Prolomení anonymity přinese konec dárcovství, varují lékaři

Česká společnost není připravená na prolomení anonymity dárců spermií a vajíček. Jsou o tom přesvědčeni odborníci na asistovanou reprodukci. Ti ve čtvrtek vystoupili proti iniciativě některých poslanců, kteří chtějí anonymitu prolomit. Podle vedoucího Centra asistované reprodukce a šéfa Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Pavla Ventruby by to znamenalo konec dárcovství v Česku.

Novelu, která prolomení anonymity přináší, navrhuje skupina šesti poslanců z hnutí ANO, TOP 09 a Starostů, ODS, Úsvitu a KDU-ČSL. Ti chtějí mimo jiné zabránit tomu, aby mezi původci zárodečných buněk mohl být příbuzenský vztah. Zároveň ale plánují dát dětem možnost zpětně zjistit, kdo je jejich biologický rodič. Poté, co se proti návrhu postavila vláda, odsoudili ho i experti na asistovanou reprodukci.

„Jednoznačně nedoporučujeme prolomit anonymitu dárců. Tato společnost na to není připravená,“ je přesvědčený Ventruba, podle kterého by zákon mohl napáchat značné škody. „Velká část dárců by skončila. Byl by to konec dárcovství v Česku,“ dodal.

„Riziko, že po 18 letech, kdy dárce nic netuší, mu někdo zaklepe na dveře a řekne, že je jeho dítě, to je něco, co naše společnost není schopna akceptovat. Ještě jsme k tomu nedozráli,“ říká Ventruba.

Lékaři zároveň odmítají hlavní argument poslanecké skupinky, že se tak zabrání riziku příbuzenského vztahu mezi dárci a příjemci buněk i případným pozdějším incestům. Riziko možného genetického příbuzenství dětí údajně není vyšší než u náhodného výběru partnerů v běžné populaci. „Statistici spočítali, že pravděpodobnost, že se potkají sourozenci z umělého oplodnění, je asi sto tisíckrát menší, než že se potkají dvě děti na vesnici, které počal jeden otec,“ tvrdí vedoucí lékařka kliniky asistované reprodukce IVF Cube Hana Višňová.

Odsoudíme páry ke zdravotní turistice

Pokud by parlament zákon přijal, bude to podle expertů znamenat, že se neplodné páry začnou rozhlížet jinde. „Touhu po dítěti nezastavíte. Lidé si poradí, ale odsoudíme je ke zdravotní turistice. Vyženeme je do Rumunska, Indie či na Ukrajinu, kde si ty buňky seženou,“ varuje Višňová.

Lékařům vadí i jiné požadavky návrhu. Třeba aby zárodečné buňky od jednoho dárce mohly být využity k vytvoření maximálně osmi lidských embryí. To by prý stlačilo úspěšnost umělých oplodnění téměř k nule. Osm embryí totiž ještě automaticky neznamená osm narozených dětí. Na takový počet novorozenců je v průměru potřeba hned 23 embryí.

„Ten zákon má svá rizika i své klady, ale já si prostě myslím, že klady převažují. Dítě má mít možnost zjistit, kdo byl jeho biologický rodič,“ oponuje poslanec.

Samostatnou kapitolou je pak ta část předlohy, která umožňuje dětem z umělého oplodnění zpětně zjistit, kdo je jejich biologický rodič. Údaje o biologickém rodiči by se totiž nově zapisovaly do dodatku knihy narozených a dítě by se k nim mohlo dostat poté, kdy dosáhne zletilosti. Podle lékařů si autoři poslaneckého návrhu vůbec neuvědomují, co by to znamenalo.

„Riziko, že po 18 letech, kdy dárce nic netuší, mu někdo zaklepe na dveře a řekne, že je jeho dítě, to je něco, co naše společnost není schopna akceptovat. Ještě jsme k tomu nedozráli,“ je přesvědčený Ventruba.

Zachovat anonymitu dárců doporučuje také psychoterapeutka Jana Březinová, která se věnuje i neplodným párům. Její zkušenosti z praxe prý mluví jasně: kdyby byla anonymita prolomena, většina dárců s darováním přestane.

„Ten zákon má svá rizika i své klady, ale já si prostě myslím, že klady převažují. Dítě má mít možnost zjistit, kdo byl jeho biologický rodič,“ řekl deníku ECHO24.cz k normě před časem jeden z předkladatelů, poslanec hnutí ANO Martin Komárek.

Více čtěte: Dítě má vědět, kdo je jeho otec, míní Benda i Komárek

Problémy s početím má v Česku asi každý šestý pár. Ty proto ročně podstoupí více než 25 tisíc léčebných pokusů. Asistovaná reprodukce je i velký byznys. Jeden cyklus umělého oplodnění totiž může stát až 70 tisíc korun.