Mladík pokořil Sovětský svaz. Přeletěl železnou oponu a přistál u Kremlu

Němec překonal železnou oponu

Mladík pokořil Sovětský svaz. Přeletěl železnou oponu a přistál u KremluNOVÉ
Rustovo přistání v Moskvě Foto:

Foto: Screenshot / YouTube/ klever34

3
Svět
Echo24
Sdílet:

Osmnáctiletý německý mladík Mathias Rust před 30 lety zkomplikoval život nejen sovětským pohraničníkům, kteří slavili svůj den, ale i vysoce postaveným generálům. V pomalé cessně, se kterou odstartoval z Helsinek, překonal 750 kilometrů přísně střeženého vzdušného prostoru, než 28. května 1987 večer přistál na mostě nedaleko Rudého náměstí. Kromě Rusta, odsouzeného ke čtyřem letům, na jeho let doplatila i řada činitelů, kteří stáli v cestě Michailu Gorbačovovi.

„Chtěl jsem svým letem vybudovat pomyslný most mezi Východem a Západem. Ukázat, že řada Evropanů touží po zlepšení vzájemných vztahů mezi bloky,“ popisoval po letech Rust svou motivaci k činu, který se dostal do médií na obou stranách železné opony. Například i díky britskému lékaři Robinu Stottovi, který právě v Moskvě pobýval na protijaderné konferenci a mladíkovo přistání v centru sovětské metropole natočil. Noviny po celém světě otiskly i fotografie bílé cessny zaparkované na dohled Kremlu.

Rustova cessna, se kterou přístál v Moskvě
Rustova cessna, se kterou přístál v Moskvě Foto:

Foto: Andrey Belenko from Moscow, Russia – Cessna 172 D-ECJBUploaded by El Grafo, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

„Na všechny kolem to udělalo velký dojem, i milicionáři kolem říkali, jaký je to statečný kluk,“ vzpomínal doktor Stott na atmosféru na místě předtím, než Rusta po dvou přibližně hodinách konečně zatkli. A velkou dávku odvahy mladíkův čin opravdu vyžadoval, sovětská protiletecká obrana platila v půlce 80. let za prakticky neprostupnou a její velitelé neváhali dát povolení k použití zbraní. Důkazem bylo sestřelení korejského boeingu nad Sachalinem, při kterém v září 1983 zahynulo 269 lidí.

Ovšem možná právě tahle tragédie, který vyvolala po celém světě vlnu nevole, v kombinaci se zmatky a notnou dávkou štěstí zachránila Rustovi život. „Počítal jsem s tím, že mé šance na přežití jsou padesát na padesát,“ přiznal později Mathias Rust. Sověti jej zprvu podezírali, že let byl součástí širšího spiknutí (ráno 28. května z mostu, na němž přistál, kvůli údržbě sundali trolejbusové dráty, které se vrátily o den později), nakonec ale moskevská justice uznala, že jednal sám.

Pilot Mathias Rust
Pilot Mathias Rust Foto:

Foto: Udo Grimberg, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de, CC BY-SA 3.0 de, Wikimmedia Commons 

Trest byl ovšem tvrdý, zejména pro mladíka ze Západu, který teprve v červnu 1987 oslavil 19. narozeniny. V září 1987 dostal Rust za nezákonný vstup, porušení pravidel letecké dopravy a výtržnictví čtyři roky v pracovním táboře. Trest si sice mohl odpykat v moskevské věznici Lefortovo, přesto to pro něj bylo tvrdé. „Třiadvacet hodin denně jsme byl zavřený na cele, nemohl jsem pořádně jíst a dost jsem zhubl,“ popsal podmínky za mřížemi, odkud se dostal díky milosti už v srpnu 1988.

Na čin mladého německého pilota, který před svým historickým letem strávil za řídícími pákami pouhých 50 hodin, doplatila i část sovětského vedení. Zejména vysoce postavení představitelé armády, kteří stáli v opozici Gorbačovově politice perestrojky a glasnosti. K odchodu na odpočinek byl přinucen ministr obrany Sergej Sokolov, skončil šéf protivzdušné obrany i dalších více než 150 důstojníků. Uvádí se, že to byla největší čistka ve vedení Rudé armády od 30. let.

Na svobodu mladý Němec vyšel krátce po moskevském summitu, na kterém Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem dokončili proces uzavírání Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Díky tomuto gestu dobré vůle, jak bylo Rustovo propuštění vykládáno, strávil ve vězení jen 14 měsíců. „Myslím, že to svědčí i o celkovém zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi,“ řekl sovětské agentuře TASS krátce předtím, než nastoupil v Moskvě do letadla, které jej dopravilo domů.

Po návratu do Německa se Rust stal celebritou, jeho život však nabral nečekaný směr. V roce 1989 během civilní služby v nemocnici pobodal sestřičku, která jej odmítla políbit a byl odsouzen na dva půl roku. V roce 2001 se dostal do křížku se zákonem znovu, a to kvůli ukradenému svetru, později byl stíhán i pro podvody. Živil se různě, zkoušel třeba profesionálně hrát poker, a když se před pěti lety připomínalo půlkulaté výročí jeho činu, pracoval pro investiční banku a také učil jógu.

Čtěte také:

Proměna Vasila Mohority. Ze zapáleného svazáka je sionista

Do Dachau se vrátila ukradená brána s nápisem Arbeit macht frei

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články