Deset Španělů si denně sáhne na život. Na vině je deziluze a krize

Počty sebevražd ve Španělsku dosáhly smutného historického maxima. Od začátku ekonomické krize, která Španělsko sužuje od roku 2008, vzrostly o 20 procent. Počet Španělů, kteří dobrovolně ukončí svůj život, je dokonce dvakrát vyšší než počet těch, kteří zemřou při autonehodě, upozorňuje server The Local.

Sebevraždy jsou aktuálně ve Španělsku na prvním místě mezi nepřirozenými způsoby smrti. Ve Španělsku si každý den vezme život v průměru 10 lidí, vyplývá z údajů zveřejněných Národní statistickou agenturou. V roce 2007 přitom sebevraždu spáchalo 3 263 Španělů, ale v roce 2014 to bylo už 3 910 lidí. Pro srovnání: na španělských silnicích v roce 2014 zemřelo 1 873 lidí.

Španělsko sužuje dlouhodobá ekonomická krize, lidé trpí přísnými vládními úspornými opatřeními a vysokou nezaměstnaností. Největší nárůst sebevražd lze pozorovat u mužů ve středním věku. Během posledních osmi let narostl počet mužů ve věku kolem 50 let, kteří si vzali život, o 38 procent.

Luis de Rivera, psychiatr z Madridu, nespatřuje za zvyšujícím se počtem sebevražd pouze ekonomické strádání lidí, ale také deziluzi, kterou s sebou ekonomická krize přináší. „Krize znamená konec jistot. Už například neplatí, že když vystudujete vysokou školu, budete se mít dobře,“ dodal.

Miriam Gonzalezová z madridské univerzity proto apeluje na vládu, aby neváhala a spustila rozsáhlou kampaň podobnou té cílící na snížení obětí na silnicích. „Žijeme ve společnosti, v níž se lidé cítí osamoceně. Duševní problémy lidí bychom měli brát mnohem vážněji,“ uvedla.

Navzdory hrozivě vypadajícím číslům ale počty sebevražd ve Španělsku zaostávají za evropským průměrem. Podle údajů z roku 2013 činí španělská míra sebevražd hodnoty 8,4 na 100 tisíc obyvatel, což je nižší než průměr 11,6 pro celou Evropskou unii. Nejvyšší míra sebevražd je přitom v Litvě (35), dále v Maďarsku (21), Lotyšsku (19) a Belgii (17,2).

Čtěte také: Korea proti sebevraždám: Zaměstnanci nacvičují vlastní pohřeb