Ivo Ištvan by měl hodit ručník do ringu

Po třech letech od bombastického zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády, který ve svém důsledku vedl k pádu české vlády a zásadnímu přeskupení sil na politické scéně, je evidentní, že neexistují žádné skutečnosti, které by ÚOOZ a dozorující olomoucké státní zastupitelství k takovémuto devastujícímu zásahu do politického chodu státu opravňovaly.

Po třech letech neexistuje jediné, byť nepravomocné rozhodnutí soudu, že by se někdo z plejády obviněných dopustil jakéhokoliv trestného činu. Důvod je prostý: skutkový strom, na který ÚOOZ a žalobci rozvěšeli svá obvinění, byl od počátku dutý.

Ale i kdyby padlo pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že tehdejší ředitelka kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová zneužila svého postavení nebo svých pravomocí, společenské a politické dopady policejního zásahu by to neospravedlnilo. Hybatelem tehdejšího vývoje totiž bylo jednoznačně obvinění předsedy vlády a předsedy ODS a obvinění a zatčení tří poslanců ODS za politické vyjednávání a politickou dohodu, kterou mezi sebou údajně uzavřeli.

Slovo údajně používám záměrně, protože neexistuje jediný důkaz, že by politická dohoda o výměně poslaneckých mandátů za posty ve státní správě byla uzavřena.

Uplynulé tři roky ukázaly, že právní názor olomouckých státních zástupců, že politická dohoda je trestný čin, byl a je chybný. Usvědčili je z toho sami policisté a státní zástupci na všech úrovních, kteří obdobné a dokonce i skutkově a právně stejné případy nestíhají. Vyjmenuji ty nejviditelnější:

Policie nestíhá nikoho ze zastupitelstva Hlavního města Prahy v souvislosti s letošním vyjednáváním staronové koalice. Primátorka Adriana Krnáčová vytvořila nové výbory, aby mohla novými, placenými funkcemi dosáhnout politické dohody se zastupiteli z dalších politických stran. To vše jen proto, aby mohla i nadále nosit primátorský řetěz.

Policie ani státní zástupci nestíhají ani současného premiéra Bohuslava Sobotku za to, že v roce 2013 sliboval svým poslancům posty ministerských náměstků za to, že budou hlasovat pro rozpuštění Poslanecké sněmovny. Alespoň takto o tom v roce 2014 veřejně informoval bývalý poslanec ČSSD Miroslav Svoboda.

Nikoho ani nenapadlo stíhat premiéra Bohuslava Sobotku a ministra financí Andreje Babiše za to, že v roce 2014 udělali politickou dohodu, v rámci které šéf hnutí ANO za zisk křesla eurokomisařky pro Věru Jourovou navýšil rozpočtové prostředky na financování sociálních služeb o 750 milionů korun, aby ČSSD mohla plnit své předvolební sliby.

V čem jsou uvedené situace odlišné od té v roce 2012?

Čas prokázal, že i kdyby bývalý premiér Petr Nečas s rebelujícími poslanci dohodu o směně poslaneckých mandátů za místa ve státních podnicích uzavřel, nebyl by to trestný čin. V tuto chvíli je proto jediným čestným řešením hodit ručník do ringu a trestní stíhání bývalého premiéra Petra Nečase, jeho bývalé ředitelky kabinetu Jany Nagyové a bývalého státního úředníka Romana Bočka zastavit.

Je evidentní, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan tohoto není schopen. Je proto na Nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi, aby se přestal tvářit, že se ho to netýká, zhostil se své odpovědnosti a obnovil důvěru ve schopnost české justice vypořádat se s vlastními přehmaty. A zabránil mezinárodní ostudě, kdy bývalý premiér České republiky bude souzen za údajnou politickou dohodu, jaké běžně uzavírají i premiéři a prezidenti vyspělých západních zemí.

Autor článku je advokát Romana Bočka, jednoho z obviněných.