Pohřby bez rakve jen v soukromí. Šlechtová zakáže muslimské hřbitovy
Zvyklosti a právo
Pohřby bez rakve podle zvyklostí některých náboženství chce umožnit ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). V případě neveřejných pohřebišť s tím počítá novela zákona o pohřebnictví, kterou projednává Legislativní rada vlády. Výslovně chce naopak resort tento způsob pohřbu zakázat na veřejných hřbitovech. Podle něho chybí v této oblasti regulace, k uložení nebožtíka bez rakve tak prý stačí pouze souhlas provozovatele hřbitova.
„Současný zákon řeší vlastně jen pohřbení do hrobky. Zde výslovně ukládá povinnost použít rakev z tvrdého dřeva se zinkovou vložkou či rakev kovovou. Jinak není v zákoně ani možnost pohřbu bez rakve, ani povinnost pohřbívat v rakvi výslovně uvedena. Z celé řady formulací ve znění zákona ovšem vyplývá, že zákonodárce pohřeb v rakvi považoval za samozřejmost,“ uvedl deníku Echo24.cz ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.
Způsob uložení ostatků, stejně jako materiál rakve či její rozměry, si mohou provozovatelé hřbitovů podle Červeného stanovit v řádu pohřebiště. On sám se prý za poslední dva roky, co šéfuje pražským hřbitovům, s obdobnou žádostí nesetkal. „Teoreticky by to ale možné bylo, protože ani řád pohřebišť v naší správě povinnost pohřbít v rakvi výslovně nestanoví. Je opět zjevné, že autor řádu vůbec nepředpokládal, že by někdo mohl mít zájem na pohřbu bez rakve,“ popsal dále.
Pohřby bez rakve vychází z náboženských pravidel židů či muslimů. Jednotlivé židovské obce, které u nás spolu s římskokatolickou církví provozují nejvíce neveřejných hřbitovů, je však nepraktikují. „Už od druhé světové války pohřby bez rakve židovské obce na území Čech a Moravy neprovádí. V židovském právu to není až natolik zásadní,“ řekl deníku Echo24.cz Chaim Kočí z pražského Nového židovského hřbitova.
Na rakve mají ale speciální požadavky. Vyrobit se musí z povrchově neupravených prken bez použití železných detailů jako jsou hřebíky nebo vruty. Rakvím pro židovský pohřeb chybí také jakékoli zdobení. Jiná situace je na Slovensku, jak uvádí důvodová zpráva ministerstva, kde se na bratislavském ortodoxním židovském hřbitově dosud pohřbívá bez rakve. Tělo zemřelého se přenáší zabalené v rubáši a talitu na prkně. Stejně tak Židé v Izraeli nepohřbívají v rakvi.
Muslimské pohřby bez rakve
Oproti tomu muslimové žijící u nás nebožtíky čas od času bez rakve uloží. Podle odhadů Muslimské obce v Praze se v Česku od revoluce realizovala zhruba stovka muslimským pohřbů. „Pokud na území ČR zemře muslim a jeho rodina si bude přát, aby byl pohřben v ČR, neexistuje nic, co by jim zakázalo ho pohřbít podle jejich zvyků,“ komentovala pro server idnes.cz dříve ministryně Šlechtová. Na dotazy deníku Echo24.cz nereagovala s tím, že je na dovolené.
Resort Šlechtové chce proto v zákoně jasně definovat, kde se smí pohřbívat zemřelé bez rakve a kde naopak ne. Zákaz by se měl podle navrhované normy týkat veřejných pohřebišť, kterých je v Česku okolo šesti tisíc. Za přísných podmínek to bude novelou výslovně umožněno na neveřejných hřbitovech. Ty dnes mají registrované církve a náboženské společnosti.
Podmínky uložení nebožtíka do hrobu si budou moci upravit v řádu pohřebiště. Muslimové u nás ale zatím žádné neveřejné pohřebiště nemají. „Pokud by ho měli a krajský úřad by jim schválil Řád neveřejného pohřebiště, ve kterém by nebyla povinnost pohřbít v rakvi stanovena, mohli by pohřbívat bez rakve,“ dodal Červenka ze Správy pražských hřbitovů.
Kromě krajského úřadu bude mít podle resortu hlavní slovo i místní hygienická stanice. Pohřby podle islámských pravidel se konají v současnosti na muslimských hřbitovech v Praze, Brně nebo Třebíči. Změna zákona by se tak podle ministerstva měla projevit právě na těchto částech veřejných pohřebišť a také na „multikulturních neveřejných pohřebištích.“
Na vládu se novela zákona o pohřebnictví dostane během září. Pokud projde Sněmovnou, platit by mohla začít od července příštího roku. Úprava přináší i další novinky, které mohou vyvolat vášnivé debaty. Týká se to třeba nově možnosti pohřbívání plodů po potratu i mrtvě narozených dětí, které jsou dle dnešní legislativy likvidovány s biologických odpadem, či zákazu levných papírových rakví.