Kdo šije naše oblečení? Textilní dělnice stále omdlévají

1133 mrtvých. 2500 zraněných. Hromada zhrouceného kovu a betonové suti. Loňský kolaps textilní továrny Rana Plaza v bangladéšské Dháce probudil černé svědomí nejen vládních představitelů chudé asijské země, ale také zákazníků z bohatého západu. Tamní vláda po tragédii slíbila zlepšení špatných pracovních podmínek v textilkách. Západní spotřebitelé zase vyhrožovali, že u značek jako je C&A, Primark nebo Mango, které v Bangladéši produkují oblečení, přestanou nakupovat. K odškodnění trvale postižených ale stále nedošlo. Kam směřuje textilní průmysl rok po největší tragédii, která se kdy odehrála v historii moderního průmyslu?

24. dubna uplynul přesně rok, kdy se bangladéšská továrna zřítila. Tamní vláda, mezinárodní odborová organizace Industri ALL, nevládní organizace Clean Clothes Campaign a čtyři klíčové obchodní společnosti uzavřely v květnu 2013 oficiální dohodu, kterou se zavázaly k odškodnění rodin obětí částkou 40 milionů dollarů.

Podle tiskové zprávy neziskové globální organizace Fashion Revolution, která se věnuje dodržování lidských práv a pracovních podmínek v textilním průmyslu, je v otevřeném dárcovském fondu nyní pouze třetina slíbených prostředků. Největší kompenzaci obětem přislíbil britský řetězec Primark. Obdobně italský Benetton, který se ale k současné situaci odmítá vyjádřit.

Představitelé módního průmyslu po celém světě chtějí na vážnou situaci textilního průmyslu upozornit. Zahájili proto kampaň Fashion Revolution Day a tento den stanovili jako „Den revoluce v módě“. Neziskové organizace i veřejnost tak apelují na oděvní společnosti, aby odškodnily oběti katastrof.

Změnila tragédie praxi?

Rada OSN pro lidská práva schválila už v roce 2011 klíčový dokument Dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov (UNGP), která upravovala odpovědnost států při provozování podnikatelské činnosti. Teprve tragédie v Bangladéši ale urychlila uvádění tehdy přijatých principů do praxe. Fakt, že nejdříve musely zemřít stovky lidí, aby se začalo o nepříznivé situaci pracujících jednat, je ale zcela absurdní.  

„Dostali jsme lekci. Dílnu v Rana Plaza jsme před tragédií kontrolovali dvakrát, ale neudělali jsme kontrolu statiky budovy, protože tu tehdy nedělal nikdo.“

V Británii byla iniciována tzv. Bangladéšská dohoda, která zavazuje značky k pravidelným kontrolám budov. Podepsalo ji už přes 100 textilních značek, které výrobu svého zboží zadávají tamějším dodavatelským továrnám. V Americe vznikla Bangladéšská aliance pro bezpečnost dělníků, jejíž předsedkyní se stala bývalá členka kabinetu prezidenta Obamy Ellen Tauscherová.

Podle ředitelky Výboru pro společenskou odpovědnost společnosti H&M Heleny Helmersonové dochází ve výrobní oblasti k pokroku zejména díky užší spolupráci módních značek mezi sebou.

„Společnosti spojují své síly a prostředky, provádějí drahé a náročné kontroly statiky budov, které dříve nebyly běžné,“ uvedla pro britský magazín Vogue. „Dostali jsme lekci. Dílnu v Rana Plaza jsme před tragédií kontrolovali dvakrát, ale neudělali jsme kontrolu statiky budovy, protože tu tehdy nedělal nikdo. Teď už je to ale samozřejmostí,” dodal Paul Lister ze společnosti Primark.

Od uzavření těchto dvou klíčových dohod prošlo nezávislým auditem na 5000 bagladéšských továren, byla zřízena “horká linka pomoci” bangladéšským dělníkům a zlepšila se i práva pracujících na shromažďování a zakládání odborových organizací. V listopadu loňského roku vláda v Bangladéši odhlasovala navýšení tamní minimální měsíční mzdy, která loni činila pouhých 37 dolarů, na současných 68. Podle mezinárodní organizace Clean Clothes Campaign mzda ale stále není důstojná.

Mzdy ušité na míru

Situace je v asijských zemích různá. Média nedávno informovala například o lednových protestech v Kambodži, kde lidé bojovali za vyšší mzdy. Akce byly ale brutálně potlačeny a 23 účastníků demonstrací je stále uvězněno. Přesně rok předtím došlo ve zdejší továrně na sportovní oblečení King First k masivnímu omdlévaní dělnic. Zhruba 60 žen omdlelo v důsledku inhalace výparů z agresivních chemikálií.

Průzkum módního trhu uveřejněný v Austrálii v roce 2013 poukázal na skutečnost, že 60% dotázaných oděvních firem nemá dostatečný přehled o tom, kde a za jakých podmínek jejich oblečení vzniká. V březnu 2014 uveřejnila česká nezisková organizace Na Zemi (organizace pro dodržování lidských práv v textilním průmyslu) závěry nejnovějšího výzkumu s názvem “Mzdy ušité na míru”. Ten přinesl podobné poznatky.

„Smyslem je spojení všech příznivců módy po celém světě a vytvořit poptávku po zboží, za něž lidé neplatí svým zdravím nebo životem.“

Zastavme „sweatshopy“ - Fashion Revolution Day

Na celou problematiku se snaží upozornit iniciativa původně z Velké Británie Fashion Revolution. Modní pracovníci napříč celým světem chtějí, aby čtyřiadvacátý duben vešel v povědomí jako “Den revoluce v módě”. Modní průmysl má být nejen krásný, ale předně etický, transparentní a udržitelný.

Na kampani se podílejí jak neziskové organizace, média, designéři, celebrity, tak farmáři pěstující bavlnu, dělníci v továrnách i široká veřejnost. Smyslem je spojení všech příznivců módy na celém světě a vytvoření poptávky po zboží, za něž lidé „neplatí svým zdravím nebo životem“. K šíření povědomí se využijí hlavně sociální sítě, ale probíhají také tematické happeningy až v 60 zemích světa.

„Až si uvědomíme, že každý nákup je takřka politická volba, pak se věci opravdu změní.“

Iniciátorem změn musí být samotní spotřebitelé. „Je to globální problém - musíme zpochybnit naši věrnost značkám, abychom zabránili tzv. sweatshopům (označení pro "primitivní textilky", v nichž nejsou splněny základní pracovní podmínky) všude na světě, nejenom v rozvojových zemích. Teprve až si uvědomíme, že každý nákup je takřka politická volba, pak se věci opravdu změní,” uvedla v tiskové zprávě Fashion Revolution jedna ze zakladatelek organizace Livia Firthová. 

Organizátoři kampaně vyzývají, aby se v den výročí tragédie lidé vyfotili v oblečení naruby, fotku sdíleli na sociálních sítích a přímo označili společnost, která oděv vyrobila. Ukáže se tak ochota společností reagovat na dotazy po původu jejich výrobků.

Kampaň v Čechách a na Slovensku

Česká a Slovenská republika se rozhodla do akce plně zapojit. Podle místní koordinátorky kampaně Kamily Boudové Češi nemají příliš velké povědomí o tom, jak módní průmysl zachází s textilními dělníky a s přírodou, ze které čerpá zdroje na produkci. „Účelem této globální kampaně není jen informovat veřejnost, ale aktivně ji díky sociálním sítím zapojit do dialogu se značkami a pozvednout tak poptávku po eticky ušitém oblečení,“ uvedla Boudová.

Do projektu se zapojila online platforma na podporu udržitelné a lokální módy www.fashion-map.cz, dále obchody Czech Labels and Friends, Slovak Fashion Council, Bratislavský Kontakt a online obchod ZOOT.cz, který v tento den přispívá 20 Kč z každé zakázky přímo do Fondu na odškodnění obětí loňské tragédie. Tématu dodržování lidských práv v textilním průmyslu se u nás dlouhodobě věnuje nezisková organizace Na Zemi s vlastní kampaní "Ušili to na nás". Textil vyráběný za férových pracovních podmínek a ekologickými postupy v Čechách také dlouhodobě propaguje společnost zabývající se potiskem textilu OP Tiger s projektem www.biotriko.cz