Senát se lekl a zachránil Babišovi dotace

Jdeš do Senátu? Nezapomeň bič! Parafrází výroku z knihy Tak pravil Zarathustra od Friedricha Nietzscheho se zřejmě inspiroval Andrej Babiš, když uplynulou sobotu doporučil zrušení horní komory parlamentu.

Ve většině komentářů se to připisuje ztrátě nervů po bolestné porážce ve druhém kole senátních voleb. K výbuchu ovšem mohl mít ještě jeden důvod. Senát ve středu rozhodoval o tom, jestli pustí dál zákon o střetu zájmů. Pokud by prošel, musel by se miliardář od Nového roku 2017 vzdát svých médií, a co hůř – nesměl by pobírat evropské ani domácí dotace. Babišův Agrofert inkasuje ročně dotace v řádu miliard. Pokud se jedním rozhodnutím jedné instituce významně přiblíží vyhlídka, že člověk o takovou sumu přijde, není divu, že je nervózní.

Termín, který se nestihne

„Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces,“ prohlásil Babiš v sobotu. Senátoři na to odpověděli o čtyři dny později tím, že Babišovi podali pomocnou ruku. Zákon o střetu zájmů vrátili sněmovně k novému projednání s pozměňovacím návrhem, podle kterého Babiš o své dotační miliardy nepřijde, i když bude ještě rok ministrem a podnikatelem zároveň.

Jestli chtěli Babišovi předvést, že nejen Senát, ale i jeho zdržování mohou být užitečné, nemohli to udělat lépe. Vrácením zákona do Poslanecké sněmovny mimo jiné způsobili, že se zákon zřejmě nestihne projednat do konce roku. Poslanci mohou senátory přehlasovat, pokud mezitím nezmění názor. Dostanou se k tomu ovšem až na příští řádné schůzi, svolané na 28. listopad. I když budou o zákonu hlasovat hned první den, bude mít prezident, vystupující jako Babišův souputník, patnáct dnů na to, aby návrh sněmovně znovu vrátil. Poslanci mohou za dalších deset dnů prezidenta přehlasovat, k tomu by ovšem museli opět svolat mimořádnou schůzi mezi vánočními svátky. Naděje, že zákon se zákazem dotací pro ministry, a tedy i pro Babiše začne platit od ledna příštího roku, je mizivá.

Spekulaci, že senátoři sklopili hlavu před miliardářovými hrozbami o zrušení horní komory, se jde v této chvíli jen těžko ubránit.

Zbytečná ústava

Strany zastoupené v horní komoře parlamentu mohly mít pro svůj zásah ve prospěch Babišových zájmů i další důvody. Zvláště sociální demokraté, kteří Senát dosud svými třiatřiceti hlasy fakticky ovládají, by schválením sněmovního návrhu připustili, že v probíhajícím volebním období po tři roky trpěli něco, co je v konfliktu s ústavou. Souvislost s ústavou připomněl znovuzvolený senátor za ODS Miloš Vystrčil citací ústavního článku č. 70, kde stojí: „Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.“

Je pravda, že od roku 1993, kdy ústava začala platit, žádná vláda ani sněmovna slibovaný zákon nepředložily. Majitel Agrofertu se tedy mohl tvářit, že se ho to netýká. Opravdu spolurozhoduje o dotacích nebo o investičních pobídkách a také je držitelem největší kontrolní pravomoci nad vydáváním veřejných peněz. Odporuje však výkonu jeho funkce povaha podnikání, které do značné míry stojí na tom, že je zároveň největším příjemcem těchto dotací či investičních pobídek? Kdo používá selský rozum, ten musí okamžitě reagovat s tím, že odporuje. Prosadit tento názor proti ministrovi, který na střetu zájmů vydělává miliardy a kterého mlčky tolerují strany vládní koalice i někteří opozičníci, je však nemožné.

Proto není divu, že jenom osm z devětašedesáti přítomných senátorů nehlasovalo pro vrácení zákona do Senátu. A jenom senátoři Tomáš Jirsa, Jaroslav Kubera a Milan Pešák, vesměs z ODS, hlasovali proti. Ostatní za sebe a své strany odhlasovali, že se v končícím volebním období nedělo nic nesprávného, pokud jde o rozdělování peněz daňových poplatníků silným koncernům. Přinejmenším to nebylo nesprávné do té míry, aby bylo kvůli tomu nutné narychlo přijímat speciální zákon. Ani oni sami tedy nemohou být obviňováni, že peníze daňových poplatníků nedostatečně hájili.