Odvetu za Krym? Referendum na Kurilách, říká japonská politička

krymská krize

Odvetu za Krym? Referendum na Kurilách, říká japonská politička 1
Krátké zprávy
Echo24
Sdílet:

Rozruch v ruských médiích vyvolala narážka japonské političky na možnost řešit vleklý rusko-japonský spor o Kurilské ostrovy referendem. Jeden z nehostinných ostrovů v Tichomoří totiž podle serveru Project Syndicate ironií dějin obývají prý převážně Ukrajinci, kteří by tak mohli dostat příležitost k odplatě za ruskou anexi Krymu. Spor o čtyři malé ostrovy v Tichomoří, které Sovětský svaz zabral na konci druhé světové války, dodnes brání v uzavření rusko-japonské mírové smlouvy.

"Kdyby se referendum o nezávislosti konalo na ostrově Iturup, kde asi 60 procent obyvatel má ukrajinské kořeny, uznal by (ruský prezident Vladimir) Putin výsledek stejně snadno jako na Krymu?" otázala se bývalá japonská ministryně obrany Juriko Koikeová v komentáři, zveřejněném na webu Project Syndicate.

Koikeová, která byla ministryní obrany 54 dnů v létě 2007 a ještě dříve po tři roky ministryní životního prostředí, kritizuje ve svém komentáři Putinovu "imperiální" a "břežněvovskou" politiku i naivitu japonské vlády, věřící v Putinovy přísliby urovnání sporu o Kurily. Anexe Krymu bude mít podle autorky dopady i v Asii: z čínského mlčení si prý lze vyvodit, že i Peking si myslí, že silnější je vždy v právu.

"S ukrajinskou nezávislostí na Dálném východě skoncoval už admirál Kolčak," nicméně pokládal za vhodné připomenout ruský zpravodajský server newsru.com; admirál nechal v roce 1919 většinu ukrajinských předáků na Dálném východě zatknout, zatímco ostatní Ukrajinci přešli k bolševikům, kteří během tří let tamní končiny ovládli. Ukrajinští nacionalisté se ještě pokoušeli spolupracovat s Japonci, ale po roce 1945 z celého hnutí zůstaly "už jen vzpomínky".

Historici prý počet přesídlenců z Ukrajiny na Dálný východ za carských dob odhadují až na dva miliony lidí, mnozí z nich se však zase vrátili domů. Ještě v roce 1926 se 18 procent obyvatel Dálného východu hlásilo k ukrajinštině jako rodnému jazyku.

List RBK poznamenal, že japonská vláda se sice připojila k západnímu odsuzování Moskvy za anexi Krymu, ale s ráznými kroky nespěchala. Sankce v tokijském podání se omezily na pozastavení rozhovorů o liberalizaci vízového režimu, o investicích a o spolupráci ve vesmíru. Japonská závislost na dodávkách ruského plynu a ropy totiž podle časopisu Forbes stále roste.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články