Zubožení psi ve vlastních výkalech. Proč? Češi chtějí ušetřit

Minimální výběh, nedostatek potravy i vody, život ve vlastních výkalech. Výsledkem jsou zubožení psi s často nevratnými zdravotními problémy a narušenou psychikou. Množírny, které mají rození štěňat jako výhodný byznys, jich ročně v Česku vyprodukují tisíce. Podle odborníků je téměř nemožné ilegální chovy zmapovat. Stát kontroluje jak evidované chovatele, tak množírny, které nejsou navíc nikde jasně definované, pouze na základě podnětů. A těch přichází minimální množství. Některé z těchto továren na psy se podařilo odhalit sdružení Toulavé Tlapky.

„Byli na kost vychrtlí, nemohli chodit a srst měli obalenou hovínky. Navíc byli i zablešení a měli záněty v očích. Jeden z nich nám pak dokonce umřel,“ řekla deníku ECHO24.cz předsedkyně občanského sdružení Toulavé Tlapky Denisa Zárybnická s tím, že majitel chtěl 13 kříženců pudlíků a jorkšířů prodat za dva až tři tisíce. „Ti pejsci ale neměli hodnotu ani pár korun,“ dodala Zárybnická, podle které majitel psy vydal ze strachu z obvinění z týrání zvířat.

Dalším případem se stalo až 40 psů, kteří žili pospolu na malém dvorku. „Psi se tam v otřesných podmínkách vzájemně množili. Majitel to přestal zvládat, takže nám zavolala jeho manželka, ať si pro psy přijedeme. Čekal, že je na trhu udá za tři až pět stovek. Šlo o křížence jezevčíka a kokršpaněla,“ uvedla dále předsedkyně sdružení.

Po příchodu do soukromého azylu Toulavých Tlapek musí psi projít nejdříve odblešením a odčervením, řeší se také akutní zdravotní obtíže. Následuje kastrace, očkování a převýchova. Ta trvá od dvou měsíců až po rok v případě nesocializovaných zvířat, která nesvedou chůzi na vodítku a nesnesou lidský dotek.

„Lidé by měli přestat myslet na to, jak ušetří (protože ve výsledku prodělají kalhoty) a začali přemýšlet. Není příjemné se dívat, jak Vám zvířata umírají pod rukama a to vše jen díky lidské chamtivosti.“

Pak teprve zvířata organizace nabízí k adopci novým majitelům. Převzetí psa od Toulavých Tlapek stojí zájemce od 200 do 1000 korun. Částka se podle předsedkyně odvíjí od náročnosti péče, kterou sdružení poskytlo konkrétnímu zvířeti, stále se však jedná o symbolickou částku.

Množírnám psů jde především o co největší zisk. Cílí na zájemce o psy, kteří nepožadují zvíře s průkazem původu. Lidem, kteří nechtějí psa na chov nebo s ním chodit po výstavách, to proto často přijde jako zbytečné utrácení. Štěňata vypadají z počátku jako čistokrevná. Jakmile ale povyrostou, ukáže se, že jde o křížence.

S poptávkou roste i nabídka. Řešení? Osvěta

Zabránit vzniku množíren a samotnému šíření zubožených psů je podle odborníků téměř nemožné. Aby množírny mohly postihovat odpovědné orgány, je potřeba vědět, co to vlastně množírna je. A jasná definice chybí. Ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy jich nabídl hned šest.

Cestu, jak utlumit činnost ilegálních odchovů, představuje podle Státní veterinární správy osvěta. Lidé by se neměli snažit na pořízení domácího mazlíčka ušetřit a měli by výběru věnovat pozornost. „Mnohdy bych potrestal nové chovatele, kteří si koupí za velké peníze třeba psa, ale netuší, jak má vypadat, jak musí být doloženo provedení očkování nebo co je to odčervení. A u veterináře ještě navíc zjistí, že mu není deset týdnů ale čtyři,“ řekl deníku ECHO24.cz Zbyněk Semerád.

Čtěte také: Kupovat štěně přes internet? Jsou tam nemocní psi z množíren

„Pokud bude zájem, tak bude i nabídka. Vždyť množitel počítá s tím, že štěňátko ve špatném stavu si někdo koupí a možná si jich vezme i více, aby je zachránil. Jeho cílem je prodat a ten uskutečnil. Nový majitel pak pošle stížnost, ale ani neví, od koho si psa koupil. Žádný doklad na zvíře totiž nemá a samotný prodej se uskutečňuje většinou mimo vlastní chov, například na parkovišti nebo benzínce,“ doplnil Semerád.

„Není příjemné se dívat, jak vám zvířata umírají pod rukama a to vše jen díky lidské chamtivosti,“ řekla veterinářka.

Stížnosti a podněty jsou přitom pro tuzemské úřady klíčové, na základě nich přistupují ke kontrolám podmínek v chovech. Těch ale Státní veterinární nedostává velké množství, od začátku roku šlo pouze o deset případů. „Bojovat se dá také určitým zvyšováním požadavků na chovy, registrací a schvalováním. Ve všech případech se musí počítat s tím, že se zvýšené požadavky dotknou i bezproblémových podnikatelů a občanů, kterým přibudou povinnosti,“ poznamenal úřad.

Lidé tak podporují týrání zvířat

S tím, že by hlavní zbraní proti ilegálním chovům měla být právě osvěta, souhlasí i veterinářka Martina Načeradská. „Pokud si lidé vybírají jen podle ceny a je jim jedno odkud zvíře pochází, měli by vědět, že takovým chováním podporují týrání zvířat v nekontrolovaném chovu. Ty zvířata trpí často poruchami chování a dalšími skrytými vadami i obtížemi. Není příjemné se dívat, jak vám zvířata umírají pod rukama a to vše jen díky lidské chamtivosti,“ řekla serveru ECHO24.cz Načeradská, která je spoluorganizátorkou akce Den pro štěně, jejímž cílem je informovat veřejnost o problémech s chovem.

Čtěte také: Otřesné svědectví. Česko jako nelegální továrna na psy

„Několikrát do měsíce mi přijdou do ordinace lidé, kteří si pořizují štěně nebo kotě od špatných chovatelů. Dneska jsem se dokonce dozvěděla, že existuje „nová rasa“ kočky, tzv. whiskas. Ti lidi, co si to zvíře pořídili, se nechali napálit pohádkou o plemeni kočky jako z reklamy, které ani neexistuje! Jedná se pouze o neodborně vyjádřený druh barvy britské krátkosrsté kočky. Lidé by měli přestat myslet na to, jak ušetří, protože ve výsledku prodělají kalhoty,“ pokračovala.

Psi bez průkazu původu totiž vyjdou mnohonásobně levněji, než ti s „papíry“. Nízká investice při koupi, ale není tak výhodná, jak se zpočátku může zdát. Podle odborníků vlastník totiž za následnou veterinární péči o nemocné zvíře zaplatí tisíce až statisíce. Evidovaní chovatelé se musí řídit přesně nastavenými pravidly, v případě množíren regule chybí a péči o zvíře nahrazuje snaha o maximální zisk s minimálními náklady.

Česko množí psy pro Evropu

České množírny ročně vydají podle loňských odhadů okolo 85 tisíc štěňat ročně, které posléze putují přes Belgii a Nizozemsko k novým majitelům či do zverimexů nejčastěji ve Španělsku, Itálii, Francii nebo Velké Británii. Cestu ale ne všechna zvířata přežijí, stovky kilometrů totiž musí vydržet v malých bedýnkách bez dostatečného množství vody a krmiva.

O problematice českých množíren, kde se psi chovají v otřesných podmínkách, se mluvilo už před rokem a půl na mezinárodní konferenci pořádané Senátem. Zástupci zahraničních organizací, které mapují nelegální obchod se zvířaty, upozornili na to, že Česko spolu se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Bulharskem představuje největší množírnu domácích mazlíčků v Evropě.

Čtěte také: Na tyrany v Norsku si počíhá zvířecí policie