Strhující příběh otce Škody Favorit. StB ho sledovala i vytěžovala

Jednou z největších priorit československých komunistů v 80. letech byl vývoj nového auta – Škody Favorit. Dokumenty, které byly tehdy přísně tajné, se probíral historik Tomáš Vilímek. Archivy mimo jiné ukazují, jak tajní sledovali hlavního konstruktéra vozu Petra Hrdličku a podezřívali ho například z protěžování firmy Volkswagen. Inženýr Hrdlička ale byl předtím sám veden jako agent StB.

Kariéru Petra Hrdličky přibrzdila jedna stará fotografie. Ještě předtím ale ta samá fotka zachránila život jeho otci.

Petru Hrdličkovi bylo osm let, když k nim domů vtrhlo gestapo. Právě vrcholila heydrichiáda a nacisté hledali adepty gilotiny z řad české elity. Otec Petra Hrdličky Karel byl v letech 1928-1941 vrchním ředitelem mladoboleslavské automobilky. „Za heydrichiády popravili mladoboleslavského starostu i šéfa četnictva. Při prohlídce našeho bytu esesáci našli fotografii z autosalónu v Berlíně z února 1939, kde můj tatínek ukazuje Adolfu Hitlerovi Škodu Popular. Když gestapáci fotku spatřili, urychleně prohlídku ukončili a odešli,“ vypráví v rozhovoru pro deník ECHO24.cz letos osmdesátiletý Petr Hrdlička, který byl před více než sedmdesáti lety razii přítomen.

Petr Hrdlička dlouho netušil, že snímek, jemuž jeho otec nejspíš vděčil za svůj život, se dostal do jeho kádrových materiálů. Přesto se syn prvorepublikového ředitele, který nemohl kvůli třídnímu původu dokončit ani měšťanku a musel do učení, vypracoval na špičkového odborníka a získal místo v pražském Ústavu pro výzkum motorových vozidel.

V roce 1983, když začal být ohrožen termín dokončení vývoje nové škodovky, se strana a vláda rozhodla povolat do Mladé Boleslavi právě Hrdličku. Stal se šéfem vývoje v části fabriky zvané Česana. A za čtyři roky poté osobně představil nové auto Gustávu Husákovi.

Svazek Švýcar

„Když jsem nastupoval, zavolal si mě kádrovák a vytáhl z mé složky tu starou fotku z berlínského autosalónu a povídal mi: Podívejte se, co tu máme! Vysvětlil jsem mu, že tatínek žádný kolaborant nebyl. To bylo poprvé, co jsem se dozvěděl, že tu fotku v materiálech mám,“ vzpomíná inženýr Hrdlička.

Jenže Petr Hrdlička měl ještě jeden škraloup – ovšem z dnešního pohledu. V letech 1974 až 1976 byl veden jako agent StB, konkrétně její ekonomické kontrarozvědky. Dostal krycí jméno Wagner. Do roku 1980 měl být ještě důvěrníkem tajné policie. „Ve výpisech dostupných v archívu ale není nic politického. Uvádí se tam například, že měl referovat o tom, že někdo někoho nutil nesprávně upravovat výrobní protokoly a podobně,“ podotýká historik Tomáš Vilímek. „Byl to člověk ponořený do svého oboru a když vycítil, že je někdo flákač nebo že na to odborně nemá, dokázal být nekompromisní,“ míní Vilímek.

Někdejší hlavní konstruktér Favorita nicméně tvrdí, že se v 70. letech s žádnými estébáky nesetkal. „Vymysleli si to. Vyslýchali mě jen v roce 1967, když jsem se vrátil ze stáže ve Švýcarsku. A pak za mnou možná tak jednou za rok přišli, když už jsem byl ve Škodě. Nebyl jsem si ani jist, jestli to je StB, představovali se třeba jako kontrola,“ tvrdí Hrdlička.

O tom, jak si expert vede, se StB samozřejmě čile zajímala. Právě o tom píše Tomáš Vilímek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který vydal studii o největší československé automobilce v publikaci Česká společnost v 70. a 80. letech: sociální a ekonomické aspekty. Estébáci na Hrdličku v roce 1986 založili vyšetřovací svazek pod krycím jménem Švýcar.

Skalní komunisté museli být v šoku, když kvůli Hrdličkovi vedení podniku vyměnilo předsedu organizace KSČ, který byl vůči novému šéfovi vývoje značně nepřátelsky naladěn. „Falšoval výkazy z cest do zahraničí a okrádal fabriku, vybíral desátky od těch, kterým cestu do ciziny povolil. A já se to samozřejmě dozvěděl,“ vzpomíná Hrdlička.

Odmítal „pozornosti“

Už čtvrt roku po svém nástupu se Hrdličkovi podařilo dojednat smlouvu s italskou firmou Style-Bertone, která vypracovala návrh karosérie Favoritu. Firma Porsche ověřovala uložení hnacího agregátu, jízdní vlastnosti a vibrace vozu, firma Boge vyvíjela tlumiče pérování. Hrdlička spolupracoval i s dalšími západními firmami, včetně třeba německého Volkswagenu, s nímž konzultoval vývoj motoru.

Agenti tajné policie ale tvrdili, že Hrdlička západní firmy protěžuje na úkor domácích dodavatelů a okrádá tím socialistické hospodářství. V souhrnném vyhodnocení šetření z května 1989 nicméně StB dospěla ke konečnému verdiktu, že šéf vývoje sice skutečně prosazoval „kapitalistické“ firmy, ale bylo to především proto, že tuzemské podniky své zakázky nestíhaly plnit. „Ing. Hrdličkovi v těchto případech nezbývalo nic jiného, než se obrátit na pomoc zahraničních firem,“ píše kontrarozvědka ve své zprávě.

StB se pochopitelně snažila také zjistit, jestli Hrdlička od západních firem nedostává nějaké „provize“. I v této snaze vyšli tajní na prázdno. Hrdlička odmítal i „pozornosti“ v podobě v Československu nedostupné elektroniky či zaplacení pobytu v „lepším“ hotelu. „V tom jsem měl naprosto čisté svědomí. Byl jsem vychován tak, že slušnost se vyplatí,“ prohlašuje Petr Hrdlička.

Vy musíte být mocný šéf

Hlavní konstruktér Favorita nejen že nebyl popotahován, nýbrž naopak oceněn za své zásluhy za vývoj nového vozu a v době kulminující perestrojky dokonce navržen na post náměstka ministra všeobecného strojírenství. Kvůli jeho kádrovým materiálům ale podle Tomáše Vilímka ke jmenování nedošlo.

Kvůli problémům ve výrobě a obrovskému množství zmetků se plánované dokončení Favoritu neustále oddalovalo. Atmosféra houstla, vzpomíná Hrdlička. „Vedení mělo strach, že budou padat hlavy. Mělo to tu výhodu, že mi do toho nikdo nekecal. Když jsem jel do Švýcarska, abych odsouhlasil design Favoritu, šéfové se mnou nechtěli jet, protože se báli, že když se to nebude líbit, tak to odnesou. A Lucio Bertone mi říká: Vy musíte být mocný šéf, protože z Volkswagenu se tady vždycky hádají a nemůžou se rozhodnout. A vy jenom řeknete: 'Tak to bude' – a ono to tak opravdu je!“ vypráví Hrdlička.

Nakonec byl ředitel automobilky Jan Banýr skutečně v září 1987 odvolán a na jeho místo přišel Petr Dědek. Ve stejný měsíc se na strojírenském veletrhu v Brně nový Favorit poprvé představil národu. Hrdlička dostal za úkol ho předvést prezidentu Gustávu Husákovi. „Štrougal mi zašeptal: On si vedle vás sedne, ale už neví, která bije. Tak se Husák vedle mě posadil a opravdu na tom už byl špatně,“ vypráví Hrdlička.

Dělníci píší Jakešovi

„Blbců tam byla spousta,“ vzpomíná inženýr Hrdlička na potíže s výrobou nového vozu. „Byli tací, kteří třeba prosazovali české brzdové obložení, které při jízdě z kopce způsobovalo, že auto nebrzdilo, nebo chtěli vyrábět nárazníky ze čtyř dílů,“ dodává bývalý hlavní vývojář

Favorit se začal prodávat se zpožděním až v září 1988, aut byl velký nedostatek a ještě následující rok na něj stály dlouhé fronty. Lidé čekající přes noc si někde dokonce zřizovali vlastní samosprávy, které určovaly pořadníky. Značná část zakoupených vozů putovala hned do servisu, kde zase chyběly náhradní díly. Generální tajemník Miloš Jakeš dostával řadu dopisů od občanů, kteří kritizovali cenu nového auta. „Kolik dělníků s platem 3000 Kčs si tento vůz za 85 000 Kčs může dovolit,“ ptal se například autor jednoho dopisu.

Petr Hrdlička po roce 1989 z mladoboleslavské automobilky odešel a působil jako zástupce firmy Mercedes-Benz, marketingový ředitel firmy GfK Peter dodávající díly pro Karosu či Zetor či jako konzultant Škody Auto. Jeho syn Martin pracuje v mladoboleslavské automobilce jako šéf vývoje motorů a podvozků.

Čtěte také: Přísně tajné: Tři čtvrtiny škodovek na export byly reklamovány