Kolem podpory bydlení se rozjel neuvěřitelný byznys

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo k diskuzi koncept sociálního bydlení. Všichni víme, že kolem sociálních dávek týkajících se podpory bydlení, ať už to je doplatek na bydlení nebo příspěvek na bydlení, se v posledních letech roztočil neuvěřitelný byznys. Takzvaní obchodníci s chudobou využívají sociální politiky státu, aby zbohatli právě na těchto sociálních dávkách – jen pro ilustraci, od roku 2011 do roku 2015 vzrostla celková výše vyplaceného doplatku na bydlení z 850 milionů Kč na 3 134 milionů Kč a v případě příspěvku na bydlení vzrostla ze 4 641 milionů Kč na 9 186 milionů Kč. To jsou neuvěřitelná čísla, která nám zcela jasně napovídají, že něco je špatně.

Doplatek na bydlení, který je dávkou pomoci v hmotné nouzi, stát proplácel bez řečí, přitom nájmy byly vysoké, nepřiměřené stavu objektu ani situaci nájemníků. Po několika letech této praxe toto částečně řešila až novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vešla v platnost v květnu 2015. Na rozdíl od doplatku na bydlení zůstala beze změny ale jiná dávka, dávka státní sociální podpory, tzv. příspěvek na bydlení. Někteří podnikatelé se tak přeorientovali a začali využívat právě tento příspěvek. Stěhují tak chudé z ubytoven do bytů, kde mohou doplatek „ podnikatelsky“ využít. Pro podnikatele se otevřela možnost legálně ubytovat čtyřčlennou rodinu, třeba ve špatném dvoupokojovém bytě a ve špatné lokalitě, a pomocí příspěvku na bydlení od ní vyinkasovat částky v řádu tisíců korun.

Je zde tedy požadavek volající po změně systému podpory bydlení u problémových skupin obyvatel a to ať už skupin ohrožených finanční nedostatečností, tak skupin ohrožených riziky sociálními. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo k této problematice koncepci nového zákona, který by měl situaci pomoci řešit.

Koncept MPSV plánuje přestavět systém založený na dvou pilířích – první pilíř by měl podobu bydlení se státní podporou v podobě dávek, což je v podstatě systém dnešní, ale došlo by k úpravám, aby se omezil dnešní „obchod s chudobou“, a druhý pilíř, který by byl úplně nový a představoval by tři stupně sociálního bydlení – krizové byty, sociální byty a dostupné byty. V plánu je testování podmínek pro udělení každého stupně sociálního bydlení včetně povinných sociálních prací, ale celkově si myslím, že koncept není natolik kvalitní, aby situaci na trhu sociálního bydlení řešil.

A proto se ptám, je takový nový koncept respektive zákon z něj vycházející vůbec potřeba?

Neotevřeme zákonem o sociálním bydlení pouze stavidla, která rozpoutají další vlnu zneužívání systému? Není to jen konzervace a pro lidi bez kompetencí k bydlení dokonce vylepšení stávajícího stavu? Nebude motivovat občany v zaviněné nouzi, aby neměli legální zaměstnání a získali tak bezplatné sociální bydlení bez hrozby, že o něj přijdou? Nezačneme zase upřednostňovat vychytralé menšiny před platící většinou? Je zřejmé, že u nás máme velkou skupinu lidí, kteří mají problém sehnat si důstojné bydlení a kteří by zasloužili dostat šanci. Mám na mysli oběti domácího násilí, ovdovělé seniory, samoživitele… Je ale skutečně potřeba v situaci, kdy je na trhu bytů převis nabídky nad poptávkou, aby se do situace začal vměšovat stát svojí politikou? Myslíte, že umí situaci v oblasti sociálního bydlení řešit, nebo naopak vytvoří systém, který pouze přesune zneužívání státních peněz z jedné oblasti do jiné?

Opravdu mám obavy, abychom se nedočkali právě tohoto – a tak možná nejlepší by byla situace, kdy by se podobně jako dávka doplatku na bydlení upravila dávka příspěvku na bydlení bez toho, aby se sociální bydlení zákonem vůbec začalo zavádět. Vždyť státy jako například Francie, které tento systém zavedly, mají sociální bydlení extrémně, extrémně drahé. A je zřejmé, že české chytré hlavy dokáží vymyslet velmi rozmanité způsoby, jak obejít a zneužít systém. V tom aktuálně platném si někteří jednotlivci i skupiny založili celý životní styl.

Neříkám, že není potřeba upravit dnešní systém, to bezpochyby je. Stejně tak neříkám, že jsem zcela proti nějaké takové koncepci. Jen nemám na očích růžové brýle a vidím možná rizika – a že jich není málo. Jednoduše se jedná pouze o další oblast, kde je potřeba kvalifikovaná diskuze, než se rozhodneme zavést něco, co přinese více problémů, než řešení.