Romové jako islamisté? Maďarský ministr to tak nemyslel. Ani neřekl
Konference v Bruselu
NOVÉ
Hrozí, že někteří z až 12 milionů evropských Romů se radikalizují. A nejen to – můžou odejít do Sýrie bojovat po boku džihádistů z Islámského státu. Na konferenci o radikalizaci, kterou v pondělí v Bruselu pořádal úřad eurokomisařky Evy Jourové, to podle internetového deníku EUobserver řekl maďarský ministr spravedlnosti. Resort posléze ale slova svého šéfa mírnil, teď je dokonce označuje za vymyšlená.
Romové by se mohli podle slov, která pronesl maďarský ministr spravedlnosti Laszló Trócsányi ze strany Fidesz, připojit k militantním skupinám, protože jsou „sociálně slabší a jsou častěji vystaveni radikálním myšlenkám“. Uvedl to bruselský nezávislý web EUobserver, podle kterého mluvčí resortu stanovisko ministra potom mírnil s tím, že se jednalo „pouze o hypotézu, která nebyla zatím plně prozkoumána“. Osud Romů by ale podle něho neměl být opomíjen.
Maďarské ministerstvo spravedlnosti posléze slova svého šéfa v úterním tiskovém prohlášení popřelo úplně. Ministrův proslov na konferenci „Reakce trestního soudnictví na radikalizaci“ se prý dotýkal naplňování evropské rámcové strategie pro Romy, která byla Evropskou unií přijata během předsednictví Maďarska v roce 2011, napsal web Hungary Today.
Ministr nezmínil prý ani Sýrii, ani islamisty. Deník EUobserver podle resortu ministrova slova interpretoval podle „vlastní fantazie“. Bude-li to v souvislosti s tímto údajně falešným tvrzením nezbytné, Budapešť prý zváží i příslušné právní kroky.
Jourová: Radikalizují se prý nezaměstnaní a chudí
A co na to přítomní? „Já jsem to osobně chápala v kontextu debaty o skupinách občanů náchylných k radikalizaci – několik zemí na pondělní konferenci potvrdilo, že se často radikalizují lidé nezaměstnaní a chudí nebo jinak řečeno sociálně vyloučení. A v Maďarsku do této sociálně vyloučené skupiny patří i vyznamná část romské komunity,“ komentovala to pro deník ECHO24.cz eurokomisařka Věra Jourová.
V Maďarsku je přibližně 700 tisíc Romů, na celém evropském kontinentu jich pak podle odhadů žije 10 až 12 milionů. Mnozí z nich jsou ve špatné ekonomické situaci, trpí nezaměstnaností a objevují se i tvrzení o segregaci – například ve školách.
Bojovat proti radikalizaci regulací internetu?
Celkem 18 ministrů spravedlnosti ze zemí Evropské unie, které na konferenci v pondělí hostila eurokomisařka Věra Jourová, se shodlo, že ve snaze zamezit radikalizaci je potřeba zaměřit se na potírání online propagandy a vytvoření integračních programů pro bojovníky, kteří se do evropských zemí z Blízkého východu vrátí.
„Jedním z nejvíce znepokojujících zdrojů radikalizace je v současné době prostředí internetu. Je velmi obtížné online prostor sledovat a propagandě zabránit,“ uvedla Věra Jourová s tím, že nenávistné projevy na sociálních sítích mají velmi velký potenciál podněcovat násilí.
„Internet je svobodná zóna, neměl by být ale mimo zákon,“ dodala eurokomisařka. Kvůli možné regulaci internetu, zejména však sociálních sítí, se už setkala se zástupci některých velkých mediálních společností. Kritici se ale bojí, že s regulací přijde i omezení svobody slova.
Čtěte také: Zeman je islamofob, píše komise Rady Evropy
Do Sýrie odešlo z Evropy bojovat podle odhadů okolo pěti tisíc lidí, z toho asi 500 příslušníků Evropské unie. Rakouský ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter během panelové diskuze na konferenci ale upozornil, že ne všichni bojují za vytvoření chalífátu pod praporem Islámského státu. Někteří občané Rakouska původem z Čečenska podle něho odešli bojovat proti vládnímu režimu Bašára Asada poté, co začalo v zemi operovat Rusko.
Rakousko zadrželo dosud asi 33 zahraničních bojovníků, z nich šest bylo odsouzeno. Ve Francii je počet islamistů či na ně napojených výrazně vyšší – 3000 je stíháno, 1800 je napojeno na sítě radikálů v Sýrii a Iráku. Podle francouzských úřadů 133 občanů země spáchalo sebevražedné útoky. Maďarsko přitom žádný případ islámského bojovníka neeviduje.
