] ač [další obvinění] a Ivo Rittig věděli, že předmětné finanční prostředky pocházejí z [...] předražené ceny“.
V popisu skutku (a ten jediný rozhoduje) není ani slovo o nějakém podplácení nebo čemkoli podobném. Prostě věděl, že je to předražené. Tady někoho stíhají za nesmyslný trestný čin - prý někdo v kapitalismu příliš vydělal na drahém zboží! Už jen z tohoto formálního důvodu mělo být usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno. Skutek popsaný ve výroku usnesení totiž není trestným činem.
Jak je to možné
Nejsem schopen říci, zda je takový zjevný právní úlet míněn vážně, nebo zda se tím jen plní nějaké zadání či pokyn. Pokud si někdo myslí, že čím více trestních stíhání, tím se budeme mít lépe, velice se mýlí. Bylo by mnohem víc v zájmu spravedlnosti a veřejného blaha, kdyby stíhali méně lidí, ale správně, než kdyby kolem sebe naslepo stříleli, aby vyhověli volání davu či touze jistých osob po kariéře.
A pokud obžaloba případ prohraje, jsem zvědavý, co řeknou. Řeknou „dělali jsme to špatně a dali jsme na svá přání místo solidních argumentů“ nebo spíš „zkazily nám to nekalé rejdy korupčníků a zlých obhájců“? Jistotu budeme mít až v budoucnu, prozatím můžeme hádat.
