Ruské zbrojovky trhají rekordy. Na Američany ale zdaleka nemají

Většina obratu v obchodu se zbraněmi se nadále dělá na Západě a špičkami v tomto oboru zůstávají Američané. V branži stovky největších zbrojních koncernů světa ale dochází k zajímavému dění a pohybu, uvádí ve své čerstvé analýze renomovaný Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Třeba největší ruské zbrojařské firmy zvýšily roku 2014 svůj obrat o enormních 48 procent. V klubu největších žádný český výrobce není. Z někdejšího sovětského bloku mají v první stovce po jenom zástupci jen Polsko a Ukrajina.

Bilance loňských prodejů u největších zbrojařů žádné přehnané nadšení nevzbudila, byť si mnozí mohli mnout spokojeně ruce. Už čtvrtý rok po sobě totiž celkový obrat lehce klesl – o půldruhého procenta na zhruba 401 miliard dolarů.

S velkým náskokem zůstává na prvním místě americký koncern Lockheed Martin. Druhou příčku žebříčku nadále hájí rovněž americký letecký gigant Boeing. Lockheed svůj náskok před Boeingem ještě o něco zvětšil poté, co převzal výrobce vrtulníků firmu Sikorsky. Experti SIPRI předpokládají, že prvně jmenovaný zvýší svůj roční obrat na více než 40 miliard dolarů (loni 37,5 miliard), zatímco konkurent v žebříčku za ním měl roku 2014 obrat 28,3 miliard dolarů.

V první desítce se ještě umístily BAE Systems (Británie), Raytheon (USA), Northrop Grumman (USA), General Dynamics (USA), Airbus Group (Trans-European), United Technologies Corp. (USA), Finmeccanica (Itálie) a L-3 Communications (USA).

Hned na další, tedy jedenácté místo, se mezitím propracovala ruská státní firma Almaz Antey (Концерн ВКО „Алмаз-Антей“) s loňským obratem v přepočtu 8,8 miliard dolarů. Koncern s téměř sto tisíci zaměstnanci vyrábí hlavně rakety protivzdušné obrany, například BUK nebo systémy S-400, které Rusko čerstvě rozmístilo v Sýrii.

Jedenáctou příčku obsadila další ruská společnost United Aircraft Corporation (UAC; rusky Объединенная авиастроительная корпорация), která pod sebou zastřešuje letecké výrobce jako Suchoj, MiG nebo Tupolev. V „top 100“ je nyní jedenáct ruských zástupců, roku 2013 to bylo jen osm.

Nehledě na pronikání ruských firem do první stovky ale dokument SIPRI upozorňuje, že asi 80 procent všech obratů nadále připadá na zbrojovky z USA a západní Evropy. Jejich celkový obrat nicméně loni klesl o zhruba pět procent. Nově se do první stovky protlačily také Turci (Turkish Aerospace Industries; 89. místo) a Jihokorejci (Hyundai; 99.).

SIPRI přiznává, že mezi prvních sto ve skutečnosti jistě patří i některé čínské firmy, ale protože institut o nich nemohl získat dost spolehlivých dat, do žebříčku je nezařadil. Pokud jde o Německo, má na seznamu tři zástupce: Rheinmettal (31. místo), ThyssenKrupp (42.) a Kraus-Maffei Wegmann, KMW (83. ). Posledně jmenovaný výrobce obrněnců se ale po nedávno oznámené fúzi s francouzskou státní firmou Nexter na žebříčku polepší. Spojení Němců a Francouzů však podle nejnovějších zpráv stále není stoprocentně jisté.

Polský holding Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ SA; Polish Armaments Group) se do první stovky dostal teprve loni, a sice dílky vládnímu procesu konsolidace většiny zbrojní výroby, servisu a opravárenství, poznamenává SIPRI. Koncern se stávající ze tří desítek společností těží se zvýšení zbrojních výdajů Varšavy.

Do první stovky patří i ukrajinská státní společnost Ukroboronprom (Укроборонпром), pestrý konglomerát firem obranného průmyslu, která si ale v pořadí oproti předchozímu období pohoršila. Propadla se z 58. na 90. příčku, prodeje koncerny klesly o zhruba polovinu. Další ukrajinská firma Motor Sich (ВАТ Мотор Січ) loni z první stovky největších vypadla.

České zbrojovky mezi velké ve světovém měřítku nepatří, ale podle údajů zveřejněných loni ve zprávě Small Arms Survey (SAS), vychází z čísel OSN, se Česká republika z pohledu finančního objemu loni poprvé umístila mezi hlavní exportéry lehkých ručních zbraní malé ráže na světě. SAS Česko umístil za rok 2011 na čtrnáctou příčku.