Zemřela rudá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová

Ve věku 93 let zemřela 15. ledna Ludmila Brožová-Polednová, píše server Tn.cz. Na začátku 50. let působila jako takzvaná dělnická prokurátorka v procesu zinscenovaném komunistickým režimem s demokratickou političkou Miladou Horákovou. O pohřbu podle serveru věděla jen rodina, takže se nemohl stát záminkou pro setkání radikálních komunistů.

Proces s Horákovou se konal v létě 1950. K procesu se tehdy devětadvacetiletá písařka právního oddělení ÚV KSČ Brožová-Polednová dostala jako čerstvá absolventka Právnické školy pracujících. Šlo o vzdělávací instituci, jež měla za úkol připravovat adepty převážně z řad dělníků na práci v justici. Výuka trvala rok. Na konci líčení před pražským Vrchním soudem byly 8. června 1950 vyneseny čtyři tresty smrti, stejný počet doživotí a pět dlouholetých trestů. Brožová se aktivně podílela nejenom na samotném procesu, ale byla přítomna i popravě odsouzených, ze které jí podle vlastních slov "bylo zle".

Poté nastoupila Polednová na pražskou Státní prokuraturu, kde se podle informací z tisku podílela mimo jiné na vyšetřování takzvaného číhošťského zázraku, jenž byl komunistickými orgány zneužit k diskreditaci církve. Podle Lidových novin se účastnila i procesu, v němž byl na 20 let do vězení poslán zemědělec, který prý úmyslně šířil mandelinku bramborovou. Proč byla pro politický monstrproces "Horáková a spol." vybrána právě Brožová-Polednová, není jasné. Roli zřejmě sehrál fakt, že mezi obžalovanými bylo několik žen. 

Na její roli v procesu s Horákovou se postupně zapomnělo. Až dlouho po pádu komunistického režimu přišlo obvinění. V červenci 2007 byla z podnětu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na ni podána obžaloba ze spolupachatelství na vraždě. Brožová-Polednová se hájila tím, že v roce 1950 byla příliš mladá a nezkušená. Zároveň ale odmítala připustit, že osoby odsouzené v procesu s Horákovou byly nevinné. "Uznávám jediné - že to byly moc přísné tresty", prohlásila v jednom rozhovoru.

V listopadu 2007 ji soud na osm let poslal do vězení. Kauza však rozhodnutím pražského městského soudu neskončila. Vrchní soud konstatoval, že role odsouzené v procesu s Horákovou nebyla natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, a tudíž je její čin promlčen. Nejvyšší soud poté věc vrátil Vrchnímu soudu k novému projednání. Ten počátkem září 2008 rozhodl, že Brožová-Polednová má ve věznici strávit šest let.

Do vězení nastoupila v březnu 2009. Kancelář hlavy státu nicméně upozornila na skutečnost, že soudy nezohlednily amnestie z let 1953, 1955 a 1990, které by se mohly případu týkat. Soud následně rozhodl, že se dvě amnestie na Brožovou-Polednovou skutečně vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. Z věznice ale vyšla už po roce a devíti měsících. Krátce před Vánoci 2009 jí totiž tehdejší prezident Václav Klaus udělil milost.