Kolaborace, strach a lhostejnost ohrožují naši zemi

Kolaborace, strach a lhostejnost, to jsou tři faktory, které nenápadně prostupují současnou českou společností. V prvním srpnovém týdnu tohoto roku došlo k dalšímu velkému vstupu na mediální trh v České republice. Kontroverzní podnikatelská skupina PENTA (Jaroslav Haščák, Marek Dospiva) koupila vydavatelství Vltava Labe Press. To vydává celkem 71 regionálních deníků a 23 týdeníků. PENTA spolu s Babišem a skupinou J&T (Patrik Tkáč a Daniel Křetínský) budou nyní vlastnit téměř 100 % českých novin.

U PENTY a Babiše je vlastnictví médií alarmující nejen z hlediska jejich kontroverzních podnikatelských aktivit, ale i z dalšího neméně závažného důvodu. Tím je jejich vazba na bývalou KGB. Majitelé PENTY spolu studovali na moskevské škole MGIMO, která sloužila jako líheň agentů KGB. Ze spolupráce s ruskou tajnou službou byli obviněni v Polsku a velkým tématem byla tato skutečnost i na Slovensku. Po revoluci pro ně pracoval např. bývalý nejvyšší šéf Československé tajné komunistické policie StB gen. Alojz Lorenc. Jeho napojení na KGB je nesporné, protože Československá StB byla přímo řízena KGB.

Také Andrej Babiš je trvale podezřelý ze spolupráce s komunistickou tajnou policií StB. V této souvislosti je často zmiňována také jeho pravděpodobná spolupráce s ruskou tajnou službou KGB. (viz např. článek v prestižním americkém časopise Foreign Policy, zabývajícím se zahraniční politikou a mezinárodními vztahy). KGB měla v České republice stovky agentů a podle bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína aktivizuje v posledních letech tyto agenty a nasazuje je díky svému vlivu do všech významných oblastí včetně politické scény. Do tohoto modelu zapadá perfektně i Babišovo angažmá v politice a také nezvykle veliká koncentrace bývalých agentů StB, a pravděpodobně i KGB, v jeho firmách.

Kolaborace

Pokud tedy jsou tito miliardáři opravdu napojeni na Kreml a jeho tajné služby, pak spolupráci s nimi lze z určitého pohledu nazvat kolaborací. Kolaborace je spolupráce s nepřítelem proti vlastní zemi. Takto je definován termín kolaborace ve Wikipedii.

Asi není možné jen tak nařknout z napojení na Kreml skupinu J&T (Patrik Tkáč a Daniel Křetínský). U ní má nákup médií pravděpodobně jinou a to ekonomicko-pragmatickou motivaci. Ovšem není možné si nevšimnout, že právě např. deník Blesk patřící této skupině, funguje v současné době jako dobře placená Babišova PR agentura. Seznamuje nás pravidelně s tímto „klaďákem“, který už má poctivou prací vyděláno dost a přece by nekradl nějaké ty miliardy, protože pro něho jsou to přece drobné. (Babiš dosud věrohodně nevysvětlil, jak „poctivou prací“ vydělal za roky 1994 a 1995 z ničeho nic najednou 40 miliard korun). Blesk nás systematicky informuje o všem, o čem si Babišovi poradci myslí, že by mu mohlo přilákat další neinformované voliče, bagatelizuje jeho spolupráci s Stb a určitě se zde nedočtete o žádné z palčivých kauz poslední doby či jsou zde popsány tak, aby z nich Babiš vyšel jako klaďák.

To, že tyto noviny, které si jinak všimnou jakéhokoli i drobného pochybení politiků, nepíší o alarmujících kauzách Andreje Babiše, je nutno přičítat tiché dohodě těchto dvou miliardářů. Jeden nepíše o druhém nic špatného a druhý mu jde vstříc na poli businessu.

Kritické články o Babišových kontroverzních aktivitách se nedočtete ani v novinách dalšího miliardáře Zdeňka Bakaly. Jeho Hospodářské noviny se zabývají podrobně různými až deset let starými kauzami. O kauzách Andreje Babiše se zde taktně mlčí a spíš se zde píše o několik let starých kauzách. Expertem v tomto mlácení historicky staré slámy je Jindřich Šídlo, který zamrznul ve svých břitkých kritikách někde v době před nástupem Andreje Babiše. A pokud nakonec přeci jen zmíní nějakou Babišovu kauzu, tak ji jen přátelsky okomentuje, s tím, že to určitě není tak zlé.

Tito miliardáři, kteří získali velký mediální vliv, mají obrovskou odpovědnost za to, o čem píší, ale i za to, o čem úmyslně mlčí jejich noviny. A pokud jdou z jakýchkoli důvodů na ruku lidem důvodně podezřelým ze spolupráce s ruskou tajnou službou, musíme jejich spolupráci nazvat kolaborací.

Kauz, o kterých by jejich noviny mohly či měly informovat, ale nedělají to, je řada. Namátkou jmenujme několik z nich.

1. Kauza GORILA – odhaluje rozsáhlou korupci politiků a úředníků na Slovensku v odposleších spolumajitele PENTY Jaroslava Haščáka.
2. Kauza Babišovy firmy Agrotec ze srpna tohoto roku, která je podezřelá z manipulování veřejných zakázek a uplácení v České poště. Kromě Babiše zde hraje hlavní roli jeho pravá ruka a druhý muž ANO Jaroslav Faltýnek.
3. Kauza zázračného zbohatnutí Andreje Babiše v letech 1993-1995, kdy získal zázračně z ničeho majetek v hodnotě desítek miliard korun a jeho původ dodnes seriózně nevysvětlil.
4. Kauza Agrofertu z května tohoto roku, kdy Babišova firma nechala spálit konkurentovi herbicidem obilí na 270 hektarech polí kvůli sporu s ním.
5. Alarmující Kauza podpory biopaliv, kdy Babišovi poslalnci neodsouhlasili zrušení státní podpory pro biopaliva do roku 2020 a tím přihráli Babišovi do jeho firem přes 5 miliard korun.
6. Závratný růst státních dotací do Babišova impéria dosahující 1,1 miliardy korun.
7. Kauzy zneužívání pravomoci veřejného činitele, kdy u řady lidí, kteří proti Babišovi vystoupí následuje přísná finanční kontrola z úřadu, který spadá pod něj jako ministra financí.
8. Kauza prodeje pozemků Babišovy firmy státu. Ten nejprve připravil zákon, kterým si výkupní cenu zvýšil na zhruba čtyřnásobek původních výkupních cen a poté tyto pozemky Babišova firma IMOBA prodala státu. IMOBA tak dostala od státu při výkupu 231 korun za m2, tedy 4x více než sousední zemědělec, který dostal pouze 60 korun za m2.
9. Proč dostal Babiš 50 miliónů dotaci na svůj soukromý luxusní hotel a restauraci Čapí hnízdo?
10. Otazníky kolem miliardové státní zakázky pro Babišovu firmu Uniles.
11. Otazníky kolem miliardové státní zakázky pro Babišovu firmu Navos pro Správu státních hmotných rezerv.

Myslím si, že právě díky informačnímu vákuu Babišových médií a díky mlčení či zkreslování médií dalších miliardářů, naprostá většina Čechů nikdy o takových alarmujících kauzách ani neslyšela a nebo o nich získala velmi zkreslené informace.

Strach

Fenoménem současné novinařiny je strach novinářů psát svobodně. 25 let od sametové revoluce a pádu komunismu se řada novinářů bojí psát o některých tématech z důvodu ztráty zaměstnání.

Nejedná se již jen o cenzuru v novinách, ale i o jejich vlastní autocenzuru, kdy se prostě ze strachu radši některým tématům záměrně vyhnou. Proto je nutné zmínit a ocenit profesní čest a odvahu některých novinářů, kteří se rozhodli neohýbat hřbet a zvolili raději odchod a založení vlastních novin. Hlavním důvodem byly cenzurní zásahy do obsahu novin. Nové deníky, které vznikly, ale pokrývají jen malou část trhu. Jejich vliv je sice malý, ale velmi důležitý. Ti co chtějí hledat objektivní informace, mají aspoň kde. Konzumní čtenáři budou samozřejmě číst jen Blesk, Lidové noviny či MF Dnes.

A které noviny patří do neformálně spolupracujícího trojimpéria Babiš, PENTA a J&T?

Jsou to Lidové noviny, MF Dnes, Blesk, AHA, 5+2, Metro, televize Óčko, rádio Impuls. Dále internetové servery Lidovky.cz, idnes.cz, www.ceskapozice.cz a řada dalších. Nyní se zapojí ještě dalších 73 regionálních deníků, které koupila PENTA. Jen pro informaci bych rád zmínil fakt, že stejná trojice Babiš, Penta a J&T se snaží o ovládnutí médií na Slovensku. Penta zde koupila vlivný deník SME a týdeník Trend, Babiš zde koupil Hospodárské noviny, skupina J&T zde vlastní televizi JoJ. Bylo by jistě zajímavé zmapovat mediální aktivity v dalších zemích bývalého východního bloku.

Každý svobodomyslně a demokraticky myslící člověk se musí nutně ptát: Kde seženu pravdivé informace? Kde se dozvím objektivní informace o dění v mojí vlasti, ale i ve světě? Nestanu se obětí informačních manipulací? V současné době lze snad doporučit pro čerpání informací seriózní zahraniční média, v České republice např. ECHO 24 (www.echo24.cz), www.svobodneforum.cz, www.neovlivni.cz, www.reporter.cz a zatím snad i REFLEX, který patří sice do skupiny J&T, ale zůstali zde vlastenecky smýšlející novináři jako Marek Stoniš, Bohumil Pečínka či Karel Steigerwald a další. Užitečné informace můžeme získat ale např. také z Českého rozhlasu či z vysílání ČT 1 a ČT 24. Nicméně Babiš již ukázal, že výrazně usiluje i o zásadní vliv v těchto médiích.

Lhostejnost

Posledním z faktorů, které ohrožují svobodu a demokracii v naší zemi, je lhostejnost. Mnohým z nás už je vlastně jedno, co se děje, zda někdo krade, zda nám někdo lže či nás ohlupuje. Bohužel v poslední době se už nekradou jen peníze a majetek, ale plíživě je nám odebírána i svoboda a demokracie. Názornou ukázkou této lhostejnosti je i přístup řady umělců. Řada z nich je závislá na podpoře Ministerstva financí či na podpoře od dalších ministerstvech, které Babišovo ANO ovládá a tak radši mlčí. Vyjíjmkou, kterou jsem stačil zaznamenat je otevřený dopis prof. Milana Knížáka Babišovi. Nejsem žádný příznivce prof. Knížáka, ale tento jeho počin musím vysoce ocenit. Dopis stojí za přečtení a najdete ho na http://www.milanknizak.com/aktuality/otevreny-dopis-andreji-babisovi-n90/. Doufám, že nebezpečí ohrožení demokracie v naší zemi si uvědomí i další umělci a rozčeří lhostejné ovzduší a apatii v naší společnosti. A ani my nemůžeme jen tak nečinně přihlížet.

Reakce finanční skupiny Penta:

Ze znění uvedeného článku vyplývá kromě jiných nepravdivých tvrzení, že finanční skupina Penta vykonává kontroverzní podnikatelskou činnost, je napojená na ruskou státní bezpečnostní službu a podílí se na řízení a korumpování politické scény.

Označení podnikatelské činnosti skupiny Penta za kontroverzní nemá podklad v žádných reálných argumentech a je zcela zkreslující. Podnikatelské aktivity skupiny podléhají kontrole ze strany státních orgánů České republiky stejně jako podnikatelské aktivity jiných subjektů. Skupina Penta nebyla v České republice ani jiné zemi obviněna z čehokoliv co by dávalo reálný základ pro takové tvrzení.

Tvrzení o napojení skupiny Penta na ruskou bezpečnostní službu je nepravdivé a ničím nepodložené.

Spojování skupiny Penta nebo jejich majitelů s korupcí, zakládající se na tzv. přepisech odposlechů v kauze Gorila, je pochybné a lživé. Věrohodnost tvrzených přepisů odposlechů nebyla do dnešního dne prokázána a neopírá se o reálně pořízený zvukový záznam či jiný důkaz. Takový závěr nevyplynul ani z výsledků intenzivního vyšetřování uvedené kauzy slovenskými orgány, které trvá déle než tři roky. Do dnešního dne nebylo prokázáno ani nikým potvrzeno, že by některý z partnerů či zaměstnanců byl odposloucháván způsobem uvedeným v tzv. spisu GORILA.​