Mazda MX-5 RF Revolution: Úspěšný koncept počtvrté

Mazda vyrábí svůj malý roadster už od roku 1989 a nyní přichází jeho čtvrtá generace. Novinka má sice ostřejší design, ale jinak neustoupila ze svého původního konceptu – stále je lehká a obratná. Něco je přece nové: verze RF s pevnou skládací střechou.

Jak jistě víte, nová MX-5 je nabízena se čtyřválci 1,5 a 2,0 litru. Podle mnohých k zábavě za volantem stačí už patnáctistovka, ovšem já věřím ve „velké“ motory, takže jsem vyzkoušel RF s dvoulitrem, manuálem a samosvorem, který je sériově od výbavy Revolution (ostatně RF 2.0 je nabízena až od této druhé nejvyšší výbavy).

Sympatické řešení

Co se týče vizuální stránky věci, RF se od běžného roadsteru odlišuje hlavně výraznou plechovou částí v oblasti B-sloupku. Zatímco při zatažené střeše vůz působí jako dvoumístné kupé, po jejím uklizení (které trvá 13 s a lze ho uskutečnit až do rychlosti 10 km/h) vzniká jakási targa. Celkem sympatické řešení.

MX-5 je malé auto, měří pouze 3915 mm. Na úzkých okreskách jsou takové vnější rozměry výhodou, pro posádku (a případně zavazadla) spíš omezením. Se svou normální „euro“ postavou se do interiéru vejdu tak akorát. Jelikož logicky chybějí schrány ve dveřích i přihrádka spolujezdce, menší věci lze odložit do prostoru ve středovém tunelu nebo mezi sedadly. Batoh či notebook musí do kufru o velikosti 127 l. Ale co, na praktičnost se tu nehraje.

Autíčko pro radost

Jdeme se projet! První, co mě při ostrém testování na oblíbených kopcovitých okreskách s dokonalým asfaltem překvapilo, byla lehkost řízení. Je sice rychlé a přesné, ale jeho nedostatečná tuhost vyžaduje docela dlouhé souznívání s ovládáním na limitu. Pak to byl podvozek, respektive jeho relativně komfortní naladění. Neberte mě špatně, také bych nechtěl, aby MX-5 nešťastně poskakovala na každé dlažební kostce jako výtvor nějakého tunera z garáže low & slow, ale náklony karoserie v zatáčkách mi přišly dost výrazné. Pravdou ale je, že tento styl odladění je univerzálnější, protože pokud by vůz byl už v sériovém provedení příliš tvrdý, určitě odradí část zájemců. Po relativně krátké době sportovní jízdy jsem zaznamenal i nižší účinek vadnoucích brzd.

Dvoulitr s výkonem 160 koní při 6000 ot./min považuji za průměrný. Má typicky japonský lineární projev, ale trochu u něj postrádám dalších 500 ot./min výkonnostní špičky. Dynamicky ovšem zcela dostačuje. Zatímco Mazda nově nabídla i šestistupňový automat (proboha proč?), já měl k dispozici normální manuál. No, normální – v praxi tak přesnou převodovku jako Mazda snad nikdo ani neumí vyrobit. Je skvělá! Motor spotřebuje kolem 7 l/100 km, při ostřejší jízdě stoupne spotřeba na 10 l/100 km. A to je fajn. Ačkoliv bych časem uvítal i nějakou silnější verzi, prozatím atmosférický dvoulitr považuji za zcela dostačující. Vůz o hmotnosti 1130 kg s ním zrychlí na 100 km/h za 7,5 s a rozjede se až na 215 km/h.

Celkové dojmy? Tohle není ultimativní sporťák jako GT86 (ačkoliv dost drahé RF se jí cenově přiblížilo). RF nemá takovou chuť na smyky či piruety, je spíše o svižném, radostném projíždění hezkých silnic než o řádění. Ačkoliv se přes ručku otočí na pětníku a umí zapálit zadní gumy, tyto vylomeniny jí vyloženě nejsou po chuti.

Ve vysokých rychlostech do ní fouká, je méně stabilní a na nerovnostech se kroutí. Jenže s tím se počítá – MX-5 je obecně nenáročné autíčko pro radost, které vás nesežere a přitom vykouzlí úsměvy na tváři. Pokud hledáte něco, co vás řidičsky posune, tak se podívejte jinam.

Málokdo se za posledních 30 let tak trefil s konceptem do chybějícího místa na trhu jako Mazda právě s modelem MX-5 (neboli Miata). V roce 1989 prakticky neexistoval masově vyráběný roadster s jednoduchým motorem a pohonem zadních kol. Mazda se svou MX-5 chytře vyplnila mezeru, která zůstala po britských roadsterech ze 60. a 70. let a stala se téměř okamžitě úspěšnou. Ještě dávno předtím, než překročila hranici milionu vyrobených kusů, bylo jasné, že s MX-5 bude pokračovat i nadále. Jsem rád, že ani u čtvrté generace neopustila svůj osvědčený koncept a MX-5 je pořád hravý, agilní vůz, který přináší radost z jízdy.

Plusy:

Obratnost, řazení, komfortní nastavení podvozku, rychlé řízení

Minusy:

Chybí špička motoru, náklony karoserie, cena verze RF

Verdikt:

Mazda MX-5 sice změnila vizáž, ale recept zůstal stejný: jedná se o relativně rychlé, nenáročné a zábavné auto s atmosférickým motorem a nízkou hmotností. Není ultimativní, ale přináší radost a dostatečný výkon. Jestli bude úspěšná? O tom nepochybuji – je naladěná tak, aby vás nechtěla zabít a přitom je zážitek s ní dostatečně intenzivní.