Veteráni, ženy a rakety. Čína demonstrovala vojenskou sílu

9. května 2015 se zraky světa upřely na Moskvu, kde proběhla obrovská vojenská přehlídka u příležitosti 70 let od konce druhé světové války v Evropě. Válka ale probíhala dál na bojištích v Asii. Její definitivní konec si 3. září 2015 připomněla Čína, v jejímž hlavním městě Pekingu se konala přehlídka srovnatelná s ruskou. A také Číňané využili tuto opravdu impozantní akci k představení mnoha nových typů vojenské techniky.

Na přehlídku zavítaly delegace ze zhruba třiceti států. Hlavním hostem byl pochopitelně ruský prezident Vladimir Putin, řada dalších zemí vyslala prezidenty či předsedy vlád, západní země ale měly vesměs jen delegace na úrovni ministrů nebo velvyslanců. Nejvyšším představitelem z Evropské unie byl tedy český prezident Miloš Zeman, který prakticky navázal na svou účast na květnové vojenské přehlídce v Moskvě a využil svou cestu do Čínské lidové republiky také pro osobní setkání a jednání se svým ruským protějškem.

Čtěte také: Zeman bude v Číně jediný prezident ze Západu

Úvodní část přehlídky začala v 10.00 pekingského času. Zaznělo 70 dělostřeleckých salv jako připomínka 70 let od japonské kapitulace, na stožár vystoupala státní vlajka a projev přednesl čínský prezident Si Ťin-pching. Promluvil o hrdinství čínských vojáků, kteří se účastnili druhé světové války (v Číně označované i jako „světová antifašistická válka“), několikrát zopakoval touhu Číny po míru a coby její konkrétní vyjádření oznámil, že čínská armáda plánuje snížení svého početního stavu o přibližně 300 000 mužů.

Poté už následovala vlastní vojenská přehlídka, kterou tvořilo celkově 67 vojenských formací. Nejprve prolétla zahajovací letecká formace, po níž projely dva motorizované útvary veteránů války proti Japonsku a jejich potomků. Průměrný věk mužů a žen, kteří se účastnili této války v řadách Komunistické strany Číny i nacionalistických jednotek (Kuomintang), je dnes 90 let, nejstaršímu z účastníků přehlídky je dokonce 102 let.

Pak pochodovala čestná stráž, sestavená z příslušníků pozemních, námořních a leteckých sil, a to nejen mužů, neboť z celkových 207 členů této formace bylo 51 žen. Po náměstí Nebeského klidu prošlo dalších deset útvarů pěšáků, jež připomínaly hrdinské jednotky války s Japonci, a sedmnáct útvarů zahraničních armád. Kromě vojsk Ruska, Srbska, Pákistánu či Egypta prošly mj. jednotky z exotických ostrovů Fidži a Vanuatu.

Největší pozornost samozřejmě přitahovala prezentace pozemní vojenské techniky, jež projela v celkem 27 formacích. Jako první to byly tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné automobily a dělostřelectvo, aby se potom představily systémy pozemní protivzdušné obrany včetně raket dlouhého dosahu HQ-9. Svou technikou se pochlubilo též čínské námořnictvo, z jehož výbavy bylo možné zhlédnout mj. několik typů protilodních řízených raket, a to včetně dříve neviděné střely YJ-12, která dosahuje nadzvukové rychlosti.

Čtěte také: Putin hýřil sebevědomím: Je to den síly Ruska

Projelo také šest formací tzv. Druhého dělostřeleckého sboru, jenž v Číně provozuje balistické a křižující rakety. Právě zde se objevilo nejvíce novinek, např. rakety krátkého doletu DF-16 a středního dosahu DF-26. Vůbec poprvé mohla veřejnost vidět obávanou protilodní balistickou raketu DF-21D, často popisovanou jako zbraň proti americkým letadlovým lodím. Objevily se mezikontinentální balistické zbraně DF-31A a DF-5B (také pro druhý zmíněný typ šlo vlastně o veřejnou premiéru) a strategické křižující střely DF-10A.

Následovaly tři útvary tzv. informační podpory, v nichž se představily pozemní radiolokátory, tři typy bezpilotních letadel a konečně vozidla pro velení a satelitní komunikaci. Pozemní část přehlídky uzavřely tři podpůrné a logistické formace. Ty zahrnovaly mj. techniku pro zajištění potravin, pitné vody, elektřiny či pohonných hmot, rozmanitá vyprošťovací vozidla a na závěr ještě defilé ženských zdravotnických jednotek.

China marks #VDay with military parade in Beijing http://t.co/dgvtQuzLwJ pic.twitter.com/BG4nTwKjzy

— CCTVNEWS (@cctvnews) 3. Září 2015

Divákům se následně představila letecká technika. V devíti formacích se objevily mj. stíhačky J-10, J-11 a J-15 (druhý a třetí jmenovaný typ jsou deriváty ruského stroje Su-27), strategické bombardéry H-6K a různé radiolokační a průzkumné letouny. Proběhlo též divácky atraktivní tankování za letu a akci završila formace několika desítek helikoptér, mezi kterými nechyběly bitevníky WZ-10 a WZ-19 a velké transportní Z-8.

Po průletu závěrečné formace bylo do vzduchu vypuštěno 70 000 holubic, aby tak Čína znovu vyjádřila touhu po světovém míru. Právě slovo „mír“ padalo během projevů a komentářů snad vůbec nejčastěji. Nelze však pochybovat o tom, že tato vojenská přehlídka (ostatně jako každá jiná) měla být rovněž demonstrací síly, popř. i projevem snahy zakrýt slabiny a problémy. Pro čínský zbrojní průmysl se pak samozřejmě jednalo o příležitost prezentovat své nové výrobky, s nimiž se nepochybně bude chtít prosadit na světovém trhu.

Čtěte také: Čína v problémech. Máme se bát válečného konfliktu?