Faux pas. Ministři nepřišli na polskou poctu pro českého hrdinu
Koncert na počest hrdinů
NOVÉ
Čeští ministři obrany a kultury Martin Stropnický (ANO) a Daniel Herman (KDU-ČSL) se dopustili diplomatického faux pas. Na poslední chvíli se omluvili ze středečního koncertu v pražském Anežském klášteře, který na počest československých a polských letců RAF pořádal Polský institut a polského velvyslanectví v Praze. Neposlali za sebe ani náhradu, nad akcí přitom převzali záštitu.
Krok Stropnického s Hermanem představuje zřejmě ještě dozvuk „zrady“ Polska na schůzi ministrů vnitra Evropská unie, která se konala před více než dvěma týdny v Bruselu. Varšava tehdy navzdory dohodě visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nakonec hlasovala pro návrh na přerozdělení uprchlíků. To ale oba ministři odmítají, prý jim do toho „něco vlezlo“.
„Pan ministr Herman se koncertu zúčastnit bohužel nemohl, protože probíhalo zasedání sněmovny. Část české vlády se navíc účastnila večerního zasedání Bezpečnostní rady státu, a pan ministr jako jeden ze dvou zástupců vlády musel být přítomen ve sněmovně,“ řekla deníku ECHO24.cz mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
„S polským institutem jsme věc řešili průběžně a pan ministr byl řádně předem omluven. Náhradu za sebe poslat nemohl, protože všichni náměstci již měli jiný program,“ dodala Cigánková s tím, že hlasování ministrů vnitra EU ohledně rozdělení migrantů nemá na česko-polské kulturní vztahy žádný vliv.
Stropnický se omluvil tři dny před koncertem
„Ve čtvrtek v Bruselu jednali ministři obrany zemí NATO, včetně českého ministra. Je pravdou, že původní program ministra Stropnického počítal s cestou do Bruselu až ve čtvrtek ráno, nicméně vzhledem k zařazení jednání Severoatlantické rady k situaci v Sýrii a Afghánistánu v brzkém dopoledni pan ministr do Bruselu odletěl už ve středu večer,“ sdělil serveru ECHO24.cz mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
Sekretariát ministra Stropnického prý z účasti omluvil 2. října, tedy tři dny před konáním koncertu.„Vzhledem k tomu, že pozvánky na akci dostali i další představitelé resortu obrany, není v takovém případě zvykem posílat na akci za pana ministra náhradu. Jeho neúčast na koncertu s hlasováním ministrů vnitra nemá absolutně žádnou souvislost,“ dodal resort Stropnického.
Koncert na počest letců RAF
Koncert s názvem SUPERhrdinové se uskutečnil v Anežském klášteře v předvečer 75. výročí úmrtí jednoho z nejúspěšnějších letců RAF Josefa Františka, který se spolu s dalšími československými a polskými letci zapojil během druhé světové války do bitvy o Británii.
Záštitu nad akcí převzali kromě českých ministrů obrany a kultury jejich polští protějšci Małgorzata Omilanowská a Tomasz Siemoniak. Návštěvníky, kteří přišli letcům vzdát hold hostila i polská velvyslankyně Grazyna Bernatowiczová. Úvodní slovo nakonec za českou stranu pronesl velitel vzdušných sil Armády ČR Libor Štefánik.
František sestřelil 17 letounů Luftwaffe
Josef František během pouhých šesti týdnů (od 30. srpna do 8. října 1940) sestřelil 17 letounů německé Luftwaffe. Zahynul den po 26. narozeninách při pádu svého letounu během hlídkového letu. Létal u polské 303. perutě a je jedním z nemnoha Čechů, kteří obdrželi nejvyšší polské vojenské vyznamenání Virtuti militari.
„Poté, co sestřelil messerschmitt, byl jeho hurricane napaden dalšími dvěma „stodevítkami“, které jeho stroj zle pošramotily. Františkův letoun byl tak prostřílený, že bylo stěží uvěřitelné, že s ním dokázal přistát na domovské základně v Northoltu. Toho dne se stal leteckým esem,“ napsal pro Týdeník ECHO historik Ladislav Kudrna, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Více zde: Letecké eso z Otaslavic. Zapomenutý příběh hrdiny z bitvy o Británii
Františkovi se za jeho života, ani po jeho smrti podle historika Kudrny poct nedostalo. Naopak, jeho příběh není příliš známý. „Důvodů, proč se František nestal „válečnou celebritou“, bylo více. Zahynul v době, kdy Royal Air Force nebudovalo kult leteckých es a Františkovy vztahy s československou vojenskou správou byly „pošramocené“,“ dodal historik.
V letecké bitvě o Británii se v létě 1940 bránila oslabená Británie agresivnímu německému postupu. Během tří měsíců se nad Británií střetly tisíce letounů. Na britské straně se do bojů zapojily zhruba tři tisícovky letců, z nichž přes pět set padlo a stovky utrpěly vážná zranění. Mezi piloty bylo několik stovek zahraničních stíhačů, vedle Poláků a Čechoslováků také Novozélanďané a Kanaďané.
