Dostojevského trestanecký lágr v nové opeře ND

Volnou „ruskou trilogii“, kterou Národní divadlo v letošní sezóně uvedlo, uzavírá premiéra poslední opery Leoše Janáčka s názvem Z mrtvého domu, inspirovaná románem F. M. Dostojevského Zápisky z mrtvého domu. Opera měla premiéru v půlce května, podívejte se na fotogalerii.

Janáčkova opera doplňuje  dvě předešlá zpracování ruské tematiky v podobě již Hábovy Nová země a Musorgského Borise Godunova. V Zápiscích z mrtvého domu Dostojevskij přetavil vlastní zkušenost politického vězně se sibiřským trestaneckým lágrem i se širokou škálou lidí odsouzených za nejrůznější zločiny. Janáček tentokrát nechal stranou jím až dosud stále znovu zhudebňované příběhy velkých ženských dramatických postav a uzavřel se do světa mužského „zločinu a trestu“.

Z metafory „mrtvého domu“ vyrůstá i Janáčkovo zvláštní, jakoby antidramatické pojetí této opery. Život v lágru je sice vylíčen bohatě a velmi realisticky, ale to vše je pouhá kulisa, stále znovu se opakující a ubíjející rituál, předstíraný život. Ve skutečnosti vnímají vězni jako svůj pravý život jen svou minulost a přímo s posedlostí se do ní vracejí v mnohdy otřesných vyprávěních, aby se ujistili, že ještě žijí.

Čtěte také: Divadlo, na které nikdo nezapomene