Odpůrců EET je sedmkrát víc než příznivců

Podnikatelé EET nechtějí. Pochyby o tom konečně rozptýlil první průzkum podle mezinárodních standardů, který pro Českou televizi provedla agentura Median. Dosavadní průzkumy, které si dosud zaplatily vládní úřady, banky, případně velká podnikatelská sdružení, docházely k výsledku, že je podnikatelská veřejnost ve vztahu k elektronickým rozpolcená. Část prý přínos pokladen oceňuje a jejich zavádění nepředstavuje velký problém. Chyba zřejmě byla ve výběru otázek či respondentů nebo interpretaci výsledků, protože Median dochází k něčemu jinému.

Pro 56 procent oslovených živnostníků a podnikatelů znamenají pokladny novou administrativní zátěž a část z nich se bojí dokonce likvidace. Pouze osm procent, tedy sedmkrát méně dotázaných, oceňuje pozitivní přínos pokladen. Zbylé třetině jsou pokladny víceméně lhostejné, mimo jiné předpokládají, že pro systém EET budou stačit pokladny, které již vlastní.

I při tak jasných číslech jsou k dispozici různé interpretace, třeba že si lidé obvykle nechtějí připouštět obavy a že by bylo správné zařadit část lhostejných mezi odpůrce. Naopak je možné spekulovat, že lhostejnost k projektu vlastně znamená pozitivní vztah.

Průzkumy jako vládní marketing

Značně negativní vztah potvrzuje i podrobnější dotazování, jestli má EET vůbec nějaký smysl. Víc než polovina podnikatelů předpokládá, že systém EET půjde obejít. Třeba tím, že se budou víc než dosud zapírat tržby a vymýšlet náklady. Pouze třetina si myslí, že něco takového nehrozí. Polovina se obává, že informace z pokladen budou politici a úředníci zneužívat, 41 procent věří, že k tomu nedojde.

Nemá smysl přibarvovat realitu tvrzením, že významnější část podnikatelů EET podporuje, vyplývá z průzkumu. Ve skutečnosti skrývá ještě drsnější sdělení. Vychází z něho, že takové průzkumy vůbec nemají smysl.

Stát připravuje daňovou reformu, která zpřísní podmínky pro podnikatele a zvýší jejich náklady, aby se od nich vybralo více na daních. Na to se nemůže normální člověk těšit, maximálně si může slibovat, že větší byrokracie poškodí jeho konkurenci. Každý průzkum, který zkoumá vztah podnikatelů k EET, má jediný účel, totiž komplikovanými otázkami zakrýt základní problém, pak stejně složitou interpretací vyvodit, že se části podnikatelů pokladny mohou líbit, a ještě předstírat, že jejich názor snad někoho zajímá.

Procitnutí do reality

Průzkumů přikrašlujících vztah podnikatelů k elektronickým pokladnám by se měli napříště vyvarovat zvláště ti, kdo je chtějí prosadit. Ilustrativní je v tomto směru příklad Rakouska, kde má být srovnatelný, i když méně přísný systém elektronických pokladen zaveden v lednu 2016. Podnikatelé si teprve postupně uvědomují, co pro ně budou pokladny znamenat. Třeba majitelka prodejny knoflíků „Knopferl Mayer“ v Salzburgu zjistila, že tisíce různých typů knoflíků bude muset položku po položce zanést do elektronického systému, aby je vůbec mohla vyúčtovat. Mluvčí salzburských restauratérů Ernst Pühringer vypočetl, že pořízení kvalitních pokladen pro deset číšníků ve směně znamená investici ve výši dvaceti tisíc eur.

S blížícím se lednem 2016 přibývá i stížností politiků, kteří si uvědomují, jak jim podpora pokladen ubírá voličské hlasy. Pro odklad se už vyslovil nejvlivnější muž vládní lidové strany, dolnorakouský hejtman Erwin Pröll, který projekt ještě na jaře podporoval.