Peugeot 508 HDI: Typické francouzské vlastnosti?

Francouzská auta platila vždy za vizuálně odvážná, přitažlivá a ve smyslu jízdního zážitku pohodlná, houpavá, plavná. Na které z těchto vlastností navazuje současný představitel střední třídy od Peugeotu a na které zapomněl?

Peugeot 508 je automobilem, který v roce 2010 nahradil modely 407 a 607. Ze dvou se stal jeden, model 508 zaujal místo ve střední třídě sebevědomě a jen v Evropě si během čtyř let našel přes 260 tisíc zákazníků. Jelikož minulý rok začaly prodeje trochu klesat, Peugeot se rozhodl svůj páteřní model omladit – už při prvním seznámení to nejlépe poznáte na ostře řezaných předních světlometech, v případě testované verze vybavených technologií Full Led. „Ledová“ světla a pozměněné nárazníky dle mého soudu opravdu způsobily, že pomalu stárnoucí model omládl a vypadá víc k světu.

Bezpečnost navíc

Usazuji se do prostorného interiéru, v jedné z lepších výbav Allure pokrytého kompletně kůží (za příplatek). Posez nacházím příjemný a sedadla jsou sice plochá a trošku tvrdší, ale jinak dlouhodobě pohodlná. Jelikož si zrovna nesu kávu, s radostí kvituji výsuvný držák nápojů – na středovém tunelu totiž odkládací prostory tak nějak chybějí. Ve dveřích je však velká schrána, kam se pohodlně vejde 1,5litrová PET lahev. Tisknu startovací tlačítko umístěné nečekaně vlevo, po chvíli čekání se ozývá dvoulitrový turbodiesel HDI, tentokrát ve vrcholné specifikaci s výkonem 180 koní. Začnu tedy jízdními dojmy.

Samotný motor není zrovna příkladem tichého chodu, ale ani nijak výrazně neruší – chová se průměrně. Jeho síla je patrná zejména ve středních otáčkách (a vlastně i rychlostech), kdy bez problémů zajistí bezpečné zrychlení pro předjetí nebo plynule dosáhne dálničního limitu, který poté udržuje pomocí jednoduše ovladatelného tempomatu. Peugeot přidal trochu bezpečnostní výbavy – vůz má například hlídání mrtvého úhlu nebo barevný head-up displej, jehož vypínání jsem hledat snad deset minut. Tyto prvky zrovna nemusím, odvádějí pozornost od silnice, takže o jejich přínosu dost pochybuji.

Na semaforech se ozývá nepřítel v podobě stop-start systému, který je nepříjemný – každé nastartování předchází nejen malá prodleva, ale také zadunění startovaného turbodieselu. Naftový motor ale špatný není, jako společník mi celkem vyhovuje. Spojení s automatem bych si odpustil, převodovka je maximálně průměrná. Při delším ježdění jsem si na ni celkem zvykl, prokoukl její vrtochy a potěšilo mě, že pohonné ústrojí dokázalo s velkým sedanem (délka 4,8 metru, hmotnost 1720 kg) jezdit v pohodě za nějakých 6,5 litru na 100 km. To sice neodpovídá výrobcem uváděným 4,4 l / 100 km, ale i tak je to pohodová spotřeba, zejména vzhledem k tomu, že jsem jezdil spíše svižnějším tempem.

Láska ke slevám a bonusům

A jsme u důležitého aspektu: dokáže být francouzské auto i dnes pohodlné? Naposledy jsem typický komfort zažil u Citroënu C5, ale co Peugeot? Bohužel tak dobré to není – Peugeot je laděn spíš do tužšího nastavení, nerovnosti jsou cítit, ačkoliv výrazně nemlátí. Při jízdě cítím pevnost, tuhost auta, minimální náklony karoserie, ale chybí mi pocit pohodlného plutí krajinou. Jako by se inženýři neuměli uvolnit a dělat to, co od francouzských aut očekáváme – místo toho se snaží kopírovat ostatní a stvořit auto sportovně-tuhé. A přitom rodinný vůz s naftovým motorem nemá se sportem nic společného, právě naopak. Bylo by super, kdyby se všichni nesnažili být sportovní a kdyby Peugeot uměl jezdit skutečně komfortně a nebyl podobný například Opelu Insignia. To už i Mazda 6 s výraznějšími sportovními ambicemi umí být podvozkově pohodlnější. Od řízení Peugeotu nelze čekat zpětnou vazbu, při klidném ježdění to nevadí, jinak ale kvůli němu (a taky kvůli kombinaci s automatem) působí auto trochu tupě.

Karoserie v provedení sedan má proti SW (kombi) několik specifik: zaprvé máte k dispozici menší zavazadelník. Peugeot 508 nabízí 515 litrů, ale jelikož lze sklopit sedadla, prostor se umí zvětšit až na 958 litrů, což je velmi slušné. Omezením pak logicky zůstává velikost vstupního otvoru. Při manévrování ve městě mě trochu zklamal malý rejd a výhled z auta směrem dozadu – ještě že testovaná verze měla kvalitní couvací kameru.

Když se podíváte do ceníku Peugeotu 508, pochopíte několik věcí. Automobilka miluje slevy a bonusy, takže chvilku potrvá, než se v souboru zorientujete. Pak zjistíte, že při splnění podmínek můžete mít 508 (s motorem 1.6 VTi 120 k) už za 499 000 Kč, tedy pod půl milionu. Základní „cenu od“ ovšem nemá smysl řešit. Zajímavější auta jsou ve druhé výbavě Allure a platí, že dobré auto se slušným motorem, výbavou a nějakými příplatky koupíte tak kolem 600 000 Kč. To je v podstatě podobné jako u Opelu či Volkswagenu. Mnou testovaná verze Allure BlueHDI 180 S&S EAT6 (ano, takto se dnes jmenují auta) stála bez doplňků po slevách 740 000 Kč, ale s příplatky to bylo asi o 100 000 Kč víc. Za led světla se platí 30 000 Kč, za el. ovládané střešní okno 20 000 Kč, navigace je za 27 000 Kč a za chválená kožená sedadla byste připlatili dalších 32 000 Kč. To už mi zase tak výhodné nepřipadá…

Plusy:

Slušná spotřeba, interiér, sedadla, směrová stabilita, dynamika, audiosystém, led světla

Minusy:

Pomalejší automat, stop-start systém, výhled dozadu, průměrné jízdní vlastnosti

Verdikt:

Co Peugeot 508 dodržel a v čem selhal? Musím říct, že vypadá k světu, má šmrnc – přesně takový, jaký od francouzských aut očekávám. Motor zaslouží pochvalu, převodovka méně, jízdní vlastnosti průměrné a komfort jízdy? V tomto ohledu mě model 508 trochu zklamal, rád bych se svezl pohodlným francouzským kočárem… Peugeot 508 je v tomto ohledu prostě dalším průměrným autem své třídy, na němž už je patrný jeho věk – a to i přes vnější oživení.