Vyšetřování Nečasové skončilo, zapomeňte
Osvobozující rozsudek nad Janou Nagyovou-Nečasovou a třemi zpravodajci vzbudil rozhořčení těch, kdo chtěli konečně vidět někoho z minulé vládní garnitury „v teplákách“. Přesto verdikt soudkyně Heleny Králové utlumil mnohem větší emoce, které jsou s případem zneužití Vojenského zpravodajství spojeny.
Soudkyně Králová z obvodního soudu pro Prahu 1 se znovu zachovala podle zdravého rozumu. Zakázka šéfky kanceláře českého premiéra vojenské rozvědce, aby sledovala premiérovou manželku, byla jen epizodou manželského trojúhelníku Petra Nečase. Proto se každé přelíčení v případu rozvědky nejvíce podobá rozvodovému soudu, který pere špinavé prádlo všech zúčastněných a který v nejlepším případě skončí kompromisem, nad nímž všichni zúčastnění skřípají zuby. Každý soudce má přirozeně snahu sprovodit konflikt co nejrychleji ze světa a v tom není Králová výjimkou. Už loni v červnu vydala soudní příkaz, podle kterého došlo ke zneužití pravomocí veřejného činitele, ovšem roční podmíněný trest svobody dostala pouze Nagyová-Nečasová. Státní zástupci z Olomouce se ovšem odvolali, uspěli u městského soudu, ovšem Králové teď odmítla žalobu s větší razancí. Zkušenost říká: pokud bývalá manželka Radka Nečasová proti rozsudku neprotestuje, není třeba rozvodové spory dál rozviřovat.
Smělé plány bez důkazů
Ale není přece možné zamést s manželskými spory expremiéra pod koberec také prokazatelný zločin. Tak zní námitka, kterou ovšem může vznést jen právní laik. Zločin je prokázán, jen když tak rozhodne soud, a to se dosud nestalo. Také soudkyně Králová tvrdí, že zákon porušen byl, ovšem šlo pouze o zákonné předpisy, podle kterých smí fungovat státní byrokracie včetně vojenských zpravodajců. Skutečně překročili svou pravomoc, jejich sledování premiérovi manželky však nemělo žádné výsledky a z dokumentů přečtených před soudem vyplývá, že se ani příliš nesnažili. Nechtěli mít nepříjemnosti s těmi nahoře. Pokud ovšem má být někdo odsouzen u trestního soudu, je třeba prokázat, že zneužil závažným způsobem pravomoci veřejného činitele. Musí to být horší, než běžné vybočení z mantinelů, které se trestá třeba snížením prémií. Okolnosti premiérova manželského trojúhelníku by se daly vyřídit také tímto způsobem.
Verdikt obvodního soudu proto může uklidnit i další emoce, které hýbají veřejností. V období posledních pěti let zažili mnozí Češi zlé časy, kdy se zhoršila jejich ekonomická situace. S velkým vztekem proto reagovali na časté korupční aféry. Na požadavek veřejnosti odhalit a odsoudit viníky vševládnoucí korupce mezi nejvyššími politiky reagovali pracovníci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vytvořením smělé konstrukce, která v sobě zahrnovala všechno, co si veřejnost žádala: premiéra a jeho milenku, poslance, kmotry Rittiga a Janouška, šéfy státních podniků, podezřelé právníky atd. Dramatická policejní razie svrhla před dvěma lety Nečasovou vládu a umožnila převrat v tuzemské politice. Přesto za dva roky nikdo odsouzen nebyl, stát se dokonce musel omlouvat neprávem stíhaným poslancům a „kmotři“ si z policie dělají legraci. Je možné, že to celé zařídili právníci obviněných politiků a podnikatelů, kteří mohou být schopnější než Ištvánův olomoucký tým. V každém případě by bylo pro olomoucké protikorupční tažení záchranou, kdyby soud poslal do kriminálu aspoň Nagyovou-Nečasovou s jejími rozvědčíky. Zklamání pro státní zástupce a tu část veřejnosti, která je podporuje, musí být nezměrné. Samozřejmě se odvolají a také se dočkají tvrdé kritiky za svůj aktivistický přístup, ale to už bude další kapitola.
Raději obvodní, než ústavní
Z pohledu stability české společnosti je lepší, že vyhrál zdravý, možná trochu přízemní rozum. Protikorupční tažení státních zástupců mělo své předchůdce v cizině. Konkrétně ve Slovinsku byl obviněn premiér a hrdina občanské války Janez Janša i šéf opozice Zoran Janković. Oba tím byli vyřazeni z politiky. Janšův korupční případ spojený s nákupem obrněných transportérů Patria byl dotažen tak daleko, že expremiér nastoupil loni v srpnu k výkonu trestu. Nic se tím však nevyřešilo. Značná část Slovinců od verdiktu nad Janšou nevěří svým soudům, navíc v prosinci ústavní soud Janšu z vězení propustil. V dubnu pak zrušil odsuzující verdikt a nařídil nové projednání případu od samého začátku. Když soudkyně Králová zachovala na rozdíl od slovinských kolegů chladnou hlavu, pak je jisté, že tím Čechy ušetřila mnohem hlubších zklamání.
