‚S Dudou přijde to nejhorší.‘ Michnik kope za Komorowského

Polsko čeká v neděli druhé kolo prezidentských voleb. Hlasování před dvěma týdny dopadlo pro mnohé velmi překvapivě. Předvolební průzkumy považovaly za jasného favorita současného prezidenta Bronisława Komorowského, ten ovšem nejenže nezískal předpokládaný počet hlasů, ale dokonce skončil na druhém místě v těsném závěsu za kandidátem národně-konzervativní opozice Andrzejem Dudou.

Závěrečného souboje o post hlavy státu se tedy nezúčastní letošní největší překvapení, rocker a představitel antisystémového a antistranického proudu Paweł Kukiz. Ten získal pětinu všech hlasů a oslovil především mladší generaci. Výraznou ztrátu zaznamenala levice, jež se začíná strachovat o svoji existenci.

Čeká se napínavé sčítání

Výsledky prvního kola jsou vnímány jako předzvěst zásadních změn, které se na polské politické scéně mohou odehrát v kontextu blížících se podzimních parlamentních voleb. Nápovědu toho, jak intenzivní tato proměna bude, nám může poskytnout již nedělní výsledek. Nízká účast obvykle hojně navštěvovaných voleb mohla v prvním kole poškodit současného prezidenta, jehož sympatizanty nejspíše uchlácholily příznivé prognózy průzkumů. Na druhou stranu se většina neúspěšných kandidátů o post hlavy státu dožadovala změn, tudíž hlasy jejich elektorátu by měl získat Andrzej Duda. Naše sousedy tedy čeká napínavé sčítání.

Andrzej Duda byl pro voliče ještě před několika týdny velkou neznámou, a to dokonce i pro řadu příznivců vlastní strany. Vystudovaný právník a akademik, jehož oba rodiče jsou profesory na krakovské báňské akademii, začal svou kariéru na počátku tisíciletí ve středové Unii svobody. Během vlády Práva a spravedlnosti působil na ministerstvu spravedlnosti a následně v poradním sboru prezidenta Lecha Kaczyńského. Jeho kariéra pokračovala dráhou poslance, přičemž v roce 2014 vyměnil polský parlament za ten evropský. Sázka vedení největší opoziční strany na mladou a nepříliš známou tvář, jež hned zkraje neodradí voliče, kteří zrovna nemají v oblibě Právo a spravedlnost, se očividně vyplatila a zaskočila vládní tábor.

V Polsku se v neděli úderem 7.00 otevřely hlasovací místnosti pro druhé kolo prezidentských voleb. Volit se bude do 21 hodin, kdy budou k dispozici první odhady. 

Zpočátku nenápadná a mdlá kampaň Komorowského nabrala po fiasku v prvním kole na síle. Nový start ale prezident nezačal zrovna nejšťastněji. Přislíbil totiž podepsat návrh o změně ústavy, který by umožnil zavedení jednomandátových volebních okrsků, což bylo stěžejní téma Kukize. Přitom ovšem jaksi zapomněl, že on sám ještě před několika dny mluvil o svých konkurentech požadujících ústavní změny jako o „politických frustrátech.“ Tato nekonzistence v názorech se neobešla bez kritiky i z vlastních řad. Ušetřen uštěpačných poznámek nebyl ani europoslanec Duda. Toho média označila jako plastového, umělého politika ovládaného svým stranickým předsedou Jarosławem Kaczyńským.

V první debatě bodoval Komorowski, druhá šance vyrovnala

Pozorně sledovanou událostí se stala první televizní debata. Předchozím přímým konfrontacím se prezident vyhýbal, tudíž nikdo nevěděl, co očekávat. Agresivnější Komorowski překvapivě mírně převýšil svého konkurenta, který nebyl schopen dostatečně reagovat na výtky současné hlavy státu. Druhá televizní diskuze již přinesla vyrovnanější souboj, a v celkovém zhodnocení se tak nedá mluvit o jednoznačném vítězi.

Velkým tématem obou debat byla zahraniční politika, protože právě tu by měl prezident spoluvytvářet. Zatímco Komorowski by rád pokračoval ve vládní linii plout v Evropské unii s hlavním proudem, Duda upozornil na potřebu důslednějšího prosazování národních zájmů a vlastní politiky bez komplexů. Dále prezidentovi vyčítal nekritickou akceptaci vládních reforem, které například zvýšily věkovou hranici pro odchod do důchodu.

Michnik kope za Komorowského

Zajímavá je i role sdělovacích prostředků v rámci předvolební kampaně. V nejnovějším vydání Týdeníku Echo najdete rozhovor s polským publicistou Bronisławem Wildsteinem, který popisuje silné propojení mainstreamových médií s polskou vládou. Praktickou ukázku této spolupráce můžeme vidět právě v těchto dnech.

Čtěte také: ‚Tusk z Polska utekl. Slouží EU a čeká na pokyny z Berlína‘

Redakce deníku Gazeta Wyborcza oficiálně vyjádřila podporu současnému prezidentovi, což portál wpolityce.pl označil jako vrchol paniky ve vládním táboře a dodal, že „tváří v tvář možné ztrátě vlády Bronisława Komorowského jde i žurnalistická objektivita stranou.“ Šéfredaktor tohoto listu Adam Michnik navíc straší opozicí a prohlašuje, že „pokud vyhraje Duda, tak bude vládnou Kaczyńský s Macierewiczem, a to je to nejhorší, co se dnes může Polsku stát.“ Kriticky se na roli deníku dívají i komentátoři Telewizji Republika. Ti si k pátečnímu rannímu přehledu vzali aktuální výtisk Gazety Wyborczej a vzhledem ke značné zaujatosti článků ho označili jako volební bulletin Komorowského.

Značné subjektivity se dopustila i další provládně nastavená média. Vedoucí názorové rubriky Rzeczpospolitej, redaktor Dominik Zdort, dokonce napsal otevřený dopis Monice Olejnik, jedné z moderátorek čtvrteční televizní debaty, ve kterém kritizuje její jednostrannost a sugeruje, že si dala za cíl zničit Andrzeje Dudu. Připomíná, že každý kandidát by měl mít stejnou šanci a nakonec dodává: „Stojí za to být novinářem a ne stranickým propagandistou.“

Nepříliš čistou hru zvolil také šéfredaktor Newsweeku Tomasz Lis, když ve státní televizi citoval komentář z údajného twitterového účtu Dudovy devatenáctileté dcery, která v něm tvrdila, že poté, co bude její otec zvolen prezidentem, vrátí Oscara za film Ida. Polská televize se následně musela omluvit, protože se ukázalo, že profil byl falešný.