Antievropská německá partaj nabrala antiislámský kurs

Členové euroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD) si na sjezdu v Essenu zvolili do svého čela Frauke Petryovou, představitelku krajně pravicového křídla strany, která usiluje o sblížení s hnutím proti islamizaci země. Poražený liberální šéf strany Bernd Lucke vyjádřil zklamání nad převládajícím ovzduším na sjezdu, které podle něj nepředstavuje „jeho politické myšlení a zkušenosti“.

Lucke řekl, že je „samozřejmě zklamán“ porážkou, ale že cítí obrovskou úlevu z toho, že mu byla z beder sejmuta odpovědnost za vedení strany. Na dotaz novinářů, zda tím AfD ztrácí, odpověděl, že ano.

Oba kandidáty rozděloval především přístup k muslimům: zatímco Petryová usiluje o spoluprací s iniciativou Pegida, organizující demonstrace proti údajné islamizaci Německa, Lucke říká, že muslimy jsou miliony slušných německých občanů, proti nimž by se strana neměla vymezovat. Navzdory panujícím vedrům se v kongresovém centru Grugahalle v Essenu sešlo na 3500 členů strany. Vypjatá atmosféra vládla už během uvítacích projevů, kdy podporovatelé čtyřicetileté Petryové bučeli a pískali na dosavadního předsedu Luckeho.

Petryová ve svém vítězném projevu prohlásila, že je třeba skoncovat s vnitrostranickými střety a začít se zabývat bez jakýchkoli tabu otázkami, které údajně pálí německé spoluobčany nejvíce, tedy například imigrací. Straníci ji podle agentury AFP zahrnuli ovacemi, když hovořila o „masivních integračních problémech souvisejících s tím, že náboženství jako islám zprostředkuje vizi státu zcela cizí tomu, co známe v Evropě“.

Dvaapadesátiletý Lucke vyzval ještě před hlasováním své stranické kolegy k ukončení vnitrostranických rozbrojů, které prospívají tradičním německým politickým stranám. Zároveň vyzval, aby se AfD zaměřila proti politice těchto stran. Tvrdě kritizoval zejména kancléřku a šéfku Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) Angelu Merkelovou za to, že podle něj plýtvá penězi Němců na záchranu bankrotujícího Řecka.

AfD se v roce 2013 jen těsně nedostala do Spolkového sněmu, loni v evropských volbách získala 7,1 procenta hlasů a na podzim v zemských volbách v Braniborsku a v Durynsku přes deset procent hlasů.

Kvůli sporům o směřování strany se ale podpora AfD propadla, v posledních průzkumech se pohybuje těsně pod hranicí pěti procent. Podle analytiků to zřejmě způsobilo nepřehledné soupeření hospodářského a nacionálního křídla AfD. V uplynulých týdnech odešla z vedení AfD řada představitelů, mimo jiné členka předsednictva strany Patricia Casaleová nebo místopředseda Hans-Olaf Henkel.

Kvůli sporům byl sjezd strany svolán v pozdějším termínu, než se původně plánovalo. Straníci se měli sejít už 13. června, předsednictvo ale nakonec sjezd zrušilo kvůli právním pochybnostem kolem voleb delegátů.