Černá Hora chce do Evropy. Výhrůžkám Moskvy navzdory

Rusko se obává rozšiřování vlivu Severoatlantické aliance a Evropské unie a snaží se této “expanzi“ předejít či zabránit. Svou politiku zaměřenou proti NATO aplikuje nejen na své sousedy, v první řadě Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii, ale i na geograficky vzdálenější státy. Velmi specifickou formu této politiky pociťuje i malý, zdánlivě nepodstatný stát na Balkáně – Černá Hora. Ten je zároveň také kandidátskou zemí Evropské unie, píše RFE/RL.

Černá Hora je k tomu, aby se připojila k NATO, postrkována prakticky od okamžiku, kdy se v roce 2006 odtrhla od Srbska, čímž vznikl nezávislý stát Černá Hora. Již o tři roky později jí byl poskytnut tzv. akční plán členství NATO. Nyní premiér Milo Đukanović doufá, že se oficiální pozvánky do NATO dočká již na záříjovém summitu NATO ve Walesu.

,,Ruku v ruce s přibližováním Černé Hory k Severoatlantické alianci však sílí projevy nespokojenosti ze strany Moskvy,“ upozorňuje analytik Milan Nič, ředitel The Central European Policy Institute (CEPI) v Bratislavě. ,,V posledním půl roce je ruská zahraniční politika vůči balkánským státům asertivnější, obzvláště ve snaze zabránit rozšíření NATO,“ dodává Nič a podotýká, že se zájem Kremlu prokazatelně soustředí zejména na Černou Horu.

Tlak je budován postupně

Důkazů nebo přinejmenším náznaků potvrzujících jeho slova najdeme mnoho. Moskva například v různých kontextech zopakovala, že je kurz Černé Hory směřující do NATO v rozporu se stovkou let trvajícími "bratrskými vztahy" mezi těmito dvěma slovanskými národy.

Institut experimentální ekonomiky a financí při Moskevské státní univerzitě zase v lednu vydal zprávu nazvanou "Černá Hora: Cena za eurointegraci". Ač nedošlo k oficiálnímu zveřejnění této zprávy, bylo z ní ruským tiskem hojně citováno. Média tak ku příkladu zveřejnila odhad autorů zprávy, že evropská integrace vyjde Černou Horu během příštích deseti let na 1,5 miliardy dolarů.

Zpráva také naznačuje, že černohorští politici začnou za účelem toho, aby přesvědčili EU o svém boji proti organizovanému zločinu a korupci, "vytlačovat ruské firmy ze země a přebírat jejich majetek". Toto by se mělo dotýkat sedmi tisíc Rusů, kteří mají v Černé Hoře trvalý pobyt a kteří ze 40 % vlastní žádané pobřeží Jaderského moře.

Zbraně? Regulace exportu vína či víza

V dubnu zase oficiální ruský deník Rossijskaja gazeta publikoval článek s titulkem "Nepřátelská tvář Černé Hory". V něm byla citována tato slova nejmenovaného "diplomatického" zdroje: ,,Zbavit se nadbytečné ruské přítomnosti byl základní požadavek perspektivních partnerů Černé Hory.“

Článek v deníku Rossijskaja gazeta byl zakončen seznamem protiopatření, která jsou v Kremlu momentálně "vážně diskutována". Patří mezi ně taktická regulace exportu černohorského vína do Ruska nebo zavedení vízové povinnosti vůči tomuto Balkánskému státu.

Slovní válka pokračovala v dubnu. To vláda v Podgorici, hlavním městě Černé Hory, oznámila, že se připojí k sankcím uvaleným na Rusko v souvislosti s anexí Krymu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy na tento krok reagoval výtkou, aby Černá Hora nezapomínala na podporu, kterou jí Rusko poskytlo v roce 1999, kdy byly na bývalou Jugoslávii pořádány nálety jednotek NATO.

V květnu černohorské webové stránky IN4S.net zase citovaly výhrůžku poslance Státní dumy Michaila Degtyareva. Ten Černou Horu varoval, že se v případě svého vstupu do NATO stane "legitimním cílem ruských raket".

46 % obyvatel chce do NATO, ale referendum by přineslo jistotu

Analytička Jelena Milicová z Centra pro euro-atlantické studie v Podgorici říká, že kampaň zaměřená proti NATO je dílem "tzv. Putinova orchestru". Ten se podle ní skládá z opozičních stran které se staví proti členství Černé Hory v NATO, srbské ortodoxní církve a jistých nestátních organizací a médií.

Vláda premiéra Đukanoviće hlásá, že až 46% obyvatel vstup do NATO podporuje. Opoziční strany však věří, že je toto číslo mnohem nižší a požadují uspořádání referenda. Strany, které se vyslovují pro členství v NATO, nicméně aktuálně drží dvě třetiny parlamentních křesel.

Málokdo se odvažuje odhadovat, s jakou nabídkou nakonec představitelé NATO na záříjovém summitu přijdou. Ať už se bude jednat o konkrétní nabídku členství pro Černou Horu, jakožto 29. členského státu, či o poněkud neurčitě znějící diplomatické proslovy, reakce Moskvy na sebe jistě nenechá dlouho čekat.